Banner
reklama
Banner
Banner

Reklama

Banner
reklama
Banner
reklama
Banner
reklama
Názory > Průmysl

J.KEJVAL: NEMŮŽEME SI DOVOLIT TEN LUXUS, ŽE BYCHOM UDĚLALI NĚJAKÝ ZMETEK PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Názory - Průmysl
Napsal uživatel Štefan Steiner   


ÚSPĚŠNÍ ŘEDITELÉ

říká Ing. Jiří Kejval, ředitel firmy TECHO, a.s., dnes největší firmy s kancelářským nábytkem ve střední a východní Evropě, od loňského roku také součást silné nizozemské skupiny Royal Ahrend, která v Evropě patří mezi pět největších výrobců kancelářského nábytku. V rozhovoru jsme se zaměřili nejen na současné trendy v oboru, ale i na myšlenku pražské olympiády, která je panu řediteli, také aktivnímu funkcionáři ve sportu, velmi blízká.

Firma TECHO vznikla již v roce 1991, jak se za dobu jejího působení změnil trh s kancelářským nábytkem, jak se změnil kancelářský nábytek sám?

Kancelářský nábytek se za uplynulé desetiletí změnil zásadně. Je to samostatné odvětví v rámci nábytkářství a málokterá firma si dovolí vyrábět kancelářský nábytek a současně i běžný nábytek, snad jen vyjma Ikea, ale kvalita jejich kancelářského nábytku tomu také odpovídá a je určen spíš pro byty. Vývoj kancelářského nábytku je přímo úměrný tomu, jak se vyvíjejí například počítače. Podíváme-li se o 10 let nazpátek, tvořila se velká pracoviště do tvaru L, kterým vévodil počítač v rohu. To všechno se mění. Zásadní změnou jsou ploché monitory, na které není potřeba pracoviště do L, a vracíme se ke stolům 160 na 80 cm. Došlo k výraznému zhuštění kanceláří. Z hlediska objemu pracoviště se jedná o úsporu zhruba 50-60 % z prostoru, který byl před 10 lety a který je dnes. Tam, kde bylo včera 10 lidí, je dnes na stejném prostoru 15–16 lidí. Naopak obecně se mění forma komunikace. Lidé se daleko více věnují komunikaci mezi sebou, vytváření kreativních záležitostí, a pro to potřebují úplně jiné pracoviště. Proto dnes mizí příčky, lidé jsou si blíž, ale zároveň je třeba jim vytvořit i určitou formu intimního prostředí, když se na něco musí soustředit a něco vytvořit. Existuje celá řada aspektů, které kancelář za posledních 10 let zcela zásadním způsobem předělaly.

 

NASTANE PŘEVRAT VE FINANCOVÁNÍ VĚDY? PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Názory - Průmysl
Napsal uživatel Štefan Steiner   


MANAGMENT

Premiér chystá největší převrat ve financování vědy od listopadu 1989. Definitivní verzi reformy připraví vládní rada pro vědu a výzkum.

Navrhuje sjednotit všechny finance určené pro výzkum a rozdělovat je podle jednotných pravidel. Méně půjde na základní výzkum a víc do aplikací vědeckých objevů v ekonomické praxi. Vláda navíc bude důsledně hlídat, jestli podniky skutečně vynálezy využívají. Tím se změní dosavadní systém, podle kterého finance na výzkum rozdělovalo celkem 22 rozpočtových kapitol. I když šlo na inovace a aplikace objevů 40 % vládních výdajů, zpravidla se stejně využily jen na provoz úřadů a psaní vědeckých článků. „Z devíti miliard, kterými stát loni dotoval aplikace, přinesly nějaký užitek jen 2 miliardy,“ zdůraznil potíže Marek Blaška, ředitel vládní rady pro výzkum. Připomíná, že většina vyspělých zemí přiděluje na podporu aplikací dokonce přes polovinu svých výzkumných dotací.

 


Přihlášení / Odhlášení

Aktuální číslo

Partneři

krizovatky architektury_200.jpg

Vzorový výtisk

Jěště neznáte náš časopis?

Klikněte zde a objednejte si vzorový výtisk zdarma.

Poslední komentáře

Doporučte nás

Budeme rádi pokud doporučíte server PVS ostatním. Email adresy přijímatelů oddelte čárkou bez mezery.

Banner
reklama