České stavebnictví bezesporu patří mezi národohospodářská odvětví, která se podílejí na vzestupu naší ekonomiky. Společně s generálním ředitelem Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Ing. Miloslavem Maškem, CSc., jsme hodnotili uplynulý rok a snažili se posoudit, jak se do stavební výroby promítnou současné legislativní změny a jaký vývoj můžeme očekávat letos.

Ohlédnutí za rokem 2005

České stavebnictví v uplynulém roce navázalo na růst v posledních letech, i když jeho dynamika se snížila. Meziroční nárůst stavební výroby se pohybuje nad 4 %. Vloni nedosáhl sice rekordních 9,7 % z roku 2004, ale 4,2 % ve stálých cenách je pro stavaře velmi dobrý výsledek. K faktorům zvýšené poptávky po produkci  stavebnictví patřily zejména:

• inženýrské stavby, a to zejména výstavba dálnic, kde probíhají práce na 6 úsecích v délce více než 100 km a obchvatech velkých i menších měst,

• obchodní, logistická a administrativní centra financovaná zahraničními subjekty,

• bytová výstavba podporovaná nízkoúrokovými hypotečními úvěry stavebních spořitelen,

• investice podnikatelského sektoru.

Z celkového objemu bylo prostavěno na nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci 72,7 %, na opravách a údržbě pouze 24,8 %. To je velmi nelichotivé číslo, neboť signalizuje, že stav objektů – budov, komunikací a dalších se každoročně zhoršuje. Ve vyspělých zemích EU bývá poměr nové výstavby a oprav přibližně 1 : 1. I když je tam potřeba budování nových velkých staveb, především dopravní infrastruktury, podstatně nižší, do tohoto cíle máme ještě hodně daleko. V zahraničí bylo realizováno pouze 1,4 %. Toto číslo nevybočuje z průměru předchozích let. Jde především o práce na Slovensku a v Polsku. Staré země Evropské unie vytvořily takový systém ochranářských opatření svého trhu, který praktiky znemožňuje našim firmám práci na jejich území. Ostatní práce (např. příprava staveniště a jiné) představovaly 1,1 %. Vzestup zaznamenala i bytová výstavba. V roce 2005 bylo zahájeno 43 381 bytů, tj.o 3,4 % více než v předchozím roce a dokončeno bylo 32 863 bytů, tj. o 1,8 % více. Hlavní faktory růstu bytové výstavby jsou:

• příznivá situace na trhu hypoték – meziroční nárůst objemu hypoték o 22,65 mld. Kč (44,7 %),

• vyšší hodnota úvěrů stavebního spoření meziročně o 11,65 mld. Kč (13,8 %),

• podpora mladým manželům při získání prvního bytu,

• obava z připravované změny výše DPH od 1. 1. 2008.

Pozemní stavitelství na nové výstavbě i opravách představovalo 57,3 %, inženýrské stavitelství 42,7 %. To je mírný vzestup ve prospěch pozemního stavitelství. Není bez zajímavosti, že podniky pod zahraniční kontrolou prostavěly cca 30 % z celkového objemu a zvýšily tak svůj podíl oproti roku 2004 o více než 11 %. Ve stavebních podnicích bylo v roce 2005 zaměstnáno 161,1 tisíc zaměstnanců, tj. o 4,9 %více než v předchozím roce. Z toho bylo 105,8 tisíc manuálně pracujících. Průměrná měsíční mzda dosáhla 18 923 Kč a byla o 3,8 % vyšší než v roce 2004. Produktivita práce vzrostla o 3 %. Její růst byl tedy o něco nižší než růst průměrné mzdy.Stavební práce, počty zaměstnanců a průměrná mzda jsou nerovnoměrně rozděleny podle jednotlivých krajů. Nejvíce stavebních prací bylo realizováno z pochopitelných důvodů v Praze, bylo to 37 % z celkového objemu. Na dalších místech je to Jihomoravský kraj (13 %) a Moravskoslezský kraj (7,6 %). Stejné pořadí má i průměrný počet zaměstnanců. V průměrných mzdách se Olomoucký kraj vsunul mezi Prahu a Jihomoravský kraj. Nejméně bylo realizováno (v sestupném pořadí) v krajích Libereckém, Královéhradeckém a Karlovarském. Stejné bylo pořadí i v počtu zaměstnanců ve stavebnictví. Nesmíme však zapomenout, že tato čísla nevypovídají o tom, kolik v jednotlivých krajích pracovalo stavařů z jiných krajů, nebo naopak, kolik jich dojíždělo za prací mimo svůj kraj.

Očekávaný vývoj v roce 2006

České stavebnictví je pořád v mírné konjunktuře, objem investiční výstavby se rozšiřuje prakticky ve všech oborech. Tento trend bude zřejmě dále pokračovat, neboť zásobník práce je ve stavebnictví minimálně na 10 let. Jestliže se ročně prostaví zhruba 420 miliard, za 10 let to činí 4 biliony korun. Samozřejmě existuje řada rizik, která mohou stavebnictví v tomto roce ohrozit. Neznámou zůstává složení vlády po volbách, otázka, zda bude nakloněna rozvoji investic, nebo nepřijme nějaká úsporná opatření. Výstavba infrastruktury je z valné míry financována z výsledků privatizace. Privatizace nyní končí,tyto prostředky tedy bude třeba nahradit něčím jiným. Dále je to otázka i zahraničních investorů. Všechna tato rizika ale neznamenají, že prognóza vývoje bude špatná. Předpokládáme, že se všechna tato úskalí překonají a peníze na investiční bytovou výstavbu se najdou. Jedině tak se budeme moci vyrovnat Evropě.

Změní se struktura výstavby?

Nosným oborem je stále infrastruktura, to znamená stavba silnic, dálnic, železnic a rekonstrukce koridorů. Nadále se bude rozvíjet i bytová výstavba. Vzhledem k očekávanému zvýšení DPH po roce 2008 je snaha postavit do této doby co nejvíce bytů. Jsem trochu skeptický k tomu, zda bude Evropská unie opravdu uznávat definici sociálního bydlení, kterou si určí jednotlivé státy. Myslím, že se zřejmě nakonec bude snažit jednotlivé návrhy sjednotit. Například Poláci si určili hranici tzv. sociálního bydlení u rodinných domů na 350 m2.

Považujete novou stavební legislativu (nový stavební zákon, zákon o deregulaci nájemného, koncesní zákon, zákon o vyvlastnění, zákon o veřejných zakázkách) za pozitivní? Ovlivní nějak objem stavebních prací?

Všechny tyto zákony, i když rozhodně nejsou dokonalé, by měly znamenat kladný posun, například stavební zákon by opravdu měl zjednodušit a zrychlit přípravu staveb i jejich realizaci. Zrovna tak zákon o veřejné zakázce.Tento zákon je velmi komplikovaný, má přes 150 paragrafů, ale přesto znamená určitý posun a předpokládáme, že i on trochu vyjasní poměry při zadávání veřejných zakázek. Pokud jde o zákon o vyvlastnění, proti kterému se zdvihl velký odpor, je potřeba si uvědomit, že takový zákon má každá evropská země. K vyvlastnění dochází opravdu jen ve veřejném zájmu a je to určitá obrana státu proti spekulantům a všem, kteří z nějakého důvodu brání některým stavbám. Diskutovali jsme o tomto zákonu např. s německými kolegy, kteří se nám svěřili, že bez existence takového zákona by třeba nikdy nepostavili nové mnichovské letiště.

Svaz podnikatelů vytýkal zákonu o veřejných zakázkách, že zadavatelé nemusí prokazovat odbornou způsobilost...

Ano, usilovali jsme o to, aby byli zadavatelé odborně vzděláni, tak jako musí být všichni další účastníci investiční výstavby certifikováni a vzděláni, aby veřejnou zakázku uměli zadat. Například Slováci to v zákoně mají a nepůsobí jim to žádné problémy. U nás byly obavy o to, kdo by zadavatele vzdělával apod., ale institucí, které by je vzdělávaly, je celá řada.

Může zadavatelům napomoci národní kvalifikační a klasifikační systém uchazečů o státní zakázku, jehož vytvoření Svaz podnikatelů ve stavebnictví inicioval?

Systém certifikovaných dodavatelů, který platí pro stavební zakázku, pomáhá jak dodavatelům, tak zadavatelům staveb. Tento certifikační způsob je ale jen jedním ze způsobů prokázání kvalifikace a dodavatele neomezuje. Certifikace je velmi komplexní, firma je posuzována z nejrůznějších hledisek (technického, ekonomického, vybavenosti lidí, vztahu k jakosti apod.) Dodavatelé nemusí chodit ke každé zakázce se všemi listinami, jejichž opatření je mnohdy drahé. Má-li firma tento certifikát, může se prokázat jen jím. Zadavatel tak získá poměrně dobré informace, které nemusí již příliš rozšiřovat. Je to pro něj velká pomoc a zadavatelé ji začínají velmi využívat.Dokonce si ji u nás žádají i zahraniční firmy, působící v ČR.

Odstartuje nový koncesní zákon PPP projekty? Jaký je Váš názor na spolupráci veřejného a soukromého sektoru?

Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že trvá poměrně dlouho, než se takové projekty rozběhnou. V tomto směru jsme trochu skeptici, právě proto, že známe zkušenosti ze zahraničí a řada našich velkých firem, jejichž majitelé jsou zahraniční partneři, znají situaci ze zemí, kde působí. Myslíme, že PPP projekty nepřinesou žádnou revoluci, ale půjde jen o doplňkový způsob, jak se k výstavbě dostat. Zřejmě se uplatní spíš v oblasti infrastruktury nebo v některých odvětvích, jako je například školství. Rozhodně tyto projekty nepovažujeme za převratný způsob, jak zvýšit investiční výstavbu.

Bytová výstavba roste, problémem zůstává starší bytový fond. Co je cílem Sdružení pro regeneraci bytového fondu?

Cílem tohoto sdružení je poskytovat vlastníkům bydlení (od vlastníků bytů, přes vlastníky rodinných domků až po vlastníky činžovních domů) hypotéky na opravy a rekonstrukce jejich bydlení. Zatím v tomto směru existuje jen určitá pomoc státu na opravu panelových domů. Takto opravených panelových bytů je kolem 100 000, ale vzhledem k tomu, že je v ČR takových bytů celkem asi 1 300 000, je to málo. Sdružení je iniciativa, která se v této oblasti snaží pomoci, nám stavařům přinese práci a vylepší stav bytového fondu, protože řada domů a bytů pochází z předminulého století a jejich stav rozhodně není příznivý. Mluví-li se o tom, že máme počty bytů srovnatelné s Evropou, tak je to možná pravda, ale nemůžeme je porovnávat, pokud jde o  kvalitu. Členy sdružení jsou kromě našeho svazu také Českomoravský svaz bytových družstev, Asociace majitelů domů a banka First Finance, která je odnoží britské banky Barkley. Spolupracuje s námi i Svaz měst a obcí, který se pravděpodobně také stane naším členem.

V nejbližších dnech proběhne v Brně 11. ročník mezinárodního stavebního veletrhu IBV. SPS je od začátku spoluorganizátorem tohoto veletrhu – na co se letos návštěvníci mohou těšit?

Svaz podnikatelů ve stavebnictví se podílí i na doprovodných programech. Rád bych upozornil na dvě akce. První den veletrhu (25. 4.) pořádáme diskuzní konferenci „Věda a výzkum ve stavebnictví“. Tato konference se koná pod záštitou místopředsedy vlády Jiřího Havla a bude se zabývat zaměřením vědy a výzkumu a jejich financováním, neboť věda, výzkum a vývoj se v této republice úplně eliminovaly. Teprve nyní se tvoří tzv. technologická platforma. Druhou akcí je seminář „K zákonu o veřejné zakázce“ (27. 4.). V loňském roce jsme diskutovali nad rozpracovaným návrhem zákona o veřejné zakázce a o seminář byl veliký zájem. Letos jsme pozvali autory tohoto zákona z ministerstva pro místní rozvoj a budeme se zabývat změnami, které tento zákon přináší a jeho aplikací. Věříme, že seminář opět vzbudí velký zájem.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková