Energetika a investice do energetiky byly společným tématem odborné konference Leading Minds Forum v pražském hotelu Don Giovanni. Nad základní otázkou, jestli je Česká republika vhodným místem pro investice v oblasti energetiky, diskutovali zástupci veřejné správy i soukromých firem. „Co může státní správa udělat pro investice v energetice? Aktivně nepřekážet,“ glosovala téma v panelové diskusi Zuzana Šolcová, výkonná ředitelka Asociace energetických manažerů.

Na květnové konferenci nechyběli zástupci velkých hráčů z energetického průmyslu, společnosti ČEZ a skupiny RWE. Státní správu zastupovali náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Hünner a náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč. Vystoupil i ekonom a člen vládního NERVu Michal Mejstřík, do jedné z panelových diskusí se aktivně zapojil europoslanec Jan Zahradil.

Zástupci státní správy i potenciálních soukromých investorů se shodli na tom, že nedůležitější pro rozvoj energetiky je stabilní prostředí, kvalitní legislativa a aktualizovaná Státní energetická koncepce. „Investicím v energetice by nejvíce pomohlo nalezení jasných legislativních pravidel a jejich dlouhodobé zachování,“uvedl v panelové diskusi Martin Chalupský, ředitel komunikace skupiny RWE.

Investice brzdí zbytečné průtahy

Skupina RWE je největším investorem v České republice: do plynárenství investovala 126 miliard korun. Při svých investicích často naráží na řadu překážek. Například na problémy s udělováním povolení ze strany úřadů. „U výstavby podzemních zásobníků na zemní plyn deklarují premi

ér a další političtí představitelé důležitost výstavby další skladovací kapacity, ale jiné státní instituce výstavbě de facto brání,“ podivuje se Lubor Veleba, jednatel RWE Gas Storage.

Dochází tak k podivné situaci: RWE Gas Storage rozšiřuje současně kapacitu dvou zásobníků. A zatímco v severomoravských Třanovcích jsou práce v plném proudu, v jihomoravských Tvrdonicích se s pracemi na miliardové investici ještě nezačalo. „Už tři roky tam čekáme stále bez výsledku na různá povolení,“ uvedl Lubor Veleba. Navrhoval by proto zavedení tzv. one-stop shopu. „Šlo by o jedno kontaktní místo státní správy, kde bychom mohli řešit všechny relevantní požadavky a povolení najednou. Je samozřejmě důležité, aby pak takové místo mělo dostatečné pravomoci vůči krajským a místním orgánům zapojených do povolovacích řízení,“ nastiňuje řešení, jež by zamezilo zbytečným průtahům při získávání povolení ze strany státní správy. Zkušenosti s dlouhou dobou potřebnou k získání stavebního povolení mají všichni hráči v energetice. „Na projektu paroplynové elektrárny v Počeradech jsme začali pracovat v roce 2008, kontrakt jsme uzavřeli až v roce 2011. Samotná výstavba zdroje přitom trvá jenom 28 měsíců. Na Slovensku a v Maďarsku, kde realizujeme podobné projekty, je doba potřebná k získání povolení poloviční,“ uvedl Peter Bodnár, člen představenstva a ředitel divize investice společnosti ČEZ.

Pomůže podpora státu. I nepřímá

Dalším důležitým problémem je odmítání investic ze strany obyvatel a komunálních politiků v dotčené lokalitě. Všichni sice souhlasí s tím, že je dostatek energie důležitý. Na druhé straně si ale nikdo nepřeje, aby například elektrárna vyrostla v jejich sousedství. S tímto přístupem se v současné době setkává například RWE a společnost Alpiq, které se snaží prosadit výstavbu paroplynové elektrárny v katastru středočeské obce Mochov za více než patnáct miliard korun.

„Stát musí umět vysvětlit obcím přínosnost investice a podpořit ji,“ hledá Lubor Veleba oporu ve státních orgánech. S tím v principu souhlasí i náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hünner. „Stát sice nemůže obcházet obce a podporovat záměr investorů, může ale říct, že tu investici chce a také může garantovat, že ochrání lidi v té oblasti,“ uvedl na konferenci. Další možnou cestou je zvýhodnění obcí, které podobnou investici ve své blízkosti strpí. „Pomohla by například změna zákona o rozpočtovém určení daní, která by investorům umožnila odvádět část daní přímo v místě jejich podnikání,“ připomněl v panelové diskusi na konferenci Jan Kanta, ředitel útvaru legislativy a trhu ČEZ.

Investicím v oblasti energetiky se Česká republika nevyhne. Už proto, že spotřeba elektřiny podle všech prognóz poroste. Plánuje se dostavba jaderné elektrárny Temelín, rekonstruují se tepelné elektrárny, další dosluhující musí nahradit jiné zdroje. Česká republika navíc elektřinu vyváží.„A zůstane-li exportérem, vydělá na tom,“ upozorňuje europoslanec Jan Zahradil. Co tedy česká energetika nejvíc potřebuje? „Stabilitu, která musí být daná důvěryhodnou strategií,“ shrnul Ivo Hlaváč, náměstek ministra životního prostředí. S tím souhlasí i europoslanec Jan Zahradil. „Kontinuita umožní plánování. Potřebujeme jasné sdělení, jaký druh energetického mixu bude Česká republika podporovat.“ Již na podzim letošního roku by tyto otázky měla ozřejmit aktualizovaná Státní energetická koncepce.