Milí čtenáři,

v minulém čísle jsme slíbili pokračovat v návštěvě Severní Ameriky, a tak se již podruhé vydáváme do Spojených států amerických. Stručně představujeme další státy unie a snažíme se upozornit na ty největší zajímavosti, se kterými se zde můžete setkat. O pravidelný rozhovor přílohy jsme tentokrát požádali paní Magdalenu Souček, prezidentku Americké obchodní komory v Praze. Dozvíte se z něj mnoho zajímavého o česko-amerických obchodních vztazích. Pro řadu z Vás bude jistě příjemná informace o posunu v otázce víz pro české občany a doufáme, že Vás zaujmou i výsledky průzkumu o postoji našich občanů k výstavbě americké protiraketové základny na území ČR.

Příjemné čtení Vám přeje redakce

ČEŠTÍ PODNIKATELÉ SE BOJÍ ZDRAVĚ RISKOVAT

Můžete stručně zmínit historii Americké obchodní komory v ČR?

Americká obchodní komora (American Chamber od Commerce, AmCham) byla v ČR založena v roce 1992 jako nezávislá nevládní a nezisková organizace otevřená jak pro zahraniční, tak i místní podnikatele. Zpočátku jsme pomáhali hlavně investorům, kteří zde hledali partnery a dodavatele. S rozvojem trhu jsme se začali více soustřeďovat na obecné zlepšování právního a regulačního rámce vedoucího k vytvoření přátelského a atraktivního prostředí pro podnikání v České republice. V posledním roce se dále zaměřujeme na hospodářský rozvoj v regionech a podporu konkurenceschopnosti domácích malých a středních podniků.

V čem spočívá hlavní činnost AmCham? Co je cílem její reorganizace a jejích služeb, které jste deklarovala loni v červnu při svém znovuzvolení do jejího čela?

Jak jsem již řekla, hlavním cílem AmCham je zlepšování, kultivace podnikatelského prostředí tak, aby Česká republika byla atraktivní zemí pro podnikání, aby se domácím firmám bez rozdílu velikosti v ČR  dařilo a uspěly i na světových trzích. Abychom svou práci mohli dělat dobře, je třeba správně chápat, co se v různých oblastech ekonomiky děje a dít bude, a na tomto základě zvolit takový přístup, který bude mít a tato dění a trendy pozitivní dopad. Tomu jsme přizpůsobili také naši strukturu. Samotná identifikace problémů a možných řešení samozřejmě nestačí. Dobrý nápad je třeba vtělit do právních předpisů a ty účinně implementovat. Sekce podnikatelské legislativy AmCham proto shromažďuje a koordinuje podněty přicházející od našich členů a po dosažení shody formuluje pozici, která je komunikována vládě, parlamentu a jiným státním institucím. Sekce pro ekonomický rozvoj se pak zabývá jinými než legislativními tématy, jako jsou rozvoj infrastruktury, propagace země a regionů, turistika, podnikové finance a další.

Jak konkrétně AmCham usiluje o zlepšování podnikatelského klimatu a posilování obchodních vztahů mezi ČR a USA?

Jsme schopni vypracovat analýzy ekonomických dopadů strategických i implementačních rozhodnutí v oblasti zákonodárné i exekutivní. Ministerstva a parlament tak mají možnost lépe určit, zda bude mít navrhovaný právní předpis skutečně zamýšlený efekt, popřípadě odhalit možné negativní důsledky, které byly během přípravy návrhu přehlédnuty. Takové expertizy jsme již poskytli k celé řadě předpisů, včetně nového insolvenčního  zákona, reformy obchodního rejstříku nebo nejčerstvěji reformy nemocenského pojištění. Podobnou zpětnou vazbu a pomoc poskytujeme také americké vládě. Vůči správě sociálního zabezpečení vystupujeme ve prospěch urychleného přijetí dvoustranné mezinárodní smlouvy s ČR. Podporujeme také vynětí ČR z vízového programu a v tomto smyslu připravujeme argumenty k předložení v Kongresu Spojených států. Neomezujeme se však jen na legislativu. Na jaře podpoříme Delta Airlines v propagaci jejích letů mezi Atlantou a Prahou informační kampaní o ČR v jižních státech USA. Jde o jednu z nejrychleji se rozvíjejících oblastí v USA, která má podle nás vysoký a dosud nevyužitý potenciál pro hospodářskou spolupráci.

Co je podle Vás největší brzdou podnikání v ČR a co naopak lze vnímat jako hnací motor?

Motorem každé ekonomiky jsou tvořiví a pracovití lidé. I v Česku budou nabývat na významu pracovníci ve výzkumu a podnikatelé schopní přijít s inovativní myšlenkou, vyvinout unikátní produkt a prosadit jej na zahraničních trzích. Totéž platí i pro ty politiky, kteří si uvědomují, že není možné pouze opravovat již existující chyby, ale že je třeba také předvídat a formovat zítřejší podobu ekonomiky. Prostor pro vylepšení vidíme jak v rovině ekonomické, tak i politické. Pokud jde o tu ekonomickou – čeští podnikatelé si dosud nevypěstovali chuť zdravě riskovat. Velká čest výjimkám. Důsledkem je, že stále spíše jen reagujeme na vývoj a konkurenci přicházející ze zahraničí, místo abychom nutili okolí reagovat na nás. Naše firmy musí pochopit, že pokud nebudou s cizími podnikateli soutěžit na jejich trzích, musí se vyrovnat s nevýhodnou situací, kdy budou čelit zahraniční konkurenci doma. Kdo chce být konkurenceschopnější, musí také více investovat, což většinou také znamená více se zadlužit. Co do politických omezení, největší hrozbou  pro další růst ekonomiky je „mzdový strop“. Jsme v situaci, kdy nadále nemůžeme a neměli bychom soutěžit s Rumunskem, Bulharskem nebo i Slovenskem v nabídce levné pracovní síly. Přitom nám však vysoké zdanění práce zabraňuje konkurovat Německu, Irsku a vlastně jakékoli rozvinuté zemi ve vysokopříjmové sféře. Český daňový systém tvrdě dopadá na ty, kteří investovali do svého vzdělání a tvrdě pracovali, aby získali dovednosti vysoce ceněné na trhu práce. Takoví zaměstnanci mají nižší čistý příjem, přičemž zaměstnavatelé za ně odvádějí státu více, než téměř kdekoli jinde na světě. Pokud nedojde k „zastropování“ odvodů na sociální zabezpečení  a nebude-li zmodernizován systém daní z příjmu, Česká republika by se mohla stát místem, kde se talenty vychovávají, avšak úspěchu dosahují v cizině.

Do jaké míry podle Vás brání vízová povinnost většímu rozvoji vzájemného obchodu ČR a USA? Jaký máte názor na nerovnost v právech a možnostech Čechů na jedné a Američanů na druhé straně?

Otázkou víz je třeba se zabývat a my si myslíme, že bude pozitivně vyřešena. Víza mají paradoxně velký dopad právě na americké firmy na českém trhu, kterým vznikají významné náklady při vysílání českých zaměstnanců na schůzky a školení v USA.

Jak ovlivnil zájem českých firem o podnikání v USA vstup naší republiky do EU? Má tento zájem a vstup ČR do EU nějaké společné prvky?

Pro české firmy znamená vstup ČR do EU posílení jejich konkurenceschopnosti i pokud  jde o vstup na trhy v USA. Dopad přístupu k EU ovšem není něco, co by se projevilo přes noc. Bude chvíli trvat, než se společnosti zorientují a pochopí, jak mohou z členství v unii profitovat. Nemám teď na mysli dotace, ale zisk založený na lepším přístupu na evropský trh. Ale jakmile se české firmy v evropské konkurenci prosadí, a některé už to dokázaly, bude to znamenat, že jsou dostatečně připraveny utkat se s konkurencí i v USA. Vidím pro to dva hlavní důvody. Za prvé, EU a USA jsou historicky největšími obchodními partnery. Američané jsou zvyklí nakupovat evropské zboží a služby a věří v jejich kvalitu, takže české produkci určitě pomůže, pokud vstoupí na americký trh pod značkou EU. A za druhé, když se podíváte na legislativní prostředí pro podnikání v celosvětovém kontextu, USA a EU vykazují nejvíce stejných rysů. Přizpůsobení tamní situaci i samotné podnikání vUSA je tak pro české firmy snazší, přicházejí-li z unijního právního prostředí.

Dá se charakterizovat typ amerických firem, které se zajímají o český trh a naopak?

Až dosud byli hlavní američtí hráči nadnárodní výrobní společnosti a velké společnosti poskytující služby, jako jsou banky, advokátní kanceláře či konzultantské firmy. V současnosti jsme svědky příchodu menších a více specializovaných firem.České firmy měly doposud plné ruce práce s reorientací z východních trhů na západní Evropu. Doufám, že uvidíme více českých podnikatelů vyvážet kvalitní české produkty, jako například tradiční české sklo, i do Spojených států.

Jaká je vzájemná obchodní bilance obou zemí?

Statistiky vzájemného obchodu ukazují, že narůstá objem u všech hlavních vývozních položek (nad 10 mil. dolarů) a zkvalitňuje se také struktura zboží, které se vyváží. Opět budou překonána historická celoroční maxima v dovozu i ve vývozu a nadále se bude zvyšovat pozitivní saldo ve prospěch ČR. Vývoz českého zboží a služeb do USA za osm měsíců roku 2006 již překonal objemy za celý rok 2004. Více než 65 % vyváženého zboží představují výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Mezi nejvýznamnější patří stroje a strojní zařízení, elektromotory, elektrické přístroje. Vývoz je bohatě diverzifikován, což znamená, že český export do USA není ohrožen konjunkturálními výkyvy na zdejším trhu. Mezi významné americké investiční projekty v ČR patří např. logistické centrum spol. DHL, investice spol. Black & Decker (nástroje a nářadí), AVX (tantalové kondenzátory), Visteon, Hayes Lemmerz, Ingersoll Rand (automobilový průmysl), Tyco Electronics, ON Semiconductor/Motorola, Honeywell (elektronický průmysl), Novus Holding Corp. (letecký průmysl), Procter & Gamble, Eastman Chemical (chemický a farmaceutický průmysl), Mars, Whitman Corp, Philip Morris (potravinářský průmysl), GE Capital, Citibank (finanční služby), IBM (software) a další.

Které oblasti hospodářské spolupráce jsou podle Vás nejperspektivnější?

Oblast drobného podnikání. Budoucí  úspěch či neúspěch této země bude odrazem schopnosti malých podniků obstát  v konkurenci v regionálním a evropském měřítku. Chceme-li dospět k nové generaci  podnikatelů, bude zapotřebí, aby se nejdříve utvořila síť tzv. sériových podnikatelů (podnikatelé, kteří vždy úspěšně nastartují  rozjezd firmy, poté ji prodají a pustí se do dalšího projektu), v rámci níž se akumulují potřebné vědomosti a kapitál. A potřebujeme také, aby malé podniky nebyly závislé na státních podporách, nýbrž vyrůstaly na základech položených flexibilním  akonkurenčním systémem soukromého financování.

Jak hodnotíte záměry projektu e-stát v oblasti podnikání?

Velmi pozitivně hodnotíme zejména přínos e-státu na poli osvěty. I díky jeho aktivitám se tzv. e-government v poslední době stále více dostává do povědomí jako nikoliv dobrovolná nadstavba, nýbrž jedna ze základních komponent moderní státní správy. Pracovní  skupina AmCham pro e-overnment a e-justice dlouhodobě monitoruje a spolupracuje na projektech státní správy v této oblasti. Její členové v poslední době velmi ocenili například projekty pana ministra  Pospíšila ve sféře elektronického soudnictví (elektronický insolvenční rejstřík či projekt elektronického spisu) či yšlenku zakotvení základů elektronizace veřejné správy Zákonem o elektronizaci některých procesních  úkonů, který je za podpory ministra Langera právě dokončován.

Firmy jsou dnes vystaveny stále širší škále rizik, a to nejen finančních. Jak podnikat ve stále nebezpečnějším světě? Co je skutečným  nebezpečím a co běžným podnikatelským rizikem?

Na začátku 19. století se Evropa zmítala uprostřed napoleonských válek. Na počátku 20. století stála na prahu dlouhého padesátiletého období ve znamení hrůzných konfliktů, masového vyhlazování a vysilujícího ekonomického otřesu. Měli bychom být šťastní, že dnes již usilujeme převážně o udržení určité životní úrovně, nikoliv o záchranu holého života. Toto vědomí umožňuje pohlížet na dnešní podnikatelská rizika s určitým nadhledem. Přesto však jsou společnosti podnikající na  dnešním globalizovaném trhu vystaveny třem závažným hrozbám. Za prvé, nástup Indie a Číny by mohl oslabit samotné základy evropského sociálního modelu (a amerického modelu stejně tak). Za druhé, je zde ona neradostná vyhlídka, že by se dodávky energie mohly stát základním nástrojem ovládajícím politické vztahy mezi jednotlivými státy. Třetí, a v konečném důsledku nejvíce znepokojující, je skutečnost, že světové klima prochází závažnými změnami a my proti tomu nic nepodnikáme. Možná se žádná z těchto obav nenaplní, domnívám se však, že je nutné srovnat si všechna dostupná fakta a zabývat se jimi ve společném a konstruktivním dialogu. Pokud jde o rizika  týkající se na globálním trhu specificky českých společností, myslím si, že mohu odkázat na již řečené: nebezpečí neochoty podnikatelů podstoupit riziko v míře nezbytné pro jejich konkurenceschopnost na sousedních trzích a nutnost čelit vzrůstající konkurenci na svém domácím trhu.

Myslíte si, že současný rozporný postoj k úmyslu USA instalovat v ČR svá vojenská zařízení ovlivní podnikatelskou spolupráci mezi ČR a USA? Jak se k „radaru“ staví AmCham?

Základna by byla katalyzátorem investic a obchodu mezi USA a Českou republikou. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že ekonomické vazby mezi oběma zeměmi budou pouze jedním z mnoha komplexních faktorů tohoto rozhodnutí. Naší hlavní obavou je, aby diskuze, která se na dané téma rozpoutala ve světových médiích, neproměnila toto rozhodnutí v referendum o místě České republiky v rámci Evropy a ve světě, což by mohlo mít nepředvídané a zbytečné ekonomické důsledky. Proto bychom rádi náš příspěvek do diskuze vedli pouze v hranicích naší odborné expertizy. Pokud bude chtít vláda či zákonodárci znát náš názor na důsledky daného rozhodnutí na obchod a investice, pokusíme se poskytnout co nejobjektivnější hodnocení. Bez ohledu na to, jaké rozhodnutí bude přijato, však budeme pokračovat v práci na rozvíjení a upevňování obchodních vztahů mezi oběma zeměmi.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková

STÁTY SEVERNÍ AMERIKY

Louisiana

Louisiana je 18. stát Unie, připojila se 30. dubna 1812. Má necelých 5 milionů obyvatel. Z jihu ji ohraničuje Mexický záliv, ze západu Texas, ze severu Arkansas a z východu stát Mississippi. Největším městem je „hlavní město jazzu“ New Orleans, hlavním městem Baton Rogue.

Maine

Maine je nejsevernější stát USA na východním pobřeží Severní Ameriky. Maine je zhruba 320 mil dlouhý a 190 mil široký. Byla zde poprvé spatřena tzv. „mývalí“ kočka, která se později rozšířila do celého světa. Přezdívka státu je The Pine Tree State – Borovicovýstát. Hlavní město je Augusta (22 tisíc obyv.).

Maryland

Maryland je stát na východě USA. Hlavní město je Annapolis, největší však Baltimore. Hluboko  do marylandského vnitrozemí se zařezává záliv Chesapeake Bay. Území na východ od něj se nazývá Eastern Shore. Je zcela rovinaté amísty bažinaté. Západně od zálivu se pozvolna zvedá pahorkatina, která vrcholí v Allegheny. Z ekonomických aktivit převažují služby a obchod; v zemědělství zejména chov skotu; průmysl elektrotechnický.  aryland byl založen v 17. století jako britská vlastnická kolonie. Jméno Province of Maryland dostal po Henriettě Marii, manželce anglického krále Karla (Charlese) I. 20. 6. 1632 vydal král listinu, kterou propůjčuje území Marylandu do držení Caeciliu Calvertovi, 2. baronovi z Baltimore. Ekonomická prosperita lákala do Marylandu spoustu osadníků. Na rozdíl od ostatních kolonií sem jezdili převážně katolíci (sám lord Baltimore byl katolík a ze své  kolonie chtěl učinit útočiště pro své souvěrce). 16. 7. 1790 byl z marylandského a virginského území vykrojen District of Columbia pro budoucí hlavní město Spojených států, které nemělo podléhat jurisdikci žádného z členských států.

Massachusetts

Massachusetts je 6. stát Unie, připojil se 6. února 1788. Byl to právě Massachussetts, kde se usadili první Otcové poutníci – v osadě Plymouth. Zpočátku tvořily Massachussetts i dnešní Maine a Nové Hampshire, ty se ale později odtrhly. V roce 1643 kolonie Massachussettská zátoka, Plymouth, Connecticut aNew Haven zformovaly Novoanglickou konfederaci. Massachussetts byl silně puritánskou kolonií, která netolerovala ostatní náboženství – po roce 1660 se odtrhly kvakerské Connecticut a Rhode Island. Po roce 1675 se vMassachussetts rozmohl zvyk „otroka do každé počestné rodiny“. Salemské procesy s čarodějnicemi zde vypukly okolo roku 1692. Životem za ně zaplatilo přes 20 osob i jeden pes. V 70. letech 18. století se Massachussetts stal centrem revoluce. Roku 1773 se zde konalo „Bostonské pití čaje“. Hlavním a zároveň největším městem je Boston.

Michigan

Michigan je federální stát USA. Jméno bylo převzato ze jména Michiganského jezera, jehož název je pravděpodobně odvozen ze slova mishi-gami indiánského jazyka čipeva, které znamená „velká voda“. Michigan leží na březích čtyř z pěti severoamerických Velkých jezer (Hořejšího, Michiganského, Huronského a Erijského jezera). Stát Michigan tak má nejdelší pobřeží ze 48 kontinentálních států USA. Vsouvislosti s jeho polohou se diskutovalo o tom, zda by měl Michigan stavět potrubí, kterým by se vedla voda do států smalými nebo žádnými zásobami vody na jihozápadě USA, například do Nevady nebo Arizony. Přestože by to velmi prospělo ekonomice, byla tato myšlenka nakonec zavržena jako špatný ekologický krok, který by možná mohl zničit  životní prostředí Michiganu. Michigan je jediný stát USA, který je rozdělen na dvě části. Je tvořen dvěma poloostrovy, které jsou odděleny průlivem Mackinac v nejužším místě širokým 8 km. Dolníčásti státu Michigan se pro  její tvar říká „palčák“. Michigan je znám především jako místo vzniku automobilového průmyslu, který je i nyní důležitou součástí michigenského hossodářství (automobilky General Motors, Ford aDaimler- Chrysler). Michigan je z 50 % zalesněný, což je hlavní devizou dřevařského a dřevozpracujícího průmyslu. Severní oblasti Michiganu jsou velmi  populární pro lyžování. Národní lyžařská síň slávy je ve městě Ishpeming na horním poloostrově. Kvůli velkému množství vody, které Michigan obklopuje, je zde velmi populární vlastnit loď. Je tu registrováno více soukromých lodí než v kterémkoli jiném státu USA (více než 1 milion). Z Michiganu pochází mnoho slavných osobností, mezi nimi zpěvačka Madonna, komik Andy Richter, zpěvák Stevie Wonder, bývalý prezident Gerald Ford, hudebník Kid Rock, rapper Eminem anebo boxer Muhammad Ali. Michigan byl také domovem Henryho Forda, zakladatele automobilky Ford. Hlavní město Michiganu je Lansing (119 128 obyv.), další velká města jsou průmyslový Detroit, Grand Rapids, Warren,

Minnesota

Minnesota je 32. stát Unie, připojil se 11. května 1858. Má téměř 5 milionů obyvatel. Leží na Středozápadě USA. Hlavním městem je Saint Paul, největším městem je Minneapolis. Obě města leží těsně vedle sebe a jsou označována jako Twin Cities.

Mississippi

Stát Mississippi nese jméno podle řeky, která protéká po jeho západní hranici. V překladu to znamená něco jako „Velké vody“.Území státu bylo prozkoumáno v polovině 16. století Španěly a v 17. století francouzskými výpravami. Do roku 1763 bylo území součástí francouzské Louisiany, potom přešlo do britského majetku jako Západní Florida. Za americké revoluce bylo území obsazeno Španěly.V roce 1795 se smlouvou vSan Lorenzu Španělsko vzdalo území severně od 31° s.š. a tím bylo vytvořeno teritorium Mississippi. To bylo připojeno k USA jako 20. stát 10.prosince 1817. V občanské válce se jako druhý stát přidal na stranu konfederace jako tvrdý zastánce otroctví. V historii bylo Mississippi mnohokrát poškozeno ničivými hurikány, ale nejhorší z  nich byl Hurikán Camille v roce 1969. V severozápaní části státu se rozkládají prérie. Delta řeky Mississippi je jednou z nejúrodnějších oblastí na světě.  Do roku 1940 tvořili většinu obyvatel černoši, nyní je jich zhruba třetina. Ve východní části žije nepočetná populace Indiánů. Malá čínská populace žije v deltě řeky – přišli tam z Kalifornie v roce1870 obdělávat pole. To se jim moc nedařilo, tak se stali drobnými obchodníky, kterými jsou dodnes. Rybářský a lodní průmysl lákal přistěhovalce z jihovýchodní Asie. Bílá populace je pozoruhodně homogenní. Jsou to převážně potomci Britů a Irů. Hlavní město je Jackson (184 tisíc obyv.). Další důležitá města jsou univerzitní Oxford (12 tisíc obyv.), Gulfport (71 tisíc obyv.), Mississippi je stát především zemědělský. Hlavním artiklem je obilí, brambory, kukuřice, chov prasat a dobytka, drůbež. Významnou  roli v hospodářství márybolov a loďařský průmysl, z celkového pohledu však nemá v hospodářství USA nijak významnou úlohu. Jeho HDP je například menší než v ČR.

Missouri

Missouri je 24. stát Unie, k níž se připojil 10. srpna 1821. Leží v centrální  části USA, má asi 5,6 milionu obyvatel a rozlohu 180 693km2. Pojmenován je podle řeky Missouri, která jím protéká. Hlavním městem je Jefferson City, největším městem je Kansas City.

Montana

Montana je západní stát v USA. Jeho jméno pochází ze španělského slova montaně a, což znamená hora nebo pohoří. V Montaně žije nejvíce medvědů grizzly z celých USA. Za Montanu byla do kongresu USA zvolena první žena v historii. Území Montany bylo k USA ještě jako západní teritorium připojeno 26. května 1864. Stát Montana byl ustanoven 8. listopadu 1889 jako 41. v pořadí. Montana byla posledním útočištěm Súů, Severních Šajenů a Severních Arapahů, indiánských kmenů, které se nechtěly vzdát své svobody a zuřivě o ni bojovaly. V bitvě u Little Bighornu zde byl poté, co se svou jednotkou napadl obrovský tábor spojených kmenů, zabit podplukovník americké armády George Armstrong Custer. Indiáni však byli nakonec poraženi a na území začali proudit bělošští osadníci. Montana je čtvrtý největší stát v USA. Západní část je země vysokých a drsných hor, zatímco východ země je tvořen pláněmi. Pramení zde řeka Missouri. V Montaně je soustředěn Národní park Glacier a část Yellowstonského národního parku. Také se zde nachází legendární bojiště u Little Bighornu, kde došlo ke slavné bitvě mezi indiány a armádou USA. Nyní je to národní rekreační oblast. Hlavní atrakcí jsou početná stáda bizonů. V národních parcích v Montaně jsou nádherné scenérie, plné špičatých vrcholků hor, zalesněných údolí a početných jezer a vodopádů. Je zde i několik indiánských rezervací: Crow, Blackfeet, Flathead, Fort Belknap, FortPeck, Northern Cheyenne, Rocky Boy. Významnou úlohu v ekonomice Montany hraje turistika. Hlavní město je Helena (26 tisíc obyv.).

Nebraska

Nebraska je středozápadní stát USA. Stejně jako umnoha dalších pochází jméno státu z indiánské řeči, konkrétně z jazyka ajova-oto. V překladu to znamená Plochá voda. Nebraska byla pouštním státem, ale důmyslný zavlažovací systém z ní udělal zemi mnoha farem a polí. Jedná se o nejúrodnějšístát v USA.  Nebraska byla ustanovena Zákonem o státech Kansas a Nebraska 30. května 1854. V roce 1860 zažila první velký příliv osadníků, kteří šli obsadit volnou zemi udělenou federální vládou. První osadníci, kteří zde vybudovali farmy, byli považováni za blázny, protože Nebraskou se táhla rozsáhlá polopoušť s velmi řídkou vegetací. V roce 1867 se Nebraska stala 37. státem Unie, jen krátce po občanské válce. V této době se hlavním městem stalo město Lincoln, pojmenované po zavražděném prezidentu Lincolnovi. Nahradil tak dosavadní hlavní a zároveň největší město Omahu. Ekonomika Nebrasky je tvořena hlavně zemědělstvím. Produkuje se především obilí, hovězí maso, mléko, zrno, kukuřice. Průmysl je zastoupen zpracováním potravin.

Nevada

Na začátku 19. století byly Španěly vypuzeny indiánské kmeny, hlavně na sever. Ve válce Španělska sUSA území dnešní Nevady dobyli Američané a téměř celé území začlenili do teritoria Utah, zatímco území jižně od 37 ° s. š. začlenili do teritoria Nové Mexiko.V roce 1859 bylo v Nevadě objeveno velké ložisko zlata, což do země přilákalo mnoho zlatokopů, toužících po rychlém zbohatnutí.  Roku 1861 byla západní část teritoria oddělena jako samostatnéteritorium Nevada. Nejznámější město Las Vegas bylo v Nevadě založeno roku 1905. V odezvě na velkou hospodářskou krizi Nevada legalizovala 17. března 1931 hazard. Ve druhé polovině 20. století se stalo Las Vegas stejně jako Reno rájem hazardu, kýče a bohatství, stalo se symbolem celého státu. Největší příjmy Nevady proto plynou z hazardních her, které do Nevady přitahují návštěvníky z celého světa. Hlavní město je Carson City (52 tisíc obyv.). VNevadě byla zkonstruována a vyzkoušena první atomová bomba (dnes je toto území severně od Las Vegas označeno jako Las Vegas Gombing and Gunnery Range). Kromě měst hazardu mezi pozoruhodná místa patří Hooverova přehrada (Hoover Dam). Ta se nachází na řece Colorado vGrand Canyonu. Zásobuje vodou celou Nevadu i část Arizony. Je pojmenovaná po prezidentovi Hooverovi a byla postavena ve 30. letech minulého století, jako ve své době největší přehrada na světě. V Nevadě se střídá mnoho krajinných rázů. Jsou zde hornaté zasněžené oblasti, pastviny i vyprahlé pouště, které patří mezi nejsušší oblasti USA. Nacházejí se zde také mnohé indiánské rezervace.

New Hampshire

New Hampshire je 9. stát Unie, k níž se připojil 21. června 1788. Leží v oblasti tradičně nazývané Nová Anglie, má zhruba jen jeden a čtvrt milionu obyvatel. Na severu sousedí s Kanadou (Québec), na východě s Maine a s Atlantikem, na jihu s Massachusetts a na západě se státem Vermont. Hlavním městem je Concord, největším městem je Manchester.

New York

Je jeden z padesáti spolkových států a současně jeden ze 13 původních členů USA. S 19 miliony obyvatel je New York třetím nejlidnatějším státem USA. Hlavním městem je nevelké Albany (94 tisíc obyv. v roce 2003), ležící při řece Hudson, 200 km severně od faktické metropole státu a celé země – osmimilionového New Yorku, který není třeba představovat. Dalšími většími městy jsou Buffalo, Rochester, Syracuse, Yonkers a Binghamton. Ve státě New York se nachází též město Niagara Falls s proslulými Niagarskými vodopády aVojen- ská akademie Spojených států ve městě West Point. Lyžařské středisko Lake Placid dvakrát hostilo olympijské hry (1932 a 1980).

New Jersey

New Jersey je spolkový stát a současně jeden ze 13 původních členů USA, rozkládající se na východním pobřeží Severní Ameriky mezi státy New York a Pensylvánie. Jeho metropolí je město Trenton, významným městem je Atlantic City, kde je legální gambling.40 % rozlohy státu pokrývají lesy.

Nové Mexiko

Nové Mexiko (španělsky Nuevo México; anglicky New Mexico) je stát v jihozápadní části USA. Byl pojmenován Španěly jako území na sever od řeky Río Grande. Od pradávna zde žily početné indiánské kmeny. Jako obydlí si stavěly typická puebla. Tvořily podél řeky Río Grande malá města. V roce 1540 prošel tímto územím první Evropan, španělský conquistador Coronado, který zde hledal bájných sedm zlatých měst. Přirozené indiánské kmeny tu byly postupně vyhubeny, zbylé kmeny utekly dále na sever. Byla zde odpálena první atomová bomba (16. července 1945 v poušti Alamogordo). Krajinou Nového Mexika se táhnou rozsáhlé pouště a polopouště načervenalé barvy, které se na západě mění na mohutné zasněžené hory. Ačkoliv je Nové Mexiko  poměrně vyprahlá oblast, jsou zde rozsáhlé lesní porosty. Je zde několik významných národních parků. Nejznámější jsou White Sands National Monument – oblast bílých dun s unikátní faunou a flórou, Calsbad Caverns National Park – jeskyně s největší kolonií netopýrů na severoamerickém kontinentu a Gila National Forest – rozsáhlé území lesů. Ekonomika Nového Mexika je hodně vázána na Federální vládu. Je zde mnoho vojenských prostorů a také nukleární laboratoř v Los  Alamos. Je zde také kosmodrom u White Sands.Nové Mexiko má největší podíl hispánského obyvatelstva ze všech  států USA, který navíc poměrně rychle roste. Žije zde mnoho potomků původních španělských kolonizátorů, kteří  se přistěhovali v17. a18. století. V jižní části státu je soustředěna hispánská populace mexického původu, která sem imigrovala v průběhu 20. a 21.  století. Původní  puebloví indiáni se převážně začlenili do většinové společnosti a jsou to potomci kmenů Navajo a Apache. Přítomnost těchto rozlišných  etnických skupin tvoří z Nového Mexika velice různorodý stát.

Ohio

Ohio je spolkovým státem USA. Columbus je hlavní a největší město – bylo založeno v roce 1812 na soutoku řek Scioto a Olentangy. Hlavním městem státu je od roku 1816. Druhé největší město je Cleveland. Leží na jižním břehu jezera Erie, cca 100 km  západně od hranic Pensylvánie. Bylo založeno v roce 1796 nedaleko ústí řeky Cuyahoga a stalo se průmyslovým centrem. Celá metropolitní oblast Clevelandu ale má 3 miliony obyvatel. V roce 1915 zde byla podepsána Clevelandská dohoda.

Radek Dolejš

KDO JSOU PŘÍZNIVCI A KDO ODPŮRCI UMÍSTĚNÍ AMERICKÉ RADAROVÉ ZÁKLADNY V ČESKÉ REPUBLICE?

Společnost STEM provedla v posledním půl roce 2 blesková šetření názorů veřejnosti na americké vojenské zařízení. V únoru bylo toto téma zařazeno i do pravidelné výzkumné série Trendy. Rozsáhlý soubor umožňuje podrobnou analýzu té části veřejnosti, která s umístěním radarové základny souhlasí, i té, která je proti.

1. Vliv formy otázky na názory ohledně umístění radarové základny Na základě provedených průzkumů lze konstatovat, že míra souhlasu či nesouhlasu  s umístěním základny se poměrně výrazně mění i při drobných rozdílech ve formulaci otázky. To bývá typickým průvodním jevem situace, kdy názory k určitému problému jsou spíše tušené než informované,spíše plují po povrchu věcí na základě emotivních a situačních podnětů a nenacházejí hlubšího zakotvení v pevnějších a trvalejších postojích. V provedených výzkumech se tak například projevuje to, zda otázka v dotazníku stojí samostatně či je začleněna jako položka do baterie jiných otázek, kolik se nabízí variant odpovědí a zda existuje úniková možnost „nevím“ apod. Otázka pracující s termíny jako „vojenské zařízení“,„radiolokační zařízení, radar“[1] vzbuzuje vmysli dotazovaných příznivější představy než otázka tázající se na „radarovou základnu“[ 2]. Z dosud provedených výzkumů lze soudit, že při „měkké“, opatrné formulaci může míra souhlasu s americkým radarem dosahovat až přibližně polovičního podílu na populaci, při „tvrdé“ formulaci se tento podíl může jevit výrazně nižší. Při interpretaci poznatků je tak nezbytné zachovat jistou obezřelost, odpovídající tomu, že názor na zkoumanou problematiku je stále ještě jen vágní a těkavý.

2. Charakteristika příznivců a odpůrců radarové základny Hlavním cílem dotazování na americkou radarovou základnu v nejnovějších únorových Trendech bylo zjistit, kdo jsou příznivci  [3] a kdo odpůrci [4] umístění amerického vojenského zařízení na území České republiky. Mezi příznivci umístění americké radarové základny na území České republiky převládají muži nad ženami (59 % muži : 41 % ženy) a mladší lidé nad staršími (58% lidé do 44 let : 42 % lidé ve věku 45 a více let). Polovina lidí podporujících umístění radarové  základny projevuje velký nebo střední zájem o politiku. Příznivci základny jsou výrazně pravicově smýšlející, zhruba poloviční podíl příznivců základny (55 %) sám sebe řadí napravo od středu a jako politický střed se vidí jen třetina těchto lidí. S tím souvisí i obliba ODS u těchto lidí. Naopak menší přízni se u nich těší ČSSD a téměř vůbec žádné KSČM. Lidé, kteří se vyslovili pro umístění radarové základny, zároveň velmi výrazně podporují zahraniční politiku České republiky. Přibližně čtyři pětiny (83 %) z nich si myslí, že zahraniční politika ČR je v zásadě správná. V řadách odpůrců americké radarové základny naopak mírně převažují ženy (44% muži : 56 % ženy) a starší lidé (skupina 45 a více let). Zájem o politiku projevují necelé dvě pětiny (38 %) odpůrců základny. Na pravolevé politické škále se řadí nejčastěji k politickému středu (47%), na levici se zařazuje 29 % odpůrců radarové základny, přibližně čtvrtina 24%) se označuje za pravicově smýšlející. Obecně by se jejich orientace  ala označit za středolevou. Lidé projevující  nesouhlas s umístěním radarové základny ve větší míře podporují levicové parlamentní strany, ČSSD a KSČM. Nelze však přehlédnout, že i mezi odpůrci radarové základny ředstavují příznivci ODS poměrně početnou skupinu. U lidí, kteří jsou proti umístění radarové základny v ČR, rovněž převažuje názor, že zahraniční politika České republiky není správná. Pouze zhruba dvě pětiny (39 %) odpůrců radarové  základny se domnívají, že zahraniční politika České republiky je v zásadě správná. [1] „Souhlasíte Vy osobně, aby na našem  území byla umístěna následující americká ojenská zařízení?“ radiolokační zařízení, radar; rakety s nepočetnou obsluhou; celá protiraketová základna; (varianty odpovědí "ano“, „ne“). [2] „Souhlasíte Vy osobně, aby na našem území byla umístěna americká radarová základna?“ (varianty odpovědí „určitě ano“, „spíše ano“, „spíše ne“, „určitě ne“). [3] Příznivci radarové základny jsou lidé, kteří na otázku „Souhlasíte Vy osobně, aby na našem území byla umístěna americká radarová základna?“ odpověděli variantami odpovědí „určitě ano“ nebo „spíše ano“. [4] Odpůrci radarové základny jsou lidé, kteří na otázku „Souhlasíte Vy osobně, aby na našem území byla  umístěna americká radarová základna?“ odpověděli variantami odpovědí „spíše ne“ nebo „určitě ne“.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu  STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 1.–8. února 2007. Respondenti byli vybíráni metodou  kvótního výběru. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1222 respondentů.

DOČKÁME SE ZRUŠENÍ VÍZ?

Senát amerického Kongresu odhlasoval 13. března zákon, který má posílit bezpečnost USA. Součástí této normy je i návrh zrušit vízovou povinnost pro země, které USA podporují ve válce proti terorizmu, tedy i pro občany ČR. Nyní bude následovat řízení se Sněmovnou reprezentantů, která zákon o bezpečnosti už schválila, jeho součástí ale návrh na zrušení vízové povinnosti některým státům není. Jednou z dalších podmínek zrušení víz je například i vydávání pasů s biometrickými daty a také sdílení bezpečnosti informací.

Společný postup

Na dalším postupu v úsilí o odstranění amerických víz se dohodli 16. března i ministři zahraničních věcí České republiky a Slovenské republiky Karel Schwarzenberg a Ján Kubiš. V nejbližších týdnech chtějí iniciovat další setkání tzv. Koalice pro vízovou rovnoprávnost (založena loni na podzim a tvoří ji státy V4 a tři pobaltské země). Členové Koalice by měli na této schůzce projednat další taktiku, a to hlavně proto, že v této záležitosti došlo k Posunu – schválení nové legislativy americkým senátem.

(Připravila red., zdroj MZV)