Reklama
| SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ - část III |
 |
 |
 |
| Ostatní - Relax | |
| Napsal uživatel Štefan Steiner | |
|
Vážení čtenáři, tentokrát se v naší příloze vydáme až za oceán – do Spojených států amerických. Představit Vám zemi této velikosti na několika stranách je úkol téměř nadlidský, proto jsme se rozhodli rozdělit informace do tří částí – pokračování najdete v dalších dvou číslech. V úvodu se dozvíte více o politickém uspořádání země, poté následuje rozhovor s velvyslancem Spojených států v ČR – Jeho Excelencí Richardem W. Graberem. Hovořili jsme o vzájemných vztazích mezi oběma zeměmi a zajímali jsme se samozřejmě také o aktuální informace týkající se umístění radarové základny USA na našem území. Pak se již vydáme do jednotlivých amerických států, které jsme z pragmatických důvodů seřadili podle abecedy. První navštívíme v tomto čísle, další v číslech následujících, kde se také dočtete o více o americké podnikatelské sféře (připravujeme například rozhovor se zástupci Americko-české obchodní komory v Praze). Příjemné čtení Vám přeje redakce
SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ - UNITED STATES OF AMERICA
Hlavní město: Washington, D.C Rozloha: 9 629 091 km2 Počet obyvatel: 293 027 571 Hlavní náboženství: - protestantské (53 %) - katolické (25 %) - ostatní (13 %) - bez vyznání (9 %)
SNĚMOVNA REPREZENTANTŮ
Poslanci Sněmovny jsou voleni v přímých volbách každé 2 roky, a to v jednomandátových volebních okrscích asi o 530 000 obyvatelích. To znamená, že z každého státu přichází rozdílný počet poslanců. Od roku 1929 má Sněmovna 435 členů. Nezvykle krátké volební období bylo motivováno snahou posílit kontrolní funkci voličů.
SENÁT Senátoři jsou voleni také přímo, ale s šestiletým mandátem, každé dva roky však dochází, tak jako v České republice, k výměně třetiny senátorů. Předsedou Senátu je viceprezident, který může hlasovat jen v případě rovnosti hlasů. Volební období Senátu na rozdíl od Sněmovny přispívá ke stabilitě systému. Šestileté období nechává dostatek prostoru pro přípravu a prosazení dlouhodobějších cílů.
MÍSTNÍ VLÁDY A SAMOSPRÁVA Americká federace je tvořena padesáti státy a Kolumbijským okresem, každý stát má svou vlastní vládu. Pravomoci vlád jsou rozsáhlé a týkají se vnitřních záležitostí jednotlivých států, jako jsou veřejné služby, školství, zdravotnictví, sociální péče, komunikace, průmysl, obchod, trestní právo. Federální jurisdikci podléhají v té míře, že musí mít demokratickou formu vlády a nesmějí vydávat zákony, které by byly v rozporu s federální ústavou, federálními zákony nebo v rozporu se smlouvami, které Spojené státy uzavřely. Struktura moci odpovídá federální a také se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Hlavou státu je guvernér, který je volen přímými volbami obvykle na 4 roky. Zákonodárný orgán je až na jednu výjimku (Nebraska) dvoukomorový. Většinou je volební období horní komory čtyřleté, dolní komory dvouleté. Menší správní jednotku představuje okres, který se dále dělí na okrsky či obce. V čele stojí rada, která je v menších okresech volena jako celek, ve větších jednotlivé okrsky či obce zasílají své zástupce do okresů. Vlastní zastupitelství mají také jednotlivá města, z nichž některá jsou dokonce tvořena i několika okresy(například New York). Systém městské správy není v USA jednotný, existují tři základní typy, v některých případech jejich kombinace. Tradiční typ představuje městská rada v čele se starostou. Tento systém v mnohém kopíruje federální i státní systém vlády, to znamená, že volený starosta je představitelem výkonné moci, jmenuje úředníky do funkcí a podobně. Volená rada představuje legislativní složku. Druhým typem je správa města prostřednictvím komise, která spojuje výkonné i legislativní funkce. Předseda komise bývá nazýván také starostou, i když fakticky se jeho pravomoci neliší od ostatních členů komise. Růst obrovských městských aglomerací s těžko řešitelnými problémy si vyžádal nový typ správy, a to prostřednictvím profesionálního pracovníka – správce či manažera. Má především výkonné pravomoci, sestavuje městský rozpočet a dohlíží na většinu odborů. Je jmenován radou, která vzešla z voleb, a jeho funkční období není nijak omezeno. Krátce o politických stranách
DEMOKRATICKÁ STRANA Struktura Demokratické strany je zvláštní. Okresní organizace fakticky neexistují a oblastní a státní výbory jsou spíše koalicí držitelů určitých státních funkcí, pokud je strana u moci. Vrcholným orgánem je Demokratický stranický národní výbor, ve kterém jsou zástupci všech států. Jeho hlavní funkcí je stanovit pravidla pro jednání Národního konventu a také koordinovat různé aktivity, zejména související se sháněním finančních příspěvků. Předseda strany je jmenován prezidentem v případě, že jsou demokraté v Bílém domě, v opačném případě je vybrán stranickými vůdci. Politiku Demokratické strany lze nejlépe charakterizovat porovnáním s jejím soupeřem. Oproti Republikánské straně demokraté projevují větší citlivost pro sociální programy, zásahy státu do hospodářství a prosazují větší vliv federálních orgánů při řešení ekonomických a sociálních problémů. Demokraté jsou více spjati s různými aktivitami a iniciativami na ochranu lidských práv a práv menšin, na ochranu životního prostředí. S větším pochopením se také setkávají požadavky na snižování vojenských rozpočtů a nižší vojenskou angažovanost USA v zahraničí. Charakteristickým rysem demokratů je určité zeměpisné rozdělení, které odlišuje zástupce ze severních a jižních států. Zástupci jihu, kteří většinou tvoří asi třetinu zástupců demokratů v Kongresu, bývají mnohem konzervativnější a v mnohých otázkách často hlasují společně s republikány. V současnosti ale geografické rozdíly oslabují.
REPUBLIKÁNSKÁ STRANA Organizační struktura je obdobná jako u demokratů. Republikánský národní výbor se méně zabývá otázkami pravidel jednání na národním shromáždění, dlouhodobě zůstává zachován princip „vítěz získá vše“ při výběru delegátů do shromáždění. To znamená, že vítěz primárních voleb obdrží hlasy všech delegátů daného státu. Republikáni v politice podporují volný trh, menší zásahy státu do ekonomického života, větší citlivost pro velmocenské postavení USA. Střety s demokraty se také často dotýkaly problematiky zákonodárství ve vztahu k odborům. I v Republikánské straně jsou umírněnější skupiny – citlivější pro sociální otázky v severovýchodních oblastech Nové Anglie či skupina západnější, vystupující pro státní intervenci. Významný vliv na republikánskou politiku má takzvaná morální většina, dovolávající se tradic protestantské etiky s důrazem na rodinný život a vzájemnou rodinnou soudržnost a v politice vystupuje s požadavkem náboženské výchovy ve školách, proti sexuální výchově a proti legálnímu přerušení těhotenství. Tato skupina byla velmi silná zejména za vládnutí Ronalda Reagana a dodnes má silný vliv. V posledních letech zesiluje vnitřní disciplína strany, je častější stranické hlasování a strana konkrétněji formuluje svůj program. V současné době jsou Bushovi republikáni v čele Spojených států, ale očekává se, že obhajoba vybojovaných pozic bude v nadcházejících volbách hodně silná. V roce 2002, po zářijových teroristických útocích, se zdála Bushova pozice neotřesitelná, ale nyní jsou hodně kontroverzně hodnoceny americké aktivity v Afghánistánu a Íráku, čehož chtějí využít demokraté k návratu do Bílého domu. R.W.GRABER: RADAR ZLEPŠÍ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY
Já se domnívám, že česko-americké vztahy jsou velmi dobré. Jsme spojenci v rámci NATO a také česko-americké obchodní a kulturní vztahy se skvěle rozvíjejí. Spousta Američanů přijíždí obdivovat krásy České republiky a na 46 tisíc Čechů vycestovalo loni do Spojených států, což je nárůst v porovnání s předchozím rokem. Mezi Čechy a Američany existuje mnoho přáteLských vztahů. Přestože naše bilaterální vztahy jsou silné, musíme na nich i v budoucnu pracovat a neusnout na vavřínech. Proto se budu během své mise snažit, aby se tyto vztahy – jak přátelské, tak spojenecké – upevnily a prohloubily.
Za největší trhlinu našich vzájemných vztahů považuje česká veřejnost jednostrannou vízovou povinnost našich občanů pro vstup do USA. Do jaké míry může ovlivnit kladné rozhodnutí o americké radarové základně na našem území rozhodování Kongresu o zrušení vízové povinnosti? Jednání o protiraketové radarové základně nemají vůbec spojitost s programem bezvízového styku. Náš zájem na protiraketové obraně reflektuje prezidentovo silné přesvědčení, že bychom měli rozšířit protiraketovou obranu také na naše evropské spojence jako odpověď na hrozby přicházející z Blízkého východu. Jestliže se projekt uskuteční, dojde ke zlepšení bezpečnosti České republiky, Evropy i Spojených států. Co se týká víz – jen Kongres může změnit zákon o bezvízovém styku. Prezident Bush řekl v Talinu na konci listopadu, že bude společně s Kongresem pracovat na změnách vízového styku tak, aby Češi mohli cestovat do USA bez víz. A to byl posun. Nicméně je to jen začátek.
Myslíte si, že má naše veřejnost právo rozhodovat o umístění Vaší radarové základny na území ČR v referendu? Na tuto otázku musí odpovědět sami Češi, je to vnitřní záležitostí České republiky.
Část našich občanů se obává, že by se ČR kvůli radarové základně mohla v budoucnu stát cílem teroristického útoku. Účinná ochrana proti terorizmu přitom není možná. Jakým způsobem bude probíhat informování veřejnosti o možných rizicích spojených s výstavbou radarové základny? Mohou vůbec být veřejnosti k dispozici objektivní údaje? Nejprve bych chtěl připomenout, že Česká republika je součástí protiteroristické koalice, což velmi oceňuji. Česká republika je už jako člen NATO vystavena určitému riziku a nemyslím si, že postavením radaru by se toto riziko zvětšilo. České jednotky jsou nasazeny v Iráku, Afghánistánu a Kosovu a vedou si velmi dobře. Boj proti terorizmu je podle prohlášení české vlády jednou z priorit Vaší země. Jsem přesvědčen, že pro moji vládu bude toto i v dalších letech jednou z nejvyšších priorit. Co se týká výstavby radarového zařízení, veřejný dialog právě začal a já vítám další diskuzi.
Do kdy bude třeba sdělit americké straně naše rozhodnutí? Je to věc spíše České republiky nebo USA? Žádný termín pro oznámení rozhodnutí stanoven není. USA uvedly, že by ideální lokalitou pro radarové zařízení byl vojenský prostor Brdy. Je nám jasné, že Češi budou mít řadu otázek, které budou muset být zodpovězeny. Teď budou následovat technické konzultace a speciální pracovní skupina odcestuje do Spojených států, aby upřesnila specifika vyjednávání. Jsme na začátku procesu jednání, které se vší pravděpodobností bude trvat řadu měsíců.
Současné výkyvy počasí na celé zeměkouli nutí k zamyšlení, do jaké míry je lidstvo odpovědné za změny klimatu. USA sice podepsaly Kjótský protokol, ale nikdy jej neratifikovaly. Jak se Vy osobně díváte na zavedení limitů omezujících vypouštění skleníkových plynů do atmosféry? Věřím, že současný přístup Spojených států k řešení dopadu růstu a rozvoje na naše životní prostředí přinese výsledky. Na národní úrovni se USA daří splnit závazek prezidenta Bushe z roku 2002, který požaduje snížit do roku 2012 skleníkové plyny o 18 %. Prezident tento měsíc vyzval ve své každoroční Zprávě o unii o prioritách administrativy k dalšímu ambicióznímu národnímu cíli – využít nové technologie a snížit spotřebu benzinu ve Spojených státech o 20 % během následujících deseti let. Na mezinárodní úrovni věnovaly USA v posledních pěti letech více než 29 miliard dolarů na programy související s ochranou klimatu, což je více než kterýkoli jiný stát. Bilaterálně pracujeme se zeměmi, jako je Čína, Indie, Korea a další (které jsou dohromady zodpovědné za 70 % světové produkce skleníkových plynů), abychom propojili potřeby ochrany životního prostředí s ekonomickým růstem.
USA je významným investorem v ČR. Dají se specifikovat oblasti, do kterých tyto investice směřují především? V minulosti poutal zájem investorů především automobilový a elektrotechnický průmysl. Jsem rád, že v posledních letech většina amerických investic v České republice směřuje do oborů v oblasti výzkumu a vývoje – jen namátkou mohu jmenovat společnosti, jako jsou Honeywell, Rockwell a Microsoft. Jsem přesvědčen, že to jsou obory, které mohou České republice přinést nejvyšší přidanou hodnotu. Měl jsem možnost se seznámit i s jinými významnými americkými investicemi pro Česko, např. společnost Arrow, která vyrábí vysoce vyspělou lékařskou techniku; Technistone, která má své provozy v Hodoníně, a Schneider logistic v Olomouci. Asi díky mé právnické profesi mě zajímá, jak právní rámec v oblasti investic a práce může pomoci nové generaci amerických investic v České republice.
Po svém příjezdu do ČR jste zmiňoval, že se jako právník chcete zajímat o českou legislativu. Podařilo se Vám za relativně krátkou dobu již s českým právním prostředím seznámit? To je pravda. Zaujalo mě srovnání amerického a českého právního systému. Nedávno jsem o tom diskutoval s českými experty, kteří měli možnost seznámit se s americkým právním řádem prostřednictvím Fulbrightova výměnného programu. Vzhledem k tomu, že jsem přijel do Vaší země v průběhu složitého povolebního vyjednávání, musel jsem se zaměřit na podrobný způsob volebního sčítání hlasů a parlamentní postupy. I přes řady strukturálních odlišností máme mnoho věcí společných. Umístění americké radarové základny na našem území vyvolalo u řady lidí naději na další pokrok v jednáních o bezvízovém styku se Spojenými státy. Nejen to ale bylo námětem našeho rozhovoru s velvyslancem USA v České republice Richardem W.Graberem, který ve své funkci působí od října loňského roku. Domnívám se, že kromě pevného legálního rámce musí vláda podporovat transparentnost nejen v soudních procesech, ale také v dalších sférách společnosti. Transparentnost je klíčový předpoklad pro získání důvěry veřejnosti v instituce demokratické vlády.
Další z oblastí Vašeho zájmu je korporátní filantropie. Existují podle Vás rozdíly mezi vztahem k filantropii mezi evropskými a americkými firmami? V USA je úloha státu menší než v Evropě a lidé nejsou tak moc závislí na jeho pomoci. Ve Spojených státech je běžným zvykem, že prosperující společnosti přispívají na filantropické projekty k posílení demokracie. Je to nedílnou součástí naší tradice. Ovšem také v Evropě je řada firem, které věnují peníze na humanitární účely.
Jak pokračuje Vaše studium češtiny? Musím přiznat, že váš jazyk je obtížný na naučení, přesto spolu se svou manželkou pokračuji ve studiu češtiny. Je to zábava. Během oficiálních jednání se musím spolehnout na tlumočníky, ale rád bych se naučil váš jazyk tak, abych porozuměl článkům v novinách anebo byl schopen jednoduché konverzace. Je to pro mě důležité – jak osobně, tak pracovně.
Mezi Vaše koníčky patří golf. Objevil jste již kouzlo českých golfových hřišť? Golf je jedním z nejlepších způsobů relaxace, jaké znám. Kolegové z ambasády mi doporučili několik míst v okolí Prahy i jinde v Česku, kde si mohu zahrát. Už se nemohu dočkat, až roztaje sníh a já vyrazím na golfové hřiště.
Co Vás v Praze dosud nejvíc zaujalo? Praha je magické místo, všude na mě dýchá historie. Samotná budova amerického velvyslanectví se nachází v jedné z nejhezčích pražských čtvrtí. Vaše hlavní město a jeho obyvatelé si mě získali svou srdečností a otevřeností. A nejen Praha. Hodně cestuji po Vašich krajích a všude jsou lidé milí a přátelští.
Porovnáte-li mentalitu amerických občanů a občanů ČR – v čem se shodujeme a kde jsou vidět naopak největší rozdíly? Jsou tyto shody a rozdíly obdobné jako u jiných Evropanů? Já si myslím, že lidé jsou všude stejní. Američané jsou ale už od základní školy vedeni k tomu, aby se nebáli říci nahlas, co si myslí. Ovšem během svých cest po českých krajích jsem se setkal s řadou mladých lidí, kteří se už naučili, jak hájit své názory i před politickými a ekonomickými představiteli. Má jednání s českými představiteli byla vždy přátelská, seriózní a otevřená a také přínosná a intelektuálně stimulující. Opravdu nemohu posoudit, zda jsou lidé v jiných evropských národech jiní. Za rozhovor děkuje Marcela Staňková
M.FABIÁN: NABÍZÍME KARTY PRO FIREMNÍ KLIENTELU I JEDNOTLIVCE
Pane řediteli, American Express se řadí mezi nejúspěšnější společnosti, které vydávají platební karty. Můžete našim čtenářům nastínit historii společnosti a cestu k jejímu dnešní postavení na trhu? Náš příběh začíná v roce 1850, kdy tři muži Henry Wells, William G. Fargo a John Butterfield vyměnili svá jmění za kolonu dostavníků a vydali se přes nevlídné a nebezpečné pláně nově vznikajících Spojených států amerických směrem k městě Buffalo ve státě New York. To byl začátek firmy, jež se z převozní společnosti postupem času rozvinula v přední globální finanční a cestovní instituci. American Express je zcela unikátní společností z pohledu portfolia produktů a služeb, které zahrnují širokou škálu osobních a firemních platebních karet a velmi pestrou nabídku cestovní kanceláře pro privátní i korporátní klientelu. V současné době zaměstnáváme téměř 75 000 lidí na více než 130 trzích světa.
American Express vytváří image poskytovatele služeb pro bohatší klientelu. V porovnání s Vašimi konkurenty si účtujete o něco vyšší poplatky za výdej karty. Znamená to, že se soustředíte na solventnější klienty, respektive firemní zákazníky? Naslouchat našim zákazníkům, co nejlépe pochopit jejich potřeby, přinést hodnotu prostřednictvím našich produktů a služeb, to je základní kámen, který činí American Express unikátní. Domníváme se, že pro ně představujeme výjimečnou kvalitu služeb, inovaci a prestiž, a jsou proto rádi, že se s touto značkou mohou asociovat. Úplný základ našeho obchodního modelu obecně – naše zaměření na útraty našich držitelů karet – je jedinečné v této oblasti. Někteří naši konkurenti se oproti tomu zaměřují na půjčování peněz prostřednictvím svých kreditních produktů a většinu svých příjmů tedy získávají jako úroky z těchto půjček. Jelikož nabízíme našim zákazníkům větší hodnotu, nakupují více s našimi produkty. Tím vytváříme vyšší tržby pro naše obchodníky, kteří nám odvádějí provize za platbu kartou. Je to účinný kruh, který je výhodný pro všechny zúčastněné.
Můžete vyjmenovat druhy karet American Express? American Express nabízí různé typy pro jednotlivé cílové skupiny našich zákazníků. Jednoduše řečeno, nabízíme karty pro firemní klientelu a pro jednotlivce. Vydáváme je buď sami v produktové linii od zelené až po nejvíce prestižní černou kartu, nebo s pomocí našich partnerských bank. Jejich dostupnost se liší trh od trhu. V České Rupublice poskytujeme Zelenou („Green“) a Zlatou („Gold“) korporátní kartu, která je výlučně pro firemní klientelu. Jednotlivci si mohou vyžádat kartu pro soukromé účely u našeho partnera, Komerční banky.
Jaký je hlavní rozdíl mezi firemní a soukromou kartou? Na firemní kartu American Express je třeba pohlížet ze dvou perspektiv: ze strany zaměstnance – držitele a ze strany zaměstnavatele – organizace. Tato karta není pouze platební prostředek pro zaměstnance společností, ale představuje také ucelený systém kontroly pro každou organizaci, která chce mít přehled o výdajích svých zaměstnanců. Držitelům podstatně zjednodušuje administrativu spojenou s vyplácením jakýchkoli hotovostních výloh spojených se služebním cestováním. Na druhou stranu, každé organizaci nejen že významně pomáhá ošetřovat rizika zneužití finančních prostředků zaměstnanci, ale především usnadňuje systém reportování o využití těchto prostředků. Celkový systém pomáhá snižovat nepřímé výdaje spojené zejména se služebním cestováním. Konkrétně se jedná o výdaje spojené s administrativou a s vyplácením hotovostních záloh. Myslím, že je nutno zmínit i čas a energii, které naše korporátní karta ušetří díky zjednodušení schvalovací procesů. Tato úvaha je stejně platná jak pro privátní, tak i státní sektor. Soukromé karty představují naprosto odlišný přístup. Každý majitel je zcela zodpovědný za administrativu spojenou s tímto platebním prostředkem. Pro výše zmíněný případ služebního cestování je velmi obtížné vytvořit ucelený systém směrnic. Na rozdíl od firemní karty není možné sestavit systém kontroly a reportování, jelikož každá karta žije samostatným životem svého držitele.
American Express je kromě poskytovatele platebních karet i významný zprostředkovatel služebních cest. Můžete tuto linii krátce představit? Tato divize se nazývá Business Travel a mnohé čtenáře možná překvapí, že je to jedna z největších cestovní kanceláří na světě. Síť našich kanceláří má více jak 1700 zastoupení ve více jak 130 zemích. Poskytujeme kompletní cestovní služby, které zahrnují zajišťování letenek, hotelových rezervací, pronájmů vozidel, vlakových i trajektových jízdenek, pojištění, víz a podobně. Za zmínku stojí naše incentivní oddělení, které pomáhá s organizací velkých firemních akcí jak doma, tak v zahraničí. Podobně jako u korporátní platební karty, i Business Travel se snaží snižovat náklady svých klientů. Toto oddělení pečlivě monitoruje chování jednotlivých zákazníků a hodnotí jejich modely cestovních výdajů. Naši firemní zákazníci tak mohou ušetřit např. díky individuálnímu nastavení podmínek při nákupu našich služeb a snížit s tím spojené administrativní náklady. (red) STÁTY SEVERNÍ AMERIKY
Alabama V původním jazyce indiánů se této zemi říkalo Alibamu. Což je v překladu něco jako „dar života“. O území dnešní Alabamy se přely hned tři strany. Španělé ji prohlásili za součást Floridy, Angličané za součást Karolíny. Nakonec ji ale získali Francouzi, když obsadili území Louisiany. Později, když USA koupily od Francie Louisianu a obsadily Mississippi, zvažovaly, zda Alabamu odkoupit či ne a zda ji začlenit do Unie. Nakonec se Alabama v roce 1819 stala 22. státem USA. 11. ledna 1861 Alabama vystoupila z USA a stala se členem Konfederace. Důvodem byl tvrdý odpor ke zrušení otroctví. Přestože se mnoho bojů občanské války na území Alabamy neodehrálo, bojovalo proti Unii 120 tisíc vojáků z Alabamy. V roce 1865, po porážce Konfederace, byla v Alabamě ustanovena provizorní vláda řízená z USA. Do Unie byla Alabama znovu přijata v červnu 1868. Je to převážně rovinatá země smírným sklonem k řece Mississipi a k Mexickému zálivu. Je poměrně hustě zalesněná, v místech, kde nejsou lesy, se obdělává půda, jež je zde úrodná. Zemědělství zde má přibližně stejný význam jako průmysl. Zemědělské produkty jsou mimo jiné drůbež, vejce, dobytek, malé stromky na další výsadbu (školky), arašídy, bavlna, zelenina, mléko, sója. Mezi hlavní průmyslové artikly patří hlavně zpracování dřeva, řeziva, výroba nábytku, papíru, hornictví, výrobky z plastu a kaučuku, dopravní zařízení a textilní výroba. V Alabamě žije cca 4,5 mil. obyvatel. Hlavní město je Montgomery (201 568 obyv.), největší pak je Birmingham (849 194 obyv. včetně aglomerace).
Aljaška Aljaška (anglicky Alaska) je největší stát USA. Jeho rozloha je 1 717 854 km2, na nichž žije asi 627 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Juneau, největším Anchorage. Je to největší stát USA, který má též ze všech států USA nejdelší a nejčlenitější mořské pobřeží. K zemi patří četné pobřežní ostrovy a od poloostrova Aljaška do Pacifiku se zatíná ostruha Aleutských ostrovů, na nichž se nacházejí četné aktivní vulkány. Členité je i aljašské vnitrozemí pokryté pohořími a asi 3,5 milionu jezer s rozlohou nad 8 hektarů. V říjnu 1998 bylo 65 % rozlohy státu vedeno jako některý z typů chráněného území. Pod kontrolu USA se Aljaška dostala v roce 1867, kdy ji koupily od carského Ruska, jehož kolonií byla, za 7 milionů dolarů (asi 90 milionů v roce 2003).
Arkansas Stát ležící v jižní části USA vstoupil do Unie v roce 1836. Byl to otrokářský stát, jehož ekonomika a bohatství elit se tvořily na úkor černých otroků dovážených z Afriky. Obchod s nimi byl velmi lukrativní a výnosný, stejně jako jejich zneužívání k práci. Arkansas 6. května 1861 vystoupil z Unie, jelikož nesouhlasil s oficiální politikou USA, ve které šlo o zrušení otroctví. Následovala občanská válka. Po porážce Konfederace a obnově válkou zničené země byl Arkansas znovu začleněn do Unie, již jako stát, který oficiálně respektoval práva černého obyvatelstva, i když jen na papíře. Projevy rasizmu zde ojediněle přetrvávají dodnes. Arkansas je krásná země plná hor a údolí, hustých lesů a úrodných plání. Západní Arkansas je hornatý, ve východní části jsou nížiny. Je to jediná země USA, kde se volně nacházejí diamanty. V ekonomice Arkansasu je důležité zemědělství. Hlavními zemědělskými produkty jsou chov drůbeže, dobytka a prasat, produkce vajec, dále sója, bavlna, rýže, mléko. Nezanedbatelný je i průmysl, hlavně zpracování potravin, kovovýroba, výroba strojů a papíru a těžba bromu, vanadia a diamantů. Hlavní a největší město je Little Rock (183 133 obyv.).
Colorado
Connecticut
Delaware
Delaware je 1. stát Unie, připojil se k ní 7. prosince 1787 a je zároveň jejím druhým nejmenším státem. Leží na východním pobřeží USA. Hlavním městem je Dover a největším Wolmington.
Florida Jméno „Florida“ je španělské přídavné jméno znamenající „květinový“. Symbolem tohoto státu je pelikán. Floridu objevili španělští námořníci v době velikonočních svátků, které se ve španělštině označují jako „Pascua Florida“. Hlavním městem Floridy je Tallahassee, avšak nejznámějším městem je bezpochyby Miami. Tomuto městu dominují vysoké mrakodrapy amnoho nočních klubů. Noční život je velmi rozmanitý a ulice jsou plné turistů i místních. Jsou tu velmi časté hurikány. Sezona je od prosince do března, kdy tu teplota není až tak vysoká, v létě jsou teploty naopak často nad 30 °C a noci jsou velmi teplé. Nejznámějším národním parkem na Floridě jsou močály Everglades.
Georgia Georgia je jižní stát USA. Byla jednou ze třinácti kolonií, které se vzbouřily proti Britské koloniální vládě v Americké revoluci za nezávislost. Hlavní město je Atlanta. Na území Georgie žilo do evropské kolonizace kontinentu mnoho indiánských kmenů. Není přesně známo, kdo byl první Evropan, který zahlédl území Georgie, nicméně na toto území se dostávalo stále více španělských kolonizátorů. Místní indiánská kultura definitivně zmizela do roku 1560. Zbylé kmeny utekly před nemilosrdnými kolonizátory. Zhruba po 100 letech začali o Georgii usilovat Angličané, kteří mezitím obsadili severní části kontinentu. V roce 1670 se konflikt mezi Španělskem a Anglií značně vyostřil. Po prohraných bitvách se nakonec Španělé z území Georgie stáhli
Havaj Havajské ostrovy, dříve nazývané Sandwichovy, jsou posledním, 50. státem, USA. Rozkládají se na ostrovech v Tichém oceánů ametropolí je Honolulu. Poprvé byly Havajské ostrovy obydleny nejpozději kolem roku 1000 Polynésany, patrně ze soustroví Markézy (někteří antropologové věří, že se tak mohlo stát již okolo roku 300; tento náhled však není dostatečně podložen). Až do konce 18. století žili obyvatelé Havaje v izolované kastovní společnosti vedené válečnými náčelníky a šamany. Řídili se nábožensko-společenským systémem různých tabu celkově nazývaným kapu. V roce 1778 ostrovy objevil pro evropskou civilizaci James Cook. Kontaktu s Evropany využil válečník Kamehameha, který si za pomoci evropských zbraní a poradců začal podmaňovat jednotlivé osady a kmeny ostrovů. Do své smrti v roce 1819 ovládl za pomoci vojenské síly či politických metod drtivou většinu ostrovů. Založil tak království, které přetrvalo až do svého svržení panovníka a vzniku republiky v roce 1893. V roce 1898 byla Havaj anektována Spojenými státy americkými a v roce 1959 se stala 50. státem USA. Do světových dějin se Havajské ostrovy zapsaly v roce 1941, poté co Japonci napadli americký přístav Pearl Harbor. Havaj představuje jeden ze čtyř států USA, kde nehispánští běloši nepředstavují většinu obyvatelstva. Má největší podíl obyvatelstva asijského původu a nejvyšší podíl míšenců ze všech států USA. Patronem Havaje je blahoslavený Jozef de Veuster, známý jako otec Damien nebo Otec malomocných, belgický katolický misionář, který zde v letech 1864–1889 působil a postupně se soustředil na práci mezi nakaženými malomocenstvím. Sám se posléze touto nemocí nakazil a zemřel. Otec Damien je jednou z nejváženějších osobností historie Havaje a jeho sochy v nadživotní velikosti stojí před sídlem vlády Havaje a před Kapitolem ve Washingtonu.
Idaho
Illinois Název státu pochází ze slova Illiniwek, kterým se označovalo několik původních kmenů. Na severovýchodě k Illinois přiléhá Michiganské jezero. Největším městem státu Illinois je Chicago. Výraznou českou stopu zde zanechal bývalý starosta, kladenský rodák Čermák, který proslul bojem s legendárním Al Caponem. Hlavním městem ale je Springfield. Illinois má přibližně 12,4 mil. obyvatel, což jej činí pátým nejlidnatějším státem USA. Nejvýznamnějšími zemědělskými produkty jsou kukuřice, sójové boby, skot, mléčné produkty a pšenice. Nejrozšířenějšími průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, potravinářství, chemický průmysl, elektrotechnický průmysl, metalurgie barevných kovů, dopravní strojírenství. Významná jsou také naleziště uhlí a
Indiana Indiana je 19. stát Unie, připojila se k ní 11. prosince 1816. Má mírně přes 6 milionů obyvatel a rozlohu 94 321 km2. Nejvýznamněji je zastoupen těžební, chemický a potravinářský průmysl, dále strojírenství, výroba železa a oceli, zpracování barevných kovů, dopravní zařízení a elektronika. Pěstuje se zde kukuřice a sója, chová se skot a prasata. Hlavním a zároveň největším městem je Indianapolis.
Iowa Jedná se o nížinatou zemi, kde se klade velký důraz na zemědělství. Na velmi úrodných půdách se pěstuje hlavně kukuřice a sója, případně se chová dobytek. Chloubou Iowy je baseballový tým Iowa Cubs. Hlavním městem je Des Moines, které se nachází v Polk County. Prvními Evropany v Iowě byli francouzští objevitelé Louis Joliet a Jacques Marquette. Popsali Iowu jako svěží, zelenou a úrodnou zemi. Hlavní město je Des Moines. Původně zde žilo několik indiánských kmenů, z nichž dodnes zůstali pouze Liščí indiáni (Meskwaki) a Sókové (Sauk). Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je pochopitelně zemědělství, dále je důležitá výroba ledniček, praček, plnicích per a zemědělského nářadí. Iowa je také největším producentem etanolu a bionafty. V Iowě se roku 1846 poblíž města Le Claire narodil slavný Buffalo Bill, vlastním jménem William Frederick Cody. Dále zde spatřil světlo světa 31. prezident USA Herbert Hoover, ale i populáírní herci John Wayne a Elijah Wood.
Jižní Dakota Jižní Dakota je severní stát amerického Středozápadu. Název pochází z dakotského slova Dakhóta, což znamená Spojenci. Jižní Dakota byla ustanovena a připojena k USA 2. listopadu 1889. Původně to bylo území několika indiánských kmenů, které byly vyhnány do rezervací. Byla zde objevena malá naleziště zlata a diamantů, což přilákalo mnoho zločinců a banditů. Po největší vlně přistěhovalců se situace uklidnila a lidé se začali věnovat zemědělství a pastevectví. Ekonomika Jižní Dakoty stojí především na zemědělství a těžbě nerostů. Důležitou roli hraje také zpracování potravin. Jižní Dakota patří k nejméně zalidněným státům USA. Mimo lidská obydlí jsou desítky kilometrů nezabydlených oblastí. Hlavní město je Pierre (13 876 obyv.), největším Sioux Falls (123 975 obyv.).
Jižní Karolína Jižní Karolína je 8. stát Unie, připojila se 23. května 1788. Má něco přes 4 miliony obyvatel. Leží na východním pobřeží USA. Hlavním a zároveň největším městem je Columbia.
Kalifornie
Kansas Jeho název je odvozen ze slova Kansa, což v překladu z jazyka kansa znamená Lidé jižního větru. USA koupily území Kansasu v roce 1803 od Francie jako součást koupě Louisiany. V témže roce byl jako přidružené území připojen k Unii. Mnoho osadníků cestujících přes Kansas do Kalifornie aUtahu si nakonec tento stát vybralo jako svůj domov a usadili se zde. Zdejším hlavním lákadlem byla velice úrodná půda, a tudíž dostatek potravin. 19. února 1861 byl Kansas prvním státem v USA, kde se zavedly prohibiční zákony a zakázala se jakákoliv konzumace alkoholu. Kansas leží přesně uprostřed mezi oběma oceány. KAtlantskému i k Tichému oceánu je to stejně daleko. Je zde umístěno zeměpisné centrum „Northamerica“. Tento bod je užíván jako centrální referenční bod pro všechny státní mapy. Hlavní město je Topeka (122 377 obyv.) a největší Wichita (344 284 obyv.).
Kentucky Kentucky je 15. stát Unie, připojil se 1. ledna 1792. Má přes 4 miliony obyvatel. Leží na středozápadě USA. Hlavním městem je Frankfort, největším městem je Louisville. Proslavilo se slavnou whisky. Přílohu připravil Radek Dolejš |
Vaše Excelence, jak byste charakterizoval současné česko-americké vztahy?
říká generální ředitel Americen Express Michael Fabián, který se s námi podělil o historii této renomované společnosti a informoval nás o jejích současných aktivitách
Název pochází ze španělštiny a znamená rudý. V Coloradu se nacházejí slavné Skalnaté hory. První větší vlna osadníků přišla do Colorada v roce 1859, kdy zde vypukla zlatá horečka. Osadníci se usadili v okolí dnešního Denveru. To ale netrvalo dlouho. Z některých měst vznikla časem turistická centra, lyžařská střediska, centra hazardu nebo historická města. Ale mnoho měst se již nikdy nezotavilo a zůstalo navždy opuštěno. Dnes jich je na území Colorada mnoho a říká se jim města duchů. Colorado také proslulo zločinem. V 19. století zde řádilo mnoho loupeživých band a země byla známá svojí anarchií. 28. února 1861 bylo Colorado připojeno k USA jako država, ale federální vláda zde prakticky neměla vliv. Tento stav se začal pomalu měnit po jmenování Colorada státem USA v roce 1876. Východ státu je tvořen velkými prériemi, které v polovině země přecházejí v mohutné Skalnaté hory. Ve středním Coloradu se nacházejí mohutné hory, které jsou zalesněné smrky. Je zde například pozoruhodný vrchol Longs Peak. V roce 2002 zde vypukl mohutný požár, který tuto oblast významně odlesnil. V nitru Skalnatých hor se nachází několik národních parků. Je tam i velká příkopová propadlina. Původně byla ekonomika státu založena na závlahovém zemědělství a těžbě nerostů. Ve druhé polovině 20. století však velmi expandoval průmysl a služby. Ekonomika je diverzifikovaná a je pozoruhodná koncentrací vědeckého výzkumu a hi-tech průmyslem. HDP Colorada je 153 miliard dolarů, HDP na obyvatele je 32 949, což je na úrovni Švédska. Hlavní zemědělské produkty jsou dobytek, mléčné výrobky, pšenice, seno. Hlavní průmyslová odvětví jsou výroba strojních zařízení, dopravních zařízení, chemické produkty, těžba nerostů a jejich zpracování, potravinářský průmysl, turistika, bankovnictví. Hlavní a největší město je Denver (2 581 506 obyvatel), další významná města jsou Colorado Springs (360 890 obyv.), Aurora (276 393 obyv.), Lakewood (144 126 obyv.). 
Connecticut je 5. stát Unie. Připojil se k ní 9. ledna 1788. Leží na severovýchodě USA, v oblasti Nové Anglie. Na severu sousedí se státem Massachusetts a na východě s Rhode Island, na jihu jej Long Island Sound odděluje od Long Island a na západě s ním sousedí stát New York. Správním městem oblasti je Hartford. Ve státě Connecticut sídlí Yale University. 
a Angličané jej pojmenovali po králi George II. 18. ledna 1861 se Georgie připojila ke Konfederaci podporující otroctví. Po porážce Konfederace vAmerické občanské válce, byla po obnově válkou zničené země Georgie připojena zpět k Unii. Georgia byl poslední stát z Konfederace zpět připojený. To bylo 15. července 1870. Ekonomika Georgie patří mezi vysoce prosperující. Hlavní zemědělské produkty jsou chov drůbeže, vejce, chov prasat a dobytka, mléko a mléčné výrobky, arašídy, zelenina. Hlavní průmyslová produkce je textil, zpracování potravin, papír, chemické výrobky, elektrická zařízení a turistika. Hlavní a největší město je sídlo světoznámé Coca-Coly Atlanta, dějiště letních olympijských her v roce 1996. Mezi další důležitá města se řadí Savannah, Augusta, Columbus.
Idaho je drsná země plná velikých, civilizací nenarušených přírodních rezervací. Většina státu je tvořena Skalnatými horami a hlubokými zalesněnými údolími. Je zde mnoho zasněžených horských pásem a strmých kaňonů. Divoká voda Hadí řeky se valí do Pekelného kaňonu, který je hlubší než Velký kaňon. Vodopád Shoshone Falls je hlubší než Niagarské vodopády. Idaho je velice bohaté na přírodní zdroje. Je zde několik významných národních parků. Patří mezi ně Pekelný kaňon, Yellowstonský národní park a národní park Farragut. Hlavním městem je Boise. Na přelomu 18. a 19. století se na území dnešního Idaha dostali první běloši. V té době tu žilo asi 8000 indiánů. První osadníky na toto území přitahoval výnosný obchod s kožešinami. Během kalifornské zlaté horečky v roce 1849 prošly Idahem tisíce lidí a někteří se tam usadili. V roce 1863 podepsal Abraham Lincoln zákon o vytvoření teritoria Idaho. V té době žilo na jeho území asi 17 tisíc lidí. Politická stabilita území napomohla snadnému vzniku státní správy. Téměř okamžitě začal být budován vzdělávací systém, byly založeny noviny a ustanoven zákoník. V roce 1865 bylo hlavní město přeneseno z Lewistonu do Boise. Objev zlata v Idaho v roce 1866 a dokončení transkontinentální železnice v roce 1869 zapříčinily nový příliv osadníků do země, včetně čínských dělníků, kteří pracovali v dolech jako laciná pracovní síla. Ačkoliv se v průběhu let závislost na těžbě surovin snižovala, je dnes Idaho největším producentem olova a stříbra v USA. Během let bylo vytvořeno fungující zemědělství, které nahradilo příjmy z klesající těžby. Významnou úlohu v hospodářství státu má rovněž turistika. 
ropy.
Kalifornie, anglicky a španělsky California, patří k nejbohatším a nejlidnatějším členům federace. Má 33,9 milionu obyvatel a je po Aljašce a Texasu největším státem USA. Hlavním městem je Sacramento. Nejvýznamnějšími městy jsou San Francisco, Fresno, Los Angeles, San Diego a Long Beach. Na jihu hraničí sMexikem, na východě sNevadou, na severu sOregonem, ze západu je ohraničena Tichým oceánem. Podnebí je suché a horké, vyskytují se častá zemětřesení – nejsilnější byla v roce 1906 a 1989. Průmyslově je nejdůležitější Los Angeles a Silicon Valley – mekka elektronického průmyslu. Guvernérem země je „Rakušan“ Arnold Schwarzenegger za Republikánskou stranu USA. Po vyhnání nepočetných indiánských kmenů se území Kalifornie stalo severní výspou španělské říše na severoamerickém kontinentu. Z této říše vzniklo Mexiko. V roce 1847 proběhla americko-mexická válka, po níž bylo území Kalifornie rozděleno mezi oba státy. Mexická, jižní část Kalifornie byla dále rozdělena na dva územní celky a americká, severní část Kalifornie byla ustanovena jako stát Kalifornie, který byl v roce 1850 připojen k Unii. Kalifornie má velice úrodné centrální údolí, kde se daří zemědělství. Na východě státu jsou vysoké hory, kde je i pohoří Sierra Nevada a horké suché pouště. V Sierra Nevada je i slavný Yosemite národní park a hluboké sladkovodní jezero Lake Tahoe. Na jihu leží velké slané jezero tzv. Salton Sea a poušť Mojave. V severovýchodní části této pouště pak Údolí smrti, kde je nejnižší bod na území Severoamerického kontinentu. Údolí smrti je i nejsušší místo na planetě. Kalifornie je stát s nejvyšším HDP v USA. Tvoří celých 14 % ekonomiky Unie. Roční příjem na hlavu patří mezi nejvyšší na světě. Průmysl je třikrát větší než zemědělství. Kalifornie je největším centrem počítačového průmyslu na světě, který je soustředěn v Silicon Valley. V Kalifornii se rovněž vyrábí nejvíce filmů na světě. Průměrný rozpočet jednoho filmu je 100 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Filmový průmysl je soustředěn ve městě Los Angeles ve čtvrti Hollywood. Nezaměstnanost je v Kalifornii poměrně velká, činí 6,75 %. Je zde i špatné prostředí pro vznik středně velkých podniků, kvůli špatně koncipovanému zdanění. Proto zde profitují malé podniky soustředěné ve městech, zejména služby a obchody a potom velké podniky, zejména v Silicon Valley. Ač je ekonomika Kalifornie velmi rozvinutá, je zde mnoho lidí žijících na hranici chudoby a je zde i mnoho bezdomovců. Ve větší míře jde o přistěhovalce z chudšího Mexika a Latinské Ameriky, kteří se jen velmi těžko uplatňují na trhu práce. To je způsobeno nejen rasovou diskriminací, ale i negramotností a složitou integrací těchto menšin do společnosti. Proto je velkým problémem Kalifornie kriminalita. Mnoho přistěhovalců z chudého amerického jihu či ilegálních imigrantů se velice obtížně začleňuje do majoritní společnosti. V Los Angeles je mnoho čtvrtí (ghett) proslulých zločinem, prodejem drog a prostitucí. Problém je to velice těžko řešitelný a s narůstající hispánskou populací se bude i nadále prohlubovat. Hlavní město je Sacramento (407 018 obyv.), největší Los Angeles (3 694 820 obyv.). Mezi další významná města se řadí San Diego (1 223 400 obyv.), San José (925 000 obyv.), San Francisco (776 773 obyv.), Fresno (427 652 obyv.), Oakland (399 484 obyv.).
