|
 I když býval duben v minulosti označován jako měsíc bezpečnosti silničního provozu, bilance dopravních nehod uplynulých týdnů svědčí spíš o pravém opaku. Přitom příčinou většiny nehod je neukázněnost řidičů. Jejich chování se bohužel podstatně nezměnilo ani po zavedení bodového systému. Přispěje ke zlepšení situace tzv. Dopravní čtyřlístek, který představil premiér spolu s ministerstvem dopravy a ministerstvem vnitra? Na toto téma jsme hovořili s ministrem dopravy Alešem Řebíčkem.Nekázeň řidičů je u nás i po zavedení bodového systému ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi poměrně vysoká. Kde jsou podle Vás její hlavní příčiny?
Na první pohled se může zdát, že se u nás jezdí méně bezpečně než v Rakouskua Německu, to máte jistě pravdu. Ale jestli o tom existuje nějaká dostatečně důvěryhodná a všechny aspekty věci zahrnující studie, to si už tak jistý nejsem.
Dopravní čtyřlístek, který vláda na konci března představila, má přispět ke změně této situace. Za jak dlouho by podle Vás soubor bezpečnostních opatření, která chcete aplikovat již od 1. ledna 2009, mohl přinést nějaké výsledky?
Já bych úplně neřekl, že ta opatření chceme aplikovat od 1. ledna 2009 – velká část z nich se aplikuje průběžně. Samozřejmě bychom si všichni přáli, aby se výsledky projevily co nejdříve a na našich silnicích bylo více bezpečno. Ale bohužel je zřejmě pravdě blíže, že se efekty budou projevovat spíše postupně a navíc budou vmnoha případech těžko měřitelné. Čímž samozřejmě nechci říci, že ukazatel počtu usmrcených při nehodách je nějak složitý – ten jistě ne. Ale např. to, zda se řidiči na silnicích lépe chovají v běžných situacích, tedy ne tam, kde je běžně zabírají policejní radary, a co na tom lze změnit, to už by jistě bylo téma na vášnivou diskuzi dopravních odborníků.
Podle zveřejňovaných statistických údajů lze soudit, že podstatný počet stíhaných přestupků je zjišťován stacionárními měřiči a kamerami. Ostatní, a velmi závažné přestupky, představují jen zlomek postižených deliktů. Může dojít ke kvalitativnímu zvratu, když navíc podle novely zákona o Policii ČR by v budoucnu vůbec nebyla šetřena celá řada závažných přestupků, jejichž následky jsou závažnější než banální překročení rychlosti na prázdné vozovce?
Myslím si, že ano, kolega ministr vnitra Ivan Langer a šéf dopravní policie Martin Červíček prezentovali při uvádění dopravního čtyřlístku připravenou investiční akci na pořízení vozidel amotocyklů, které by měly v provozu právě tyto prohřešky zaznamenávat. Je ale samozřejmé, že to není jednoduchá otázka – takové vozidlo projede nebezpečným úsekem, kde se zrovna nic neděje, a pak se tam ve dvou minutách odehrají tři závažné přestupky...
Zcela nový a v Evropě ojedinělý bude systém výběru poplatku za jízdu po dálnici, tzv. elektronické viněty. Můžete shrnout jejich výhody oproti klasickým dálničním známkám?
V principu jsou dvě. Ta první je, že odpadne povinnost každoročního tisku dálničních známek, což nejsou jen tak nějaké papírky, ale velmi dobře chráněné dokumenty. Viněty budou jednou koupené a mnohokrát použité – budou se dobíjet nejrůznějšími způsoby – přes bankomaty, po internetu, z mobilu... A ta druhá je, že se usnadní možnost kontroly, které vozidlo známku má a které ne. Dnes to policisté dělají dalekohledy a když na poslední chvíli zjistí vozidlo bez známky, musí mu doslova skočit pod kola a donutit ho zabrzdit. V novém systému zjistí vozidlo bez viněty brána, přečte značku a policisté mohou v klidu stát o kus dál a přesně vědět, které vozidlo je zajímá.
Čeští řidiči jistě uvítají možnost přenosu přístroje do několika vozidel. Podstatná ale zřejmě bude cena, kterou za přístroj budou muset zaplatit. Dosud se hovořilo o stokorunách. Můžete tuto částku blíže upřesnit? Je již definitivně rozhodnuto, zda přístroj ve finále budou platit řidiči?
Počítáme s cenou zhruba 500 korun. Systém jejího splácení jsme ještě definitivně nerozhodli, ale aspoň nějaký podíl platby od řidiče je pravděpodobný.
Jakým způsobem budou používat elektronickou vinětu cizinci? Budou si také muset zakoupit onu elektronickou krabičku?Její cena bude v případech, kdycizinci navštíví Českou republiku na kratší dobu, vyšší než hodnota dobíjeného kreditu.
Krátkodobé pobyty cizinců bude možné řešit např. pronájmem – složením nějaké kauce a jejím vrácením ve chvíli, kdy řidič vinětu vrátí.
Nehrozí zvýšené riziko krádeží přístrojů, nebudou-li ani na jméno, ani na SPZ?
Je to záležitost, kterou ještě musíme dořešit. V úvahu připadá takové řešení, že by každá viněta byla vázána na PIN kód, obdobně jako je to třeba u mobilních telefonů. V takovém případě by zloději měli smůlu a viněta by jim byla k ničemu. Opravdu v této věci ještě zvažujeme možnosti zabezpečení.
Část veřejnosti se obává, že by systém monitorování vinět mohl být zneužíván – policie a nejen ona získá zcela přesné informace o pohybu osob. Jsou tyto obavy oprávněné? Lze toto riziko odstranit?
Právě proto, aby systém nemohl být zneužit ke sledování pohybu osob, je navržen jako anonymní. Konkrétní viněta nebude přiřazena ke konkrétnímu autu nebo třeba k jednomu specifickému řidiči. Popravdě řečeno, jaký by navíc pro sledování mělo smysl, kdybyste mohla sledovat auta na dálnici, ale už ne na ostatních silnicích?
Firma Kapsch, která zavedla v ČR systém elektronického mýta, zprovoznila elektronické viněty v Chile nebo v Austrálii. Jak se viněty osvědčily tam?
To je spíš otázka na firmu Kapsch nebo chilské a australské uživatele. Já za nás musím říci, že nás nabídnutý systém zaujal, protože řeší některé naše problémy a také je další možností, jak využít naši již existující mýtnou infrastrukturu.
O jakém dalším využití mýtné infrastruktury ministerstvo uvažuje? Bude to i k měření rychlosti?
Kměření rychlosti určitě ne. Zapojení mýtné infrastruktury – a záměrně říkám infrastruktury, abych zdůraznil, že se to netýká pouze bran, ale např. také datových linek – se nabízí u celé řady telematických aplikací,z nichž sledování počtu vozidel je jen jedna z jednodušších. Patří sem samozřejmě různé systémy přenosu informací o situaci před vozidlem, tedy zjednodušeně řečeno informační tabule, ale také třeba takzvané systémy liniového řízení, které v místech s hustým provozem dovolují pomocí proměnných světelných značek regulovat rychlost proudů vozidel tak, aby jely pokud možno co nejplynuleji, aby se minimalizovaly situace, kdy rychle jedoucí auta dojíždějí pomalu jedoucí nebo dokonce stojící kolonu, protože to jsou vždy potenciálně nebezpečné situace...
Zvýšit bezpečnost na silnicích by měla i nová osvěta v preventivních kampaních, které budou podle anglosaského vzoru drastičtější. Neobáváte se, že necitlivé zveřejnění drastických snímků z nehod zasahuje do práv pozůstalých na pietu? Věříte v účinnost této prevence?
Účinnost takové prevence se dostatečně prokázala v zemích, kde podobné kampaně proběhly, aspoň o tom hovoří statistické údaje týkající se kampaní, které jsem si mohl prohlédnout. A abych nechodil daleko, ověřil jsem tu účinnost i na sobě. Než jsem klipy viděl, mávnul jsem leckdy rukou, když jsme s dětmi jeli pár set metrů třeba do obchodu. Dnes už rukou nemávnu a pásy zapnu i na sebekratší vzdálenost.
Pane ministře, zklidnit dopravu na našich silnicích by měla i novela silničního zákona, na které ministerstvo dopravy pracuje. Na jakých změnách se dosud expertní tým shodl? Je institut správního deliktu efektivní a spravedlivý (zejména vůči vlastníkům)?
Expertní skupina stále ještě jedná. Z původních 860 pozměňovacích návrhů rozpracovává pouze sedm paragrafů – základní pojmy, povinnosti řidiče, osobu blízkou, dopravní nehodu, předjíždění v křižovatce, stanovování dopravního značení a celý bodový systém. Expertní skupina stále ještě pracuje, takže bych v tuto chvíli nerad předjímal konkrétní závěry. Pokud jde o osobu blízkou, zjišťujeme, že nelze prolomit ústavní právo nevypovídat, pokud by dotyčný způsobil stíhání sobě nebo osobě blízké. Proto uvažujeme o zavedení takzvaného holandského modelu, kdy by nešlo ani o přestupek, ani o trestný čin. Provozovatel vozidla by nesl odpovědnost za to, že s jeho vozidlem bylo pácháno protiprávní jednání proti bezpečnosti silničního provozu.
Jakým způsobem novela řeší jízdu kamionů o víkendech? Dojde k plánovanému celoročnímu omezení jízd v pátek od 15 do 20 hodin a v neděli od půlnoci do 22 hodin, nebo se uvažuje o nějakém jiném modelu?
Na tomto modelu skutečně pracujeme, shodli jsme se na něm s kolegou Bursíkem. V tuto chvíli čekáme na výsledky studie ekonomických dopadů, kterou jsme nechali zpracovat odborníky z vysokých škol, a souběžně připravujeme návrh příslušné zákonné úpravy...
Strana zelených si na nedávné republikové radě stěžovala, že se svými koaličními partnery nekonzultujete rozhodnutí, což je pro stranu, která má dopravu jako svou vlajkovou loď, nepřijatelné a zelení toho prý zatím kvůli Vašemu odmítavému postoji moc neprosadili?
Já musím říci, že své záměry konzultuji nejen s koaličními partnery, ale s celým politickým spektrem. Plyne to zmého nejhlubšího přesvědčení, že doprava je rezort velmi odborný a velmi politický a že většina dopravních částí programů politických stran se nijak významně neliší. Samozřejmě se mohou objevit detaily, které jedné či druhé straně ne zcela vyhovují, ale taková je politika – hledání konsenzu se bez jisté míry ústupků neobejde.
Za rozhovor děkuje Marcela Staňková
|
