Na začátku září hodnotil ministr vnitra Ivan Langer dosavadní působení stávajícího managementu za uplynulé období a představil další připravované kroky ministerstva.

Do projektu P1000 na modernizaci policejních služeben již bylo investováno 600 milionů, další prostředky mají být získány z prodeje neupotřebitelného majetku a strukturálních fondů. O jaké částky se bude jednat a jak rychle bude modernizace pokračovat?

Projekt P1000 je plánován na několik let. Celkově chceme do projektu investovat více jak 3,4 miliardy korun, které získáme jak ze strukturálních fondů, tak z prodeje neupotřebitelného majetku. Právě v policejních služebnách jsou policisté v pravidelném kontaktu s veřejností. Proto je nutné do nich investovat, byly dlouhodobě zanedbávány. Musíme zlepšit prostředí pro občany i pracovní podmínky pro policisty. Naším cílem je, aby se policejní služebny staly místem důvěry a bezpečí a aby se v nich cítili dobře občané i policisté.

Jak je zabezpečeno využití výnosů z prodeje majetku spravovaného MV právě pro Policii ČR? Jakým způsobem má navíc takový prodej probíhat a jakého majetku se týká?

V souladu se zákonem č. 218/2000 jsou příjmy z odprodeje majetku součástí příjmů  kapitoly Ministerstva vnitra ČR. V rozpočtu kapitoly jsou rozepsány veškeré výdaje, tedy i výdaje Policie ČR. Dá se tedy říci, že všechny příjmy z odprodeje nepotřebného majetku zůstávají v naší kapitole a tady jsou i využity. Samotný odprodej jsme zařídili pomocí realitní kanceláře, která zvítězila ve výběrovém řízení.

V některých zemích jdou dále – např. ve Skotsku jsou oběti násilných a velmi citlivých deliktů vyslýchány ve zvláštních zařízeních mimo policejní stanice, která jsou pro to speciálně uzpůsobena. Neuvažuje ministerstvo vnitra o zřízení podobných míst?

V České republice už několik takových výslechových míst vzniklo, například  v Ostravě, v Berouně nebo v Prostějově. Letos jsme navíc připravili projekt, kterým chceme těmito výslechovými místy postupně pokrýt celou republiku. V současnosti je budujeme v celkem dvanácti městech. Do konce roku investujeme do jejich vzniku 2,5 milionu korun.

V letních měsících se podle MV podařilo zvrátit poměr mezi odchody a příchody policistů. S termínem ukončení letních prázdnin a škol roste počet uchazečů o zaměstnání ve všech oborech. Domníváte se, že růst zájmu o policejní službu překročí právě letní měsíce a bude dlouhodobější? Proč? Na počátku roku 2008 je ale pravděpodobně nutné počítat s dalším velkým odlivem policistů, a to ne policistů ve vysloveně důchodovém věku.

Předtím, než jsme přijali nový služební zákon, odcházeli od policie především mladí policisté po deseti letech služby. To se podařilo zvrátit a nyní dochází ke generační obměně. Byl uvolněn generační špunt a dnes odcházejí zejména ti starší policisté, kteří mají odslouženo přes 25 let (61 %). Počítáme, že k odchodům policistů ještě dojde, ale jsem rád, že se trend během letních měsíců obrátil.

Považujete za úspěšný start nového služebního zákona i přes to, že policisté jsou nespokojeni a na výplatních páskách některých skupin jsou velké deficity? Nemáte pocit, že ukládání povinnosti práce zdarma je v rozporu s Ústavou ČR? Pokud jde o policisty v manažerských funkcích, lze tuto povinnost vyjádřit zákonnou úpravou zohledňující výši služebního příjmu, proč jsou ale k neplacené službě nuceni řadoví policisté?

94 % policistů si platově polepšilo, a to v průměru o 3400 korun. To mě opravňuje tvrdit, že systém je nastaven správně. Zbývá vyřešit zbylých 6 % a já jsem jasně řekl, že chci znát každý jednotlivý případ a že pokud policisté odvedou práci stejně kvalitně a ve stejném rozsahu jako v loňském roce, neměli by mít na konci letošního roku méně peněz než loni. Hodně se mluví o tom, že nový služební zákon přinesl policistům povinnost odpracovat 150 přesčasových hodin ročně. Není to ale nic nového, v zákoně je to již od roku 1993. Ale toto  opatření plně vykompenzovalo zkrácení pracovní doby o dvě a půl hodiny týdně. Navíc došlo ke zvýšení platů. V průměru zatím odpracovali policisté 2 takovéto hodiny za měsíc. Sjednocujeme aplikační praxi – tyto přesčasy by měly být s placenými v rovnováze.

Při ustanovování náměstků policejního prezidenta byla aplikována praxe rychle za sebou následujících výběrových řízení. Pokud se nemýlím, jednou z podmínek je výkon zastávaného služebního místa s velmi dobrým hodnocením. Je skutečně možno hodnotit policistu za nevykonávání funkce získané v prvním řízení?

Jde o personální pravomoc policejního prezidenta. Při výběrových řízeních byl dodržen zákon, to je klíčová věc.

Nemyslíte si, že mediálně známá praxe podivných výběrových řízení bude mít konečný efekt v rezignaci policistů na případný kariérní postup (proč kvalitně a odborně zdatně pracovat na správě PČR v kraji, když nakonec zvítězí relativně subalterní policisté z okresů)?

Opět – byl dodržen zákon, jde spíše o otázku na policejního prezidenta.

Jedním z klíčových projektů ministerstva je i boj proti korupci. Jakou úlohu v něm sehrají i policejní agenti, se kterými počítá schválená novela trestního řádu? Podle stávající právní úpravy se nerozlišuje určení agenta. Kde se tedy zrodily pojmy „agent-provokatér“ a „agent-dokumentátor“? Kolik zákonnosti je v informacích pro veřejnost obsaženo a kolik z těchto informací nekoresponduje s právní úpravou?

Policejní agenti se dnes už nasazují na zvlášť závažné úmyslné trestné činy a organizovaný zločin. V novele trestního řádu chceme upřesnit okruh trestných činů, na které je možné agenty nasadit. Chceme tento seznam rozšířit i o korupci, především proto, že pachateli těchto zločinů jsou jak uplácející, tak uplácení a nikdo z nich nemá zájem na jeho odhalení. Potřebujeme proto nástroj, pomocí kterého policie do kriminálního prostředí sama pronikne a trestnou činnost zdokumentuje. V žádném případě ale nesměřujeme k zavedení policejní provokace – nejde o agenta provokatéra, tento člověk nebude vybízet k páchání trestné činnosti. Vždy musíme na lékárnických vážkách vážit, nakolik zasahovat do práv občanů.

V současné době proběhla veřejná diskuze k nové kodifikaci hmotného trestního práva. Participovalo MV a PČR na této diskuzi, v jaké míře, případně v jaké míře bude účastno na konečném dopracování trestního zákoníku?

Na připomínkovém řízení jsme se podíleli významným způsobem, protože oblast trestního zákoníku je pro ministerstvo vnitra velice důležitá. Uplatnili jsme řádově desítky připomínek.

Považujete kvalifikaci přestupků a trestných činů podle výše způsobené škody za ideální? Co hovoří pro a co proti?

Obecným dělítkem mezi přestupkem a trestným činem je nebezpečnost určitého jednání. Tu můžeme posuzovat podle více kritérií. Pokud je následkem protiprávního činu způsobení majetkové škody, považuji za logické, aby hranice mezi trestnými činy a přestupky byla vymezena právě výší škody. Toto dělítko se ale nepoužívá automaticky u všech typů protiprávních činů. Například trestný čin loupeže, přestože znakem loupeže je také snaha získat majetkový prospěch, je trestným činem bez ohledu na výši škody, a to proto, že krom majetku je i útokem proti lidské svobodě.

Od 1. září je ČR připojena k Schengenskému informačnímu systému (SIS), který je základní podmínkou pro náš vstup do schengenského prostoru. Může ČR od této chvíle čerpat a také již využívat data (údaje o hledaných osobách, odcizených vozidlech apod.) SIS ostatních členských států EU?

Schengenský informační systém u nás běží v pilotním provozu. Systém samotný pracuje jako bychom v „schengenu“ už byli, jen nebylo technicky možné zpřístupnit všechny databáze najednou. Dosavadní členské země v systému už všechna data mají, my je spolu s ostatními nově vstupujícími státy postupně zařazujeme.

Od dubna běží pilotní provoz Czech pointů – míst, na kterých jsou poskytovány ověřené výpisy z katastru nemovitostí, z obchodního rejstříku a ze živnostenského rejstříku. Kdy bude známo vyhodnocení jejich tříměsíčního pilotního provozu? Bude se síť Czech pointů rozšiřovat podle původního harmonogramu?

Počítám s tím, že Czech point bude v budoucnosti na 1300 matričních úřadech, na 2000 poštách, v kancelářích Hospodářské komory i na zastupitelských úřadech. Nyní umožňují Czech pointy občanům získat ověřené výpisy z obchodního a živnostenského  rejstříku a z katastru nemovitostí. Od 1. 1. 2008 pak také z rejstříku trestů. Je to velmi důležitý krok, chceme, aby mezi úřady obíhaly dokumenty, nikoli lidé. A aby vbudoucnu mohl každý občan s veřejnou správou komunikovat z domácího počítače. Czech pointy jsou jen jednou částí eGovernmentu, který rozvíjíme. Jeho symbolem se stal eGon – vzali jsme si za vzor živý organizmus, ve kterém vše úžasně funguje. eGon je symbolem promyšleného postupu. Jeho mozkem jsou základní registry veřejné správy – ty umožní sdílení dat mezi všemi úřady, takže nebude třeba je neustále znovu a znovu vyplňovat do formulářů. Oběhovým systémem je komunikační infrastruktura, jeho prstíky Czech pointy a jeho srdcem zákon o eGovernmentu. Czech pointy se již rozběhly. Máme základ jednotné komunikační infrastruktury. Zákon o eGovernmentu předložíme letos. První návrh zákona o centrálních registrech máme také zpracovaný.

V brzké době míří do sněmovny jeden z klíčových zákonů z oblasti informatiky – zákon o eGovernmentu. Jaké zásadní změny tato dlouho očekávaná úprava přinese?

Potřebujeme zrovnoprávnit papírovou a elektronickou verzi dokumentů, abychom razantně zrychlili postup při jejich vyřizování, zamezili jejich ztrátám a umožnili univerzální přístupnost. Úřady dostanou za povinnost komunikovat mezi sebou elektronicky. Budou tak pod trvalou kontrolou, jak vyřizují naše věci. Vzniknou také zabezpečené elektronické datové schránky, do kterých se budou elektronické dokumenty doručovat. Budou je mít nejen úřady, ale také firmy a občané. Odpadne tak nekonečné běhání na poštu. Zákon také zavede bezpečnější ochranu osobních údajů. Elektronická identita nabízí výrazné zvýšení ochrany soukromí při styku s úřadem a zabrání se zneužívání osobních dat.

Cílem této vlády je efektivní veřejná správa. Můžete nám přiblížit základní kroky, které ministerstvo vnitra k tomuto cíli již podniklo?

Naší vizí je udělat z neohrabaného vypaseného státního aparátu efektivního a výkonného atleta. Ale to není všechno. Efektivní veřejná správa znamená odbourat zbytečnou byrokracii, šetřit čas, využívat informačních technologií, dostupnost a funkčnost. Chceme omezit regulaci. U každého nově přijímaného zákona potřebujeme předem znát nejen jeho užitek, ale i cenu jeho naplňování. Každý, kdo bude chtít od nynějška přijmout jakýkoliv nový zákon, bude muset odpovědět, je-li zákon opravdu nutný, kdo je za něj zodpovědný, jestli řeší problém a jestli nemá vedlejší dopady. Dále potřebujeme vyčíslit náklady státu na výkon státní správy. Když budeme vědět, kolik co stojí, budeme vědět, jestli se to vyplatí. A co se nevyplatí, zrušíme. Připravili jsme analýzu administrativní zátěže podnikatelů a návrh na její snižování. V důsledku to povede k tomu, že povinností podnikatelů ubyde a výrazně se tak sníží náklady povinné administrativy v této oblasti.

Jednou z Vašich priorit je i urychlení digitalizace. Jsou stále reálné plánované termíny přechodu z analogového vysílání na digitální?

Věřím, že ano. Náš návrh zákona rozproudil proces digitalizace, který byl dlouhá léta blokován. Věřím, že v této podobě pomůže naplnit možnosti, které digitální vysílání přináší – pokud parlament zákon schválí, můžeme se těšit už od příštího roku na 14 českých programů vysílaných v digitální kvalitě. Od 10. 10. 2010, kdy má podle návrhu dojít k vypnutí analogového vysílání, se pak otevře prostor pro další televizní programy. A to je dobrá zpráva pro 10 milionů českých diváků.

Pane ministře, můžete se s námi podělit o nejdůležitější cíle svého rezortu do budoucna?

Za první rok na ministerstvu vnitra se našemu týmu podařilo nastartovat projekty, které postupně naplňujeme. Mezi ty nejdůležitější pro následující období patří vstup do schengenského prostoru, na který jsme připraveni k termínu 31. 12. 2007, dále pak pokračování prací na reformě policie, Projekt 1000, eGovernment, investice do hasičské techniky a mnohé další. Pracujeme podle předem pečlivě připraveného plánu, který se nám daří postupně naplňovat.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková