Stavební firmy očekávají, že rok 2012 bude pro ně tím nejhorším. Odhady poklesu českého stavebního trhu v roce 2012 se stále zhoršují. Škrty veřejných výdajů, očekávaná druhá vlna krize a přebytek kapacit na stavebním trhu povedou podle Jiřího Vacka, ředitele společnosti CEEC Research, v příštím roce k dalšímu zeštíhlení, ale i zefektivnění českého stavebnictví. Na vině je podle ředitelů stavebních firem nízká poptávka jak ze strany veřejných, tak i soukromých investorů, a tak jsme se zeptali:

Co bylo pro vaši firmu největším úspěchem v letošním roce?

Jaká by měla být priorita státu v oblasti velkých stavebních projektů?

Ing. Dan Ťok, generální ředitel a předseda představenstva Skanska, a.s.

1. Největším úspěchem společnosti Skanska v letošním roce bylo získání zakázky „Průjezd železničním uzlem Plzeň" ve výši téměř 1 mld. Kč a zakázky na dodávku technologie metra za 3,2 mld. Kč.

2. Podle nás by stát neměl v době krize brzdit, nebo dokonce zastavit investice do infrastruktury. Obávám se, že se neustále opakuje stejná chyba. Místo aby se stát staral o udržení zaměstnanosti vypisováním státních zakázek, tak zvyšuje nezaměstnanost a tím i náklady ministerstva práce a sociálních věcí a odnaučuje lidi pracovat.

Ing. Jaroslav Katzer, předseda představenstva STRABAG, a.s.

1. V letošním roce nebyla v České republice vypsána v oboru naší působnosti soutěž na žádnou větší investiční akci. S ohledem na tento fakt můžeme za největší úspěch společnosti považovat to, že se nám i v této situaci podařilo najít pro naše zaměstnance práci na celé řadě menších stavebních projektů. Těší nás také úspěch naší sesterské společnosti na Slovensku, která se svým partnerem uspěla v soutěži na výstavbu nového úseku dálnice D1 Fričovce – Svinia.

2. Byli bychom rádi, kdyby se prioritou stalo plnění Programového prohlášení vlády v části týkající se výstavby dopravní infrastruktury. Legislativní opatření, pokud jde o zadávání veřejných zakázek, jsou těsně před schválením, ovšem předsevzetí o zajištění podmínek pro urychlení výstavby, efektivním využívání prostředků z fondů EU a především o zajištění financování dopravní infrastruktury bohužel zůstávají jen na papíře.

RNDr. David Brož, CSc., generální ředitel společnosti VELUX Česká republika, s.r.o.

1. V letošním roce jsme v rámci našeho celoevropského projektu s názvem VELUX Model Home 2020 dokončili výstavbu všech šesti experimentálních staveb založených na principu aktivního domu. Jsme přesvědčeni, že stavby na principu aktivního domu představují cestu ve vývoji trvale udržitelných budov a navíc splňují požadavky směrnice EPBD II a jsou tak v souladu s cílem EU snížit spotřebu energie a emisí CO2 o 20 % do roku 2020. Naše aktivní domy jsou CO2 neutrální, vyznačují se maximálním uživatelským komfortem, kvalitním vnitřním klimatem, minimální spotřebou energie a jsou šetrné k životnímu prostředí. Dokazují tak, že již nyní lze stavět za pomoci dostupných technologií a materiálů stavby budoucnosti.

Všech šest experimentálních aktivních domů prošlo nebo prochází testováním v běžném provozu. Po jeho skončení bude vyhodnoceno, jak se budovy osvědčily v reálných provozních podmínkách.

Výjimečnost projektu VELUX Model Home 2020 dokládá i čerstvé ocenění, které tento projekt letos získal od Státního fondu životního prostředí, a to v rámci soutěže Český energetický a ekologický projekt 2010 (ČEEP 2010). Cílem této soutěže je prezentovat nízkoenergetické a pasivní stavby a projekty v oblasti energetiky, které významným způsobem snižují energetickou náročnost, zvyšují energetickou účinnost využití energetických zdrojů a přispívají tak ke zlepšení životního prostředí.

2. Velké stavební projekty nejsou hlavní oblastí našich podnikatelských aktivit, protože se spíše zaměřujeme na soukromé investory - výrobky VELUX primárně nacházejí využití na rodinných domech a u půdních bytů.

Nicméně obecně by prioritou státu a jeho představitelů mělo být transparentní podnikatelské prostředí včetně vytváření odpovídajícího legislativního prostředí a oborových norem. Současně je nezbytně nutné, aby stát zaručil transparentní zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví a hlavně, aby tyto odpovídaly společenské potřebě, a ne jen určité skupině lidí, kteří se snaží na těchto záležitostech profitovat. Prostředky by měly být vynakládány hospodárně a měly by skutečně být investovány do staveb a infrastruktury, a ne ve prospěch jiných zájmů.

Ministr dopravy Mgr. Pavel Dobeš

se vyjádřil ke druhé z našich otázek takto:

V tuto chvíli je důležité, abychom začali modernizovat dálnici D1 a dostavěli ji až k Polsku. Plánujeme pokračovat ve stavbě silnice první třídy Mokré Lazce. Pokračovat budeme i ve výstavbě dálnice D3, která propojí Jihočeský kraj s Prahou. Chci, aby v příštím roce byly dokončeny stavby v Jihomoravském kraji, zejména tunely Dobrovského, které jsou součástí vnitřního městského okruhu Brno. Důležité je i dokončení tříkilometrového úseku na D11 Osičky - Hradec Králové, čímž dojde po 17 letech k napojení Hradce Králové na tuto dálnici. V roce 2012 by zde měl být zahájen archeologický průzkum a následně stavba dokončena. Dále je třeba dokončit letité projekty, jako je například dálnice D8 v Českém Středohoří. Je potřeba pokračovat zejména v opravách silnic, aby se jejich stav přestal zhoršovat.

Další priority jsou nastavovány na základě strategických materiálů. Aktuálně je vše řízeno potřebou vyčerpat OPD. Pro budoucí programovací období je nyní připravován strategický materiál, který připravované stavby vzájemně transparentně porovná a pokusí se stanovit doporučené pořadí jejich realizace.

Hlavní strategické cíle Ministerstva dopravy pro následující období lze rozdělit do oblastí:

1. Primárním cílem je zajistit 100% vyčerpání Operačního programu Doprava, protože dotace z EU jsou neopakovatelným, časově a věcně omezeným, zdrojem.

2. Pro jistotu 100% vyčerpání Operačního programu Doprava je nezbytně nutné zahájit v roce 2012 realizaci náhradních projektů pro případ, že některé již zahájené a realizované projekty či části nákladů na těchto projektech, navržených ke kofinancování, nemusí být ze strany EU akceptovatelné.

3. Je nezbytné připravit se na nové programovací období EU v období 2014 – 2020. Dlouhodobost přípravy infrastrukturních projektů si vyžaduje pokračování přípravy klíčových projektů i při kritickém výdajovém rámci roku 2012. V opačném případě hrozí, že nebudeme schopni od roku 2014 čerpat prostředky z EU.