Elektronizace justice je jedním z vytyčených cílů ministerstva spravedlnosti. Jak projekt eJustice, který má významně přispět k urychlování soudních jednání, prakticky funguje a jak se bude dále rozvíjet, nás detailně seznámil ministr Jiří Pospíšil.

Na podzim loňského roku začaly fungovat první části tzv. eJustice, jejichž cílem je zrychlení, zjednodušení, zlevnění a zprůhlednění justice. Jako první byla spuštěna ePodatelna. Jaké procento veškeré agendy po téměř ročním fungování systému probíhá  elektronicky?

Pokud vezmeme v úvahu hlavní agendy civilního řízení, jedná se prozatím pouze o 0,5 %. Je nutno ale přihlédnout ke skutečnosti, že jde o novou věc, která se teprve rozjíždí a na kterou si lidé musí postupně zvyknout, naučit se ji používat. Skutečnost, že je ze strany občanů o projekt zájem, ukazuje počet přístupů do aplikace. Do června to bylo průměrně 2500 přístupů za měsíc, v červenci buž 5800, což bylo zřejmě zapříčiněno spuštěním nové služby ePlatební rozkaz.

Co všechno lze dnes přes ePodatelnu na soud doručit?

Prakticky téměř všechno. Pokusím se o výčet hlavních věcí, které lze takto doručit. Ostatně kompletní seznam získáte přímo v aplikaci ePodatelna na portálu ministerstva spravedlnosti. Jde o žaloby (občanskoprávní, správní, obchodní žaloba), věci týkající se nezletilých dětí, výkon rozhodnutí/exekuce, ePlatební rozkaz, žádost o poskytnutí informací, možnost podání stížnosti a podobně.

Kdy bude možné využívat ePodatelnu i pro podání pro obchodní a insolvenční rejstřík?

Očekáváme, že zavedením ePodatelny bude postupně veškerá oficiální komunikace se soudy či státními zastupitelstvími probíhat výlučně pomocí této služby. Služba ePodatelna zajišťuje nejen bezpečnou a ověřitelnou komunikaci se složkou rezortu, ale současně usnadňuje zpracování vlastního podání. V případě insolvenčního rejstříku jsou již nyní vytvořeny všechny předpoklady, aby pro komunikaci byly využity služby ePodatelny. Termín spuštění rutinního provozu zveřejníme s dostatečným předstihem. Do konce letošního roku také dokončíme projekt, který umožní zasílat rejstříkovému soudu podání na zápis do obchodního rejstříku pomocí aktivních formulářů. Komunikace bude rovněž zajištěna prostředky ePodatelny. ePodatelna se postupně stává klíčovým prvkem komunikace rezortu s okolním prostředím. Nemůžeme si dovolit jakékoli výkyvy v chování tohoto systému, a proto rozšiřování komunikace pomocí ePodatelny probíhá postupně, přičemž naši odborníci velmi pečlivě monitorují celý systém.

Předpokladem využití ePodatelny je elektronický podpis. Ten je však při komunikaci nestátních subjektů stále využíván minimálně a jeho platnost je omezená. Neuvažuje se o jeho větší podpoře ze strany státu?

Myslím, že stát musí pro podporu rozšíření elektronického podpisu udělat jediné, a to zajistit, aby se rozšiřovalo množství agend, které bude moci občan vyřídit tzv. vzdáleným způsobem s využitím zaručeného elektronického podpisu. Ministerstvo spravedlnosti se plněním tohoto úkolu poctivě zabývá. Podstatným způsobem byla změněna pravidla pro elektronické doručování soudům, která jsou stanovena v občanském soudním řádu. Od 1. 1. 2008 je možné komunikovat se soudem v rámci agendy insolvenčního práva i s využitím zaručeného elektronického podpisu a od 1. 7. 2008 je možné zaslat soudům návrh na vydání elektronického platebního rozkazu opatřeného zaručeným elektronickým podpisem. Vydání zaručeného elektronického podpisu lze pořídit již za 170 Kč a s ohledem na rozšiřování okruhu agend, které lze vyřídit elektronicky se rozšiřuje počet osob, které žádají o jeho vydání.

Z dalších projektů eJustice byla spuštěna dále aplikace InfoSoud, která nabízí účastníkům soudních řízení možnost online sledovat jejich stav, a elektronický platební rozkaz. Máte již nějaká souhrnná data o tom, do jaké míry jsou tyto aplikace občany využívány, jak si na ně zvykají?

Ta čísla se pohybují v řádech tisíců za měsíc. Konkrétně: InfoSoud: průměrně 6000 přístupů za měsíc. Jde o úspěšnou aplikaci, kterou využívají nejen občané, ale i soudy, pokud potřebují získat aktuální informace o konkrétním soudním řízení. ePodatelna: do měsíce června to bylo průměrně 2500 přístupů za měsíc, za červenec 5800 (elektronický platební rozkaz), dále přes 3000 za měsíc. V červenci, kdy byla spuštěna nová služba – elektronický platební rozkaz bylo přes ePodatelnu zasláno přes 220 návrhů na vydání ePlatebního rozkazu, v srpnu to již bylo 1090 návrhů. Insolvenční rejstřík: do července to bylo průměrně 20 000 přístupů za měsíc, v srpnu pak 29 000.

Komunikují pomocí těchto aplikací se soudy již profesionálové – tedy advokáti, notáři či exekutoři?

Ano, profesionálové již touto cestou komunikují, zvláště možnosti podat ePlatební rozkaz využívají advokáti.

Neznamená např. projekt infoSoud další administrativní zátěž pro soudce? Pokud se nepletu, tyto úkony dělají samotní soudci, kteří jsou již takto velmi přetíženi.....

Data do aplikace infoSoud jsou přenášena automaticky z rejstříků, takže pro soudce, ani pro administrativní aparát to neznamená žádnou další zátěž. Naopak si troufám říci, že jde o ulehčení. Jak už jsem se zmínil, informace z aplikace jsou využívány i soudy samotnými, pokud potřebují aktuální informaci o soudním řízení. Zároveň počítáme, že se stále širším využíváním služby infoSoud ze strany občanů dojde k časové úspoře u soudních úředníků, kteří dnes informace o soudních řízeních podávají.

Aplikace infoSoud zatím funguje na okresních soudech. Jaké kroky je třeba provést, aby byl projekt zaveden i na krajských soudech a na vrchních soudech a jak dlouho tento proces bude trvat?

Projekt je již zpracován, informace o stavu řízení na ostatních soudech budou k dispozici do konce roku 2008.

Neuvažuje se v rámci aplikace infoSoud v budoucnu i o aktivním informování účastníků řízení na zadanou e-mailovou adresu?

V tuto chvíli určitě ne – v datech aplikace infoSoud záměrně nejsou jména účastníků ani adresy, protože nelze zveřejňovat účastníky řízení včetně dalších osobních údajů.

Elektronizace justice klade v mnoha ohledech na soudce vyšší nároky a mění jejich dlouhodobé pracovní návyky. Jak soudci vnímají dosud zavedené projekty? Nemají s nimi problémy?

Na to by Vám nejlépe odpověděli soudci sami. Ve Vašem dotazu správně uvádíte, že soudci nyní mění své dlouhodobé pracovní návyky – souhlasím, že se s tím vždy pojí jisté komplikace. Nicméně k mým uším dolehla ze strany soudců vesměs pozitivní odezva, z níž lze vyčíst, že soudci nové instituty akceptují a vnímají je jako ulehčení své práce.

Jedním z největších problémů české justice je výrazná délka soudního řízení. Projevuje se již nějak pozitivně právě na délce soudního řízení využívání různých instrumentů elektronického soudnictví?

Vzhledem k tomu, že se jedná o instituty nové (např. ePlatební rozkaz byl zaveden s účinností od 1. 7. 2008), nelze očekávat, že se jejich přínos projeví ve statistických údajích okamžitě. Především musím konstatovat, že okresní i krajské soudy dosahují stále lepších výsledků, vyřizují větší množství věcí, než napadne, a neustále tak snižují počty nevyřízených věcí. Jako výrazný úspěch lze chápat, že se snižují počty nedodělků nejstarších časových řad. K tomu napomáhají jak nové instrumenty elektronického soudnictví (vedle již zmiňovaných například kontrola výkonu jednotlivých soudců vedením soudů pomocí programů systémů ISAS a ISVKS), tak legislativní úprava spočívající ve zjednodušení procesních pravidel či zavádění minitýmů.

Které další projekty eJustice budou v nejbližší době spuštěny?

Začátkem října bude spuštěn do rutinního provozu další z projektů rodiny info – infoJednání. Jde o zpřístupnění údajů o nařízených jednáních soudů široké veřejnosti. Občané budou mít nyní možnost získat kdykoli informace o průběhu vlastního sporu i o dalších jednáních prostřednictvím internetu. Tato služba omezí množství telefonických i osobních dotazů, které zatěžují soudce a administrativní pracovníky soudů a zároveň umožní všem uživatelům internetu přístup k těmto veřejně přístupným informacím (v současné době je před každou jednací síní seznam řízení, které budou v daný den projednány). Koncem roku počítáme se spuštěním do zkušebního provozu aplikace elektronická úřední deska. Zveřejňovat informace na úřední desce je soudům uloženo zákonem. Soudy tuto povinnost plní jednak vedením „papírové úřední desky“, která je umístěna na veřejnosti přístupném místě v budově soudu, a dále elektronickou úřední deskou, která je aktualizována každým soudem na internetových stránkách v rámci portálu rezortu justice. Tato povinnost je plněna rozdílnou kvalitou a vlastní aplikace neumožňuje jednoznačné časově doložitelné informace o tom, co na úřední desce je či bylo vystaveno. Proto připravujeme projekt jednotné elektronické úřední desky, jehož cílem je, kromě dalšího, agendu centralizovat a vytvořit jednotná pravidla pro zveřejňování informací. Uživatel tak kromě komfortního přístupu k informacím získá i možnost přihlásit se k „odběru“ novinek, které soud na úřední desce publikuje.

Všechny elektronické systémy lze napadnout (hacknout) nebo zavirovat. V justici to může mít vždy vážné důsledky pro účastníky řízení. Jak vysoká je míra ochrany v eJustici? Je vyřešena otázka odpovědnosti za případný kolaps e-systémů?

Tuto otázku považuji za velmi důležitou, protože bezpečnost systémů a zajištění datové komunikace je jedním z prvořadých úkolů elektronizace. Obecně je nezbytné připustit, že na světě patrně neexistuje 100% zabezpečený systém. S trochou nadsázky mohu říci, že data považuje ministerstvo spravedlnosti za to nejcennější, co uchovává. Každý systém by měl být aktivně chráněn proti neoprávněnému přístupu a zároveň musí být zajištěno nezávislé monitorování jeho chování, které upozorní na případné problémy. Vzhledem k omezenému prostoru zde nemohu vyjmenovávat všechny bezpečnostní prvky, které rezort justice využívá, ale mohu Vás ubezpečit, že ochranu ministerských dat je možné označit jako vysoce nadprůměrnou, a to i v intencích dnešní doby.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková