Nově jmenovaného ministra pro místní rozvoj jsme se zeptali, jak úspěšně se České republice daří čerpat prostředky Evropské unie a zda nepřipravuje nějaké změny ke zjednodušení celého procesu.

Jednou z priorit, které jste si vytyčil při nástupu do funkce, je efektivní získávání financí z evropských fondů. Jak konkrétně lze podle Vás čerpání z fondů EU zefektivnit? Máte za to, že dosud se prostředky z Evropské unie nečerpaly dostatečně efektivně?

Nedomnívám se, že je systém příliš složitý či neefektivní. Je potřeba si uvědomit, že máme zodpovědnost za 26 mld. eur, a to právě vůči občanům ČR. Tyto prostředky jsou součástí rozpočtu celé EU, tedy všech občanů. Pro zabezpečení řádného spravování peněz jsou zapotřebí určité administrativní povinnosti.

Pro nás je důležité, že počet předkládaných žádostí stále roste. Meziměsíční nárůst za leden 2009 činil 4 % a počet schválených žádostí vzrostl téměř o 9 %. Schváleno bylo již přes 4 tisíce žádostí, které představují 197 mld. Kč, tedy asi 90 % alokace na roky 2007–2008. Dalších 5722 žádostí, představujících 147 mld.Kč., je ve schvalovacím procesu. Rok 2008 byl ve znamení příjmu žádostí o podporu a jejich administrace. V dalších letech se očekává ve velké míře realizace schválených projektů, které budou následně průběžně propláceny. Je tedy zřejmé, že v roce 2009 porostou objemy prostředků připravených k certifikaci, tedy prostředků, které jsou proplaceny z fondů EU.* Z výše uvedených údajů vyplývá, že po pozvolném rozjezdu čerpání finančních prostředků z EU v roce 2007 vykazuje rok 2008 silný nárůst poptávky po dotacích z EU a následně nárůst počtu i objemu schválených projektů. Administrativní proces Národního strategického referenčního rámce tak vykazuje v roce 2008 vysoké tempo oproti roku 2007.

Kdy bude vypsána nová soutěž na monitorovací systém, který dohlíží na způsob využití evropských fondů? Ten stávající je ze strany Evropské komise kritizován a smí fungovat jen provizorně. Jak dlouho podle Vás toto provizorium ještě potrvá?

Ministerstvo připravuje zadávací dokumentaci na pořízení centrální úrovně monitorovacího systému. Záměr zadat veřejnou zakázku na pořízení a provoz této části monitorovacího systému jsme již zveřejnili na Centrální adrese. I když je pro nás čas podstatným kritériem, samotný postup zadání veřejné zakázky má své zákonné lhůty, které musíme dodržet. Nesmíme zapomínat ani na to, že za úspěšně pořízený můžeme nový systém považovat až po auditu Evropské komise. Uděláme ale samozřejmě maximum pro to, aby provizorium, které v podstatě trvá už od roku 2001, skončilo co nejdříve.

Správné nakládání s evropskými penězi je kontrolováno evropským účetním dvorem. V případě nesrovnalostí pak země vrací 15–30 %. Slováci tak například vraceli 20 %. Jaká je v tomto ohledu situace u nás?

Evropský účetní dvůr v roce 2008 kontroloval v České republice využívání prostředků za rok 2007 v případě dvou operačních programů. Jde o program Průmysl a podnikání a Infrastruktura. V případě obou programů byly identifikovány chyby, zejména v oblasti veřejných zakázek. V takových případech Česká republika hlásí nesrovnalosti do EU a zároveň zahajuje vymáhání prostředků od příjemců. Takto získané prostředky je možné použít na další projekty. Samozřejmě nemohu vyloučit, že Evropská komise nebude navrhovat tzv. systémové korekce. My budeme postupy České republiky bránit a v případech, kde to bude nezbytné, se budeme obracet na Evropský soudní dvůr. Je třeba zdůraznit, že systém proplácení prostředků ze SF je postaven na principu zpětného proplácení. A my jsme do EK zatím žádné prostředky nevraceli.

V současné ekonomické krizi se za prostředek jejího překonávání považují mimo jiné investice do veřejně prospěšných programů (budování infrastruktury). Plánuje vláda opatření v tomto směru? Dají se tato případná opatření skloubit s čerpáním dotací EU?

Vzhledem k finanční krizi lze konstatovat, že – jelikož jsou strukturální fondy EU z velké části orientovány na investice veřejného sektoru, který buduje národní, regionální a místní infrastrukturu – mohou představovat tyto finanční prostředky silný růstový faktor v regionech. Evropské zdroje tak mohou hrát významnou stabilizační roli ve veřejných rozpočtech. Finanční objem (alokace) operačních programů je fixován na období sedmi let, tj. do roku 2013, respektive 2015. Veřejný sektor tedy může v soutěži využívat těchto zdrojů bez ohledu na pokles daňové výtěžnosti či změny v rozpočtovém určení daní. Vládní návrh protikrizových opatření počítá s urychlením určitých typů veřejných investic.

Při nesplnění podmínek dotovaného projektu hrozí firmám až 100% pokuta. Jsou takovéto sankce reálně uplatňovány? Projevily se v těchto sankcích tendence k rozumnému a věcnému postupu nebo spíš formální řešení (např. postihy za banální chyby)?

Podmínky pro poskytování dotací jsou součástí smluv. Povinnost splnit podmínky stanovené ve smlouvě vyplývá ze zákona o rozpočtových pravidlech. Jinými slovy poskytovatel dotace stanoví, za jakých podmínek smí žadatel dotaci obdržet. Podmínky jsou nastaveny tak, aby dotace nebyla především zneužita. V případě strukturálních fondů se podmínky smlouvy vztahují i k termínům ukončení projektu, tak aby fondy mohly být vyčerpány, a také k naplnění cílů projektu. Sankce při nesplnění podmínek rozlišují závažnost jejich porušení. K sankcím se přistupuje rozumných způsobem a 100 % by bylo uplatňováno pouze při závažném porušení podmínek, to znamená zejména zneužití dotace.

Nedomnívám se, že systém je složitý, ovšem je nutné se pečlivě seznámit s podmínkami předkládání projektů, což se mnohdy neděje. Žadatelé si nepřečtou podmínky, nekonzultují projekt, ačkoliv na to mají nárok, a pak mají problém, že musí dokládat přílohy nebo doplňovat žádost.

Je důležité si uvědomit, že prostředky, které nebudou vynaloženy správně a účelně, bude EK vymáhat zpět a to je proces, který je nejen zdlouhavý, ale i náročný pro správce programů.

MMR iniciovalo aktivitu na úrovni EK, která by měla vést ke zjednodušení podmínek, které nastavuje sama EK, a to se v předchozím programovém období či za jiných předsednictví nedělo (např. v oblasti publicity, auditu a kontrol).

Nicméně tzv. řídící orgány by mohly urychlit hodnocení a schvalování projektů na té nejvyšší úrovni – vyplácet průběžně po kratších etapách. Neměla by být rušena rozhodnutí o již vybraných projektech z důvodu změny vedení, např. v krajích. Operační programy by neměly být strategicky měněny bez řádné evaluace a analýzy.

Průběžně připravujeme a realizujeme různá opatření, jejichž smyslem je zjednodušení administrace evropských fondů. Řadu zjednodušení by měla přinést novela zákona o veřejných zakázkách. Uchazeč již nebude muset dokládat splnění kvalifikace originály listin, ale postačí kopie, odpadne povinnost doložit vázanost nabídkou ze strany uchazeče, neboť tato povinnost vyplývá pro něj ze samotného zákona. Zadavatel naopak bude mít povinnost při otevírání nabídek vždy zveřejnit nabízené ceny atd. Novela koncesního zákona přinese zkrácení zadávacích lhůt v desítkách dnů až v měsících. Na rozdíl od minulého programového období mají řídící orgány, tedy poskytovatelé, možnost využít principu tzv. průběžného financování.

Není tedy nutné, aby příjemci dotací museli celou akci předfinancovat a měsíce čekat na refundaci plateb. Díky principu průběžného financování získává příjemce dotace finanční prostředky před tím, než jsou příslušnému ministerstvu poukázány z Evropské komise. Tímto opatřením došlo k urychlení převodu finančních prostředků na účty konečných příjemců i o několik měsíců. V současné ekonomické situaci a jejím předpokládaném vývoji je tento princip důležitým faktorem, který může napomoci absorpční kapacitu České republiky zvýšit.

Není tedy skutečně důvod k obavám, že bychom projekty neměli, neuměli je vybrat nebo neuměli zahájit realizaci. To, co je důležité, však je od počátku realizace projektů sledovat jejich plnění, neporušit podmínky dotací a neporušit samozřejmě zákon. Tato odpovědnost leží zejména na příjemcích dotací. V opačném případě může příjemce počítat s tím, že prostředky bude muset vrátit. Nezůstanou ale v České republice. Budeme je muset vrátit zpět do pokladny Evropské unie. Proto je zájmem nás všech, abychom se povinnosti vyčerpat každou korunu zhostili co nejlépe.

Připravujeme zjednodušení prokazování účetních dokladů, dále se zabýváme administrativními procesy, nároky na publicitu, budeme se také společně s MF zabývat zrychlením plateb příjemcům.

Oblasti, které jsou podporovány z fondů, splňují určité parametry, jako je např. výše HDP, počet obyvatel atd., podle kterých jsou zařazeny do cílů kohezní politiky. Praha jako jediná patří již nyní do jiného cíle než zbytek ČR. V rámci přípravy dalšího období dojde samozřejmě k přepočítání kritérií a k vytvoření např. i jiných cílů politiky a regiony budou zařazeny do cílů podle kritérií. Domnívám se, že ČR bude moci dále čerpat dotace, nicméně s jiným zaměřením, např. bude čerpat více prostředků na výzkum a vývoj než na dopravní infrastrukturu.

Oblast zaměstnanosti spadá pod Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), který je financován z Evropského sociálního fondu a spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Mezi prioritní osy tohoto programu patří adaptabilita, aktivní politika trhu práce, sociální integrace a rovné příležitosti, veřejná správa a veřejné služby a mezinárodní spolupráce. Na program OP LZZ je vyčleněno celkem1,84 mld. eur z evropských prostředků. Cílem OP LZZ je zvýšit zaměstnanost v chudších regionech, zajistit adaptabilitu a vyšší vzdělání u obtížně zaměstnavatelných sociálních skupin, jako jsou důchodci, zdravotně postižení, Romové apod.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková

* Česká republika zvolila tzv. systém předfinancování prostředků ze státního rozpočtu. Teprve po proplacení finančního závazku žadateli je následně po řádné certifikaci výdajů prostřednictvím Platebního a certifikačního orgánu převedena příslušná částka z rozpočtu EU.