Na jedenáctém ročníku komplexu Stavebních veletrhů Brno 2006 bylo podepsáno komuniké ministrů vlád Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Bulharska a Rumunska odpovědných za regionální rozvoj. O aktuálním stavu čerpání evropských Strukturálních fondů a Kohezního fondu v programovacím období 2004 – 2006 i pro následující léta 2007 – 2013 jednali zástupci zemí Visegrádské čtyřky, Bulharska a Rumunska. „Země V4 chtějí do poloviny letošního roku dokončit projekty, podle kterých by měly být rozdělovány evropské peníze na revitalizaci panelových domů,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, kterého jsme požádali o stručné zhodnocení celého jednání. Podle něho zástupci těchto zemí hovořili o hlavních důvodech nedostatečné absorpční kapacity, o opatřeních na zvýšení čerpání peněz, ale též o poučeních z minulých dvou let. „Od Evropské unie by Česko mělo dostávat ročně asi miliardu korun, s čímž počítá finanční plán Unie právě na období 2007 – 2013. V současnosti musí naše země dohodnout v Bruselu kritéria pro získávání těchto finančních prostředků,“ řekl Martínek.

Dokdy bude známo, jakou částku bude možno získat z prostředků Evropské unie od roku 2007 na opravy panelových domů?

Podmínky budou známy poté, kdy finální znění všech příslušných nařízení (v tomto případě se jedná o Evropský fond regionálního rozvoje a jeho implementační nařízení) schválí Evropský parlament. S Evropskou komisí byl dohodnut následující návrh textu (jehož konečná podoba bude záviset na Evropském parlamentu): „Bydlení: Výdaje v oblasti bydlení budou pro období 2007 – 2013 uznatelné pouze pro nové členské státy, které vstoupily nebo vstoupí do EU po 1. květnu 2004, a to za těchto podmínek:

• výdaje budou programovány v rámci integrovaného projektu rozvoje města nebo prioritních os pro oblasti, které čelí fyzickému chátrání a sociálnímu vyloučení nebo jsou takovými skutečnostmi ohroženy;

• alokace na výdaje pro bydlením budou činit buď nejvýše 3 % příslušného operačního programu nebo 2 % z celkové alokace Evropského fondu regionálního rozvoje (z důvodu zabránění distribuce prostředků spojených s bydlením napříč různými programy);

• výdaje budou omezeny na:

• bytové domy, nebo

• budovy vlastněné veřejným nebo neziskovým subjektem pro využití bydlení domácností s nízkými příjmy nebo osob se zvláštními potřebami.

• Evropská komise stanoví seznam kritérií nutných pro stanovení oblastí zmíněných v prvním bodě a seznam uznatelných nákladů pro uvedené účely.“

Kolik je panelových domů u nás, kolik v ostatních zemích V4? Jsou to srovnatelné počty?

Ano, počty jsou skutečně srovnatelné. V ČR bydlí v bytě, který se nachází v domě postaveném panelovou technologií, zhruba 30 % domácností, podobně jako v Polsku. Na Slovensku je to asi 40 %, v Maďarsku zhruba také. Ve starých členských zemích EU je podíl bytů v panelových sídlištích podstatně menší, protože s tímto typem „hromadné“ výstavby v těchto zemích skončili pro její celkovou neefektivnost podstatně dříve než v zemích s totalitním režimem a centrálně řízenou ekonomikou.

Vlastní v ostatních zemích V4 panelové domy také většinou města obce, nebo družstva vlastníků, nebo jsou privatizovány?

Česká republika je jedinou ze zemí V4, kde je stále ještě poměrně velký podíl nájemního bydlení (cca 29 %). V rámci tohoto sektoru jsou zhruba dvě třetiny bytů stále ještě ve vlastnictví veřejného sektoru (obecním). Na Slovensku je to již jen cca 4 % nájemních bytů, v Polsku se také jedná o řádově jednotky procent, v Maďarsku je to zhruba 1 %. Všechny ostatní byty jsou v soukromém vlastnictví.

Jaký bude další osud pozastaveného státního programu podpory panelových domů „PANEL“?

Rozhodnutím Evropské komise ze dne 26. dubna 2006 byl úspěšně dokončen tzv. notifikační proces a program PANEL byl Evropskou komisí shledán jako slučitelný s komunitárním právem v oblasti veřejné podpory, a to za podmínek, k jejichž plnění se Česká republika v průběhu tohoto notifikačního procesu zavázala.

Mohl byste stručně zhodnotit význam jednání zemí Visegrádské čtyřky na letošním Brněnském stavebním veletrhu?

Setkání představitelů visegrádských zemí v Brně bylo další v řadě jednání ministrů, do jejichž kompetence patří strukturální fondy a evropská agenda v oblasti rozvoje měst a bydlení. Na setkání ministrů se projednávaly především zkušenosti s čerpáním evropských fondů a budoucí financování projektů bydlení v dalším programovacím období 2007 – 2013. Bylo přijato závěrečné komuniké, v němž se mimo jiné praví, že ministři vítají iniciativu Evropské komise věnovat se integrované obnově měst a pokračovat v jednáních typu URBAN a zdůraznit roli měst v politice soudržnosti. V komuniké dále deklarují rozšíření vzájemné spolupráce zejména v oblasti koordinace při tvorbě dokumentů územního rozvoje. Dokument spolu se mnou v Brně podepsal ministr výstavby a regionálního rozvoje SR László Gyurovszky, viceprezidentka Národní rozvojové kanceláře Maďarské republiky Helga Répassy, státní tajemník Ministerstva pro regionální rozvoj Polské republiky Wladyslaw Ortyl, náměstkyně ministra regionálního rozvoje a veřejných prací Bulharské republiky Iskra Dimitrova Mihaylova-Koparova a ministr pro koordinaci veřejných prací a územní management Rumunska László Borbély.

tej