V den českého státního svátku 17. listopadu 2005 došlo na půdě Evropského parlamentu ke schválení směrnice REACH upravující registraci a autorizaci chemických látek. Na kompromisu se shodli představitelé tří největších frakcí Evropského parlamentu. Nad kontroverzní směrnicí visí přesto řada otazníků. „REACH jde proti zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, je to protekcionistické opatření, které přispěje k lepší registraci chemikálií, ale současně připraví podle předběžných odhadů jen v České republice o práci 14 tisíc lidí,“ říká v rozhovoru místopředseda Výboru pro výzkum, průmysl a energetiku Evropského parlamentu Miloslav Ransdorf (KSČM) a dodává, že v otázce schválení této směrnice zastává realistický postoj.


Jaká je nejvýznamnější změna ve směrnici REACH schválená v prvním čtení Evropským parlamentem na schůzi 17. listopadu 2005?
Došlo k výrazným změnám. Díky hlasování, které včera proběhlo, zůstane u látek mezi jednou a deseti tunami roční produkce pouze 10 % chemikálií, které budou probíhat testováním oproti původní předloze. U látek nad 10 tun roční produkce bylo předpokládáno 30 tisíc látek, které byly uvedeny na trh před rokem 1981 a 3 tisíce látek, které byly předmětem zavedení na trh po roce 1981. Evropský parlament rozhodl, že ze 33 tisíc látek jich bude muset být registrováno pouze 17 tisíc. To představuje výrazné snížení oproti návrhu komise. Včera (17. listopadu) byl zbourán kompromis, který vzešel z Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Je to škoda, ale nic než litovat nemohu.

Co stojí za kompromisem liberálů, konzervativců a socialistů, tedy tří největších frakcí Evropského parlamentu?
Lidé z těchto frakcí pochopili, že v sázce je velmi mnoho. Zejména v Německu, které má třetí největší chemickou produkci na světě. Chemický průmysl je kolos, který se velkou měrou podílí na exportu EU. Schválený návrh je mnohem skromnější oproti požadavkům Výboru pro životní prostředí a zelených (frakce EP). Jeho dopadem bude posílení procesu koncentrace firem. Znamená to problém pro malé a střední firmy, které budou mít horší možnosti překonat potíže, které jim REACH přinese. Současně bude zvýšen tlak na nahrazení levnějších chemikálií dovážených ze zemí bývalého Sovětského svazu látkami ze západní Evropy. Připomínám, že každý dovozce, který se bude chtít prosadit na trzích EU, bude muset mít autorizovanou partnerskou firmu. Zkomplikuje se tak obchod s chemikáliemi a to ve svém důsledku znamená omezení inovací. Tato norma tak jde proti přijaté lisabonské strategii (závazek EU stát se nejvýkonnější ekonomikou světa). Současně má směrnice rysy protekcionistického opatření. Bude více chránit domácí výrobce.

Podle Evropské komise povede přijetí směrnice k inovacím v chemickém průmyslu a k úsporám ve zdravotnictví.
Nemyslím si, že tomu tak bude. Podoba, která byla navrhována, neznamená posun v oblasti ochrany spotřebitele, zdraví obyvatel. Nepřináší žádné významnější pozitivní změny. Negativní je něco jiného. V současné době nese odpovědnost za zavedení chemikálie, která by mohla poškozovat zdraví obyvatel, stát. Směrnice navrhuje, aby odpovědnost nesly jednotlivé podnikatelské subjekty, a to je samozřejmě nevýhodné především pro menší firmy. Složitý a nákladný proces registrace látky inovace spíše zbrzdí.

Velká Británie oznámila, že nebude navrhovat projednání REACH na schůzce rezortních ministrů členských států 28. listopadu 2005. Měla tak učinit na žádost Německa. Je snahou Německa poslat směrnici k ledu?
Německo není samo, i Velká Británie a Francie tlačí na korekce ve směrnici. Míč je teď na straně komise. V případě, že by normě již nikdo nekladl odpor, bude trvat 2 roky, než začne platit. Ve stanovisku parlamentu a komise je přitom rozpor. Komise musí návrh parlamentu projednat, přijmout stanovisko a to poslat zpět do EP. Přijde druhé čtení na plénu a pokud bude rozpor mezi komisí a parlamentem nadále trvat, dojde na dohadovací řízení. Zdaleka to není jednoduché nejen pro vliv členských států, ale také jednotlivých institucí unie. Současně roste tlak ze zahraničí ze strany Američanů, Japonců, ale například také těžařských zemí. Dostali jsme dopisy od velvyslanců Austrálie, Jihoafrické republiky a dalších, kteří požadují zreálnění registračního a autorizačního procesu. Požadují, aby směrnice nepřinášela tak vysoké registrační a autorizační náklady pro soukromé společnosti. Já po celou dobu projednávání směrnice odmítám krajnosti jak ze strany Svazu německého chemického průmyslu, který straší argumentem, že přijde evropský chemický průmysl o čtvrtinu zisků. Na druhé straně za stejnou ideologii pokládám názor severské rady (frakce EP), která hovořila o neexistenci negativních dopadů na toto odvětví.

Jaký bude mít REACH dopad na Českou republiku a její chemický průmysl?
Norma bude tlačit na substituci dovozů z východu dovozy ze západní Evropy. Bude nutné změnit strukturu výroby, což přinese nemalé dodatečné náklady. Nepochybně bude také ohrožena část pracovních míst. Do včerejšího dne se hovořilo asi o 20 % pracovních míst v chemickém průmyslu České republiky. Je to mimochodem třetí největší průmyslové odvětví u nás. Po včerejším hlasování jsou odhady optimističtější, snížily se na 10 %. I přesto jde o 14 tisíc lidí. Ti v důsledku přijetí směrnice přijdou o práci.

Za rozhovor děkuje Martin Erva