Jaká je podle Vás nyní úloha sociální demokracie?

Je nejsilnější opoziční stranou a od toho se bude odvíjet její politika.

To je jak?

Řekli jsme, že chceme být konstruktivní, ale dostatečně tvrdou opozicí, ale že nebudeme aplikovat politiku nulové tolerance, nepůjdeme vládě po krku, nebo jak zní všechny ty zběsilé formulace opozice z minulosti. I když tato vláda vznikla na politické korupci a zradě jednotlivců, myslíme si, jsme povinni sloužit státu a věcem ve státním zájmu.

Byli byste ochotni opustit nynější agresivní, konfrontační styl politiky, když chcete být konstruktivní opozicí?

Bylo by dobré, kdyby sdělovací prostředky používaly stejný metr. To jsem nebyl já, kdo mluvil v souvislosti se mnou o Gottwaldovi, přirovnával mne k Lukašenkovi a podobně. Rád bych viděl, jak by se tvářil pan Topolánek, kdybych o něm takto mluvil.

Ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil se s námi podělil o své plány na zlepšení situace v české justici, ať již v oblasti elektronizace, odstranění administrativní zátěže soudů či připravované novely občanského soudního řádu.

V koaličním prohlášení vlády v oddíle věnovaném justici vyzdvihujete jako prioritní úkol dosažení stavu, kdy rozsudek soudu 1. stupně bude zpravidla vydán do 6 měsíců a odvolací řízení nebude delší 4 měsíce. Jedním z prostředků, který tomu má napomoci, je elektronizace, tzv. projekt elektronické justice. Nebude takový systém příčinou ještě většího odcizení mezi občany a justičním aparátem? Forma jakéhosi neosobního rozhodování přes elektronická média zvláště v civilních sporech může zapříčinit pocit, že v této zemi se nelze domoci spravedlnosti. Lze vůbec postihnout jakýmkoliv programem všechny nuance reality? Tak především chci říci, že elektronizace justice má výrazně zvýšit její výkonnost, Spolehlivost a rychlost. K jakémusi „odcizení mezi veřejností a justičním aparátem“ v žádném případě nedojde, a to z toho prostého důvodu, že elektronizace nahradí pouze zdlouhavé administrativní úkony. Chtěl bych zdůraznit, že na podstatě činnosti soudců, kvalifikované činnosti rozhodování nebo třeba posuzování se nic nemění. Žádný aspekt soudcovské profese nebude nahrazen jakýmkoli programem. Dojde k uvolnění velké části úřednického Aparátu, který převezme část administrativní agendy soudců. Tím docílíme dalšího zrychlení, zkvalitnění a v neposlední řadě i finanční úspory. Pro příklad uvedu elektronický platební rozkaz, což je právní nástroj, kterým budou řešeny spory o peněžité pohledávky. Žalobce odešle ze svého počítače elektronicky návrh. K tomu je potřeba pouze správně vyplnit formulář, podepsat ho zaručeným elektronickým podpisem a zaplatit soudní poplatek. Soud potom automaticky vydá elektronický platební rozkaz. Dlužník obdrží věc písemně. Zaplatí-li, je vše skončeno, aniž by návrh v písemné podobě musel projít pěti kancelářemi u soudu, jak tomu je doposud. Důležité je také zmínit, že pokud dlužník s platebním rozkazem nesouhlasí, může podat odpor a pak se teprve případem zabývá soudce. Doba vydání platebního rozkazu u nesporných pohledávek by se díky elektronickému platebnímu rozkazu měla snížit ze tří týdnů na několik málo sekund, ekonomická náročnost se omezí pouze na tisk a poštovné. Bylo zjištěno, že jen okresní soudy v loňském roce řešily zhruba 260 tisíc případů nesporných pohledávek, tedy případů, kdy dlužník nepodal odpor, což je asi 70 % agendy. Elektronizace justice tedy povede, řečeno Vaší terminologií, ke „sblížení soudů a občanů“, jehož hlavní příčinou bude vysoká efektivita a důvěryhodnost justičního aparátu.

Tak hodnotí vládní reformu veřejných financí hlavní ekonom Raiffeisenbank a exministr financí Pavel Mertlík.

Je reforma veřejných financí vůbec potřeba?

Je otázka, co si pod tím představujeme. Je jednoznačné, že fiskální systém je živá věc, která se vyvíjí, a je ho občas nutné změnit. Druhá věc je, že občas přicházejí dějinné zlomy, kdy starý systém přestává vyhovovat. A to se v České republice stalo, týká se to penzijního systému, systému financování zdravotnictví a školství. Ve školství jde ale spíše o změnu systému, zatímco ve zdravotnictví a v penzijních systémech je nutná změna způsobu financování, zdravotnictví se dostává do deficitu. Penzijní systém sice zatím ne, ale hrozí to do několika let, někdy kolem roku 2015 se bez reformy ocitne v minusu. Takže reforma v těchto oblastech určitě potřebná je. U daňového systému nepovažuji za nutné dělat zásadní změny, i když vláda jistě může měnit sazby daní. Radikální změna daňového systému ale nutná není, soustava je stabilizovaná, funguje poměrně úspěšně dlouhá léta, má i některé prvky, které jsou atraktivní pro zahraniční investory. Například daň z příjmu právnických osob je sice nominálně 24 %, ale efektivní sazba je podle odborníků kolem 17 %, je stejná jako na Slovensku, všechny okolní země ji mají vyšší. Ale některé dílčí změny daňového systému by se mohly udělat. Třeba v Estonsku se daní jen část příjmů určená ke spotřebě, ta, která jde na investice, se nedaní. To je velmi dobré opatření.

Jednou z nových tváří Nečasovy vlády se stal dvaapadesátiletý Ing. Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj ČR. Je jedním ze čtyř ministrů, jmenovaných stranou Věci Veřejné. Časopis Parlament, vláda, samospráva ho požádal o rozhovor.


Pane ministře, co vše jste stihl od poloviny července, od kdy jste ve funkci, na ministerstvu změnit?
Zadal jsem procesně-personální a hospodářský audit. Také jsem do funkce 1. náměstka jmenoval Daniela Brauna, náměstkem pro legislativu a cestovní ruch se stal Michal Janeba.