To je názor ministryně obrany Vlasty Parkanové, jejíž rezort v poslední době poutá pozornost především podpisem smluv umožňujících umístění americké radarové základny na území České republiky. I my jsme se zajímali, jaký vliv bude mít výsledek podzimních krajských a senátních voleb či zvolení nového amerického prezidenta na další projednávání těchto smluv, bohužel na toto téma nebyla paní ministryně právě sdílná. Přesto se s námi podělila o další plány ministerstva na pořízení nové armádní techniky, či o to, jaká opatření rezort přijal v souvislosti s tím, aby se v budoucnu nemohly opakovat aféry s armádními zakázkami.

Příjmy vojáků by v budoucnu Armády ČR měly být „očištěny“ od daňových úlev. To lze akceptovat, jsou to zaměstnanci jako ostatní. Co udělá ministerstvo, aby neklesal počet vojáků (letos jich z armády z důvodů finančního ocenění odešlo více, než nastoupilo)?

Voják z povolání, policista a hasič nejsou „zaměstnanci jako ostatní“. Nejsou v běžném pracovním poměru podle zákoníku práce, nýbrž ve služebním poměru k českému státu a mají velmi rizikovou profesi. Ministerstvo obrany těžko může návrh na zdanění příjmů jako příplatek za službu v zahraničí či přídavek na bydlení vítat. Jsem si vědoma toho, že vojáci vnímají svou finanční situaci velmi citlivě. Každé snížení reálných příjmů se může stát důvodem, proč neprodlouží své služební závazky. Principem pro mě je, že musí zůstat zachován reálný příjem vojáků na stejné úrovni. Pokud by teoreticky došlo ke zdanění některých plnění, musel by je rezort dotovat jejich navýšením, aby jejich reálná hodnota zůstala zachována. Jinak řečeno, co stát vybere na daních navíc, to by pak stejně vojákům vrátil.

Armáda se také potýká s nedostatkem aktivních záloh. Nyní jich působí v armádě asi tisíc, podle tabulek by jich mělo být dvakrát tolik. Přitom jsou neocenitelnou pomocí např. při živelních katastrofách. Jak nedostatek aktivních záloh budete řešit? Připravujete nějaké změny v jejich fungování? Jaký počet záloh potřebuje AČR pro případ skutečného nasazení celé armády?

Aktivní zálohy jsou složené z lidí, kteří mají civilní zaměstnání, ale zároveň několik týdnů cvičí v Armádě ČR a udržují si svou vojenskou odbornost. Jednotky aktivních záloh skutečně trpí problémem chronické nenaplněnosti. Hlavním problémem je neochota zaměstnavatelů aktivního záložníka na cvičení pouštět, přestože to je jejich zákonná povinnost. Těžko se jim lze divit, protože příslušník aktivní zálohy na cvičení jim prostě v práci chybí. Do budoucna by tedy měl vzniknout systém, který by zaměstnavatelům tuto nevýhodu kompenzoval. To ale překračuje kompetence jednoho ministerstva. Co se týče opatření v mém rezortu, v příštím roce dojde ke zkrácení základního výcviku aktivního záložníka z osmi na šest týdnů, aby bylo pro něj snazší uvolnit se ze svých civilních aktivit. Aktivních záloh si nesmírně vážím, ale nelze jejich význam přeceňovat. Na pomoc při živelních katastrofách či průmyslových haváriích v 99 % případů stačí profesionální složky Integrovaného záchranného systému. Zasahují nejprve příslušníci Hasičského záchranného sboru, teprve ve výjimečných případech pomáhají profesionální vojáci. Aktivní zálohy nejsou součástí IZS a podílejí se na jeho činnosti opravdu zřídka. V roce 2008 zatím žádný takový případ nebyl. Obecně platí, že čím více připravených záložníků má armáda k dispozici, tím lépe pro bezpečnost státu a občanů. V mírové situaci stačí pro potřeby obrany státu malá profesionální armáda. Nedělejme si ale iluze, že současná stabilita je věčná.

Členství ČR v NATO nás zavazuje k účasti v aliančních misích. Bohužel, v poslední době sledujeme častější útoky na české vojáky včetně případů úmrtí. Lze jim předcházet například modernizací výzbroje jednotlivců či lepší přípravou a výcvikem? Mají naši vojáci v zahraničních misích k dispozici opravdu kvalitní, špičkovou techniku?

Pro bezpečnost v misích se dělá maximum jak po stránce výcviku, tak po stránce vybavení. Před vysláním do Afghánistánu cvičí vojáci mimo jiné v tzv. arabském městečku, což je speciální cvičiště v Německu, které věrně imituje prostředí Blízkého a Středního východu včetně chování tamních obyvatel. Ministerstvo postupně nakupuje moderní lehká obrněná vozidla, která ochrání přepravované osoby i před účinky výbuchu silné nálože pod vozidlem. Výcvik, vybavení i technika jsou zcela srovnatelné s jinými západními armádami. Ztráty se ale v bezpečnostní situaci, která v Afghánistánu panuje, nedají vyloučit nikdy. Je však daleko lepší, když riziku čelí vycvičení vojáci v Afghánistánu, než kdybychom teroristům uvolnili ruce, aby mohli útočit přímo v Evropě třeba i na české občany.

Pokud jde o armádní techniku, v jakém stavu je jednání s firmou Steyr, která loni nedokázala dodržet původní podmínky smlouvy na obrněné transportéry Pandur? Kdy nejdříve a za jakou cenu by armáda nové Pandury mohla získat?

Pokračuje vyjednávání o nové smlouvě. Platí zásada, že se nezveřejňuje průběh jednání, ale až jeho výsledek. Čím dříve bude mít armáda k dispozici tuto techniku, tím lépe, ale musí se jednat o kontrakt výhodný pro armádu i daňového poplatníka.

Součástí střednědobého plánu na vyzbrojování armády by měl být i nákup lehkých obrněných vozidel (LOV). O jak velkou zakázku by se mělo jednat a kdy ji ministerstvo vypíše?

Ministerstvo obrany již pořídilo 19 LOV Iveco a stejný počet LOV Dingo. Střednědobý plán počítá s pořízením několika desítek dalších LOV. Konkrétní termín vypsání zakázky není stanoven, každopádně se bude jednat o otevřený soutěžní způsob zadání.

Můžete nám přiblížit další plány Vašeho rezortu související s lepším vyzbrojováním armády?

Vzhledem k účasti armády v zahraničních operacích v místech bez kvalitních komunikací je klíčové posílit transportní letectvo, které se v současnosti opírá zejména o zastaralé typy ruské provenience. Pozemní jednotky by měly být vybaveny moderními bezpilotními průzkumnými prostředky. Některý z mých nástupců se bude muset zabývat budoucností českého nadzvukového letectva, protože smlouva o pronájmu 14 letounů Gripen končí v roce 2015. Osobně jsem toho názoru, že bez vlastních nadzvukových letounů se neobejdeme. Desetimilionovému státu se slušnou ekonomickou úrovní nikdo zadarmo vzdušný prostor chránit nebude.

Jaká protikorupční opatření ministerstvo přijalo, aby se nemohly opakovat aféry s armádními zakázkami?

Byla zavedena řada protikorupčních opatření: Byl snížen počet vojenských ubytovacích a stavebních správ – úřadů, které v rezortu zadávají většinu stavebních zakázek. Zároveň nad nimi byla posílena kontrola. Rozšířilo se užívání elektronického tržiště SEPO, kde zadávání zakázek probíhá elektronicky, takže ministerský úředník se s obchodníkem nemá příležitost osobně setkat. Vznikla též databáze příslušníků rezortu, kteří mohou být vzhledem ke svým kompetencím vystaveni korupci.

Kdy bude vládě opět předložena novela zákona o ozbrojených silách, která by měla mimo jiné vrátit do legislativy existenci kontrolního orgánu ministerstva obrany? Jak zde bude posíleno postavení inspekce ministryně obrany, jež se podílí na vyšetřování i prevenci korupce?

Novelizovaný zákon o ozbrojených silách již byl do vlády předložen, v současnosti se projednává na úrovni legislativní rady vlády. Věřím, že samotná vláda o něm rozhodne do konce tohoto roku a rozhodování o návrhu se posune na úroveň parlamentu. O tom, zda má být inspekce zakotvena přímo v zákoně, zatím vedeme diskuzi s legislativní radou vlády.

Nebylo by na místě posilovat prestiž Armády ČR především doma, když tzv. „mise“ nejsou ve společnosti nijak populární, nejen pro jejich nákladnost?

Tvrdit, že mise jsou nepopulární, je hodně nepřesné. Z aktuálního průzkumu veřejného mínění vyplývá, že 77 % veřejnosti podporuje účast armády v mírových misích a 49 % účast v bojových misích. Podstatné ve skutečnosti je, jak lidé hodnotí legitimitu konkrétní mise. Největší podporu, více než 50 % veřejnosti, má mise v Kosovu, podpora pro mise v Iráku a Afghánistánu je o několik procent nižší, ale nejde o žádný výrazný nesouhlas. Jednoznačně platí, že lidé zdůrazňují roli armády při živelních pohromách a průmyslových haváriích u nás doma. Mohu veřejnost ujistit, že tuto roli armáda nadále plní a plnit bude.

Paní ministryně, jednou z nejsledovanějších oblastí Vašeho rezortu je nyní bezesporu smlouva o umístění americké radarové základny na našem území. Řada  bčanů nepovažuje podmínky dohodnuté v souvislosti s umístěním radaru na českém území za příliš výhodné, například oproti jednáním v Polsku. Můžete nám říci, jak konkrétně budou naši lidé z umístění radaru na našem území profitovat, a na druhé straně, co skutečně ztratí nebo co jim bude ku škodě?

Česká republika by byla chráněna proti hrozbě balistických raket, přispěla by k obraně zemí NATO, protože radar na našem území by chránil i naše evropské spojence a zapojením do tohoto technicky nesmírně pokročilého projektu vytvoří velké možnosti pro českou vědu i průmysl. Zároveň by vznikla pevná garance naší národní příslušnosti k západní civilizaci a jejím hodnotám.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková