Původně půlroční, nakonec téměř roční mise statistika Jana Fischera v čele české vlády pomalu končí. Jak zpětně hodnotí své „premiérování?
Nelitujete, že jste přijal funkci premiéra v „úřednické“ vládě? Šel byste do toho znovu?
Nelituji toho, určitě bych do toho znovu šel, i když na některé momenty bych rád zapomněl.
Na které?
Na období, kterému říkám „hrzánský prolog, “ kdy jsem úřadoval ještě vHrzánském paláci, sám s okruhem asi tří spolupracovníků, sestavoval jsem vládu amusel se učit, jak s politiky jednat, jak se vůči nim vymezit, kde až je ta hrana kompromisu. To bylo možná jediné období, kde jsem si říkal, proboha, proč já od toho nejdu pryč! Ale to přešlo, prostě tím člověk musí projít a to bylo asi to nejkomplikovanější období.
Mohl byste udělat jakousi bilanci Vaší vlády – co se jí podle vás podařilo a co naopak ne?
Myslím, že se povedlo například důstojně a profesionálně dokončit předsednictví EU, včetně dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy. Povedlo se připravit a schválit rozpočet se schodkem 5,3 % na HDP a udržet veřejné finance pod elementární kontrolou. Daří se – byť pozvolna – oživění ekonomiky zasažené globální ekonomickou recesí. Zlepšuje se čerpání evropských peněz. Povedlo se přijmout několik protikorupčních opatření, která (jak pevně doufám) v příštích letech povedou k poklesu této největší nemoci naší společnosti. Konečně povedlo se efektivně zasáhnout proti narůstajícímu extrémismu.
Aco je možná nejdůležitější: povedlo se celkem věcně a v klidů řídit všechna resortní ministerstva, zkrátka zajistit klidný chod státu a to bez afér a velkých politických turbulencí.
Které rezorty podle vás pracovaly nejlépe a které hůře?
Nechci veřejně resorty známkovat. Dobrých ministrů je ve vládě určitě několik i když třeba nejsou tak populární jako jiní. V průběhu mého mandátu jsem své případné výhrady sděloval členkám i členům kabinetu do očí, nikoli přes noviny. U téhle dobré praxe chci zůstat.
Nakolik byla tato vláda úřednická a nakolik politická? Zasahovaly politické strany do vašeho rozhodování hodně?
Je to určitě polopolitická vláda – čistě úřednický kabinet bez vlivu parlamentu je nesmysl. Politické strany se někdy snažily více, jako třeba strana Zelených, když ministru Dusíkovi v podstatě zakázala souhlasit s rekonstrukcí prunéřovské elektrárny, většinou to ale bylo v nějakých mantinelech. Strany vliv uplatňovaly hlavně prostřednictvím svých ministrů, což je legitimní. Co se týče tlaku na mne, osobně si myslím, že jsem si včas a jasně vymezil premiérský prostor, takže to všichni respektovali.
Která z politických stran vám nejvíce pomáhala a se kterou jste naopak nemohl najít společnou řeč?
To prozradím, až budu psát paměti.
Jste spokojen, že jste mohl být premiérem dvakrát tak déle, než se plánovalo, nebo vám bylo naopak toto prodloužení vaší vládní mise spíše nepříjemné?
Nejsem spokojen. Měly být předčasné volby a dávno už měla úřadovat plně politická vláda s většinou v parlamentu. Vláda, kterou vedu, je přechodné řešení a nikdo rozumný nemá radost z přechodných řešení. Země potřebuje reformy a ty musí dělat plně politická vláda.
Myslíte si, že je zde šance, aby po volbách vznikla stabilní vláda, která uskuteční potřebné reformy?
Netroufám si odhadovat šance, nejsem volební prognostik. Ale není pochyb, že naše republika stabilní vládu se silným mandátem potřebuje.
Jaké bezprostřední úkoly a reformy budou stát před novou vládou?
Především stabilizace rozpočtu. Je třeba zastavit trend zadlužování. A pak jsou tu věci jako důchodová reforma a reforma zdravotního systému. Práce je hromada.
Co byste poradil a popřál novému premiérovi?
Radit si budoucímu premiérovi netroufám, na to bude mít jistě svoje lidi. Ale popřál bych mu silnou podporu v Parlamentu a taky silné nervy.
Bojíte se, že uskutečňování populistických slibů by mohlo vést v ČR až ke státnímu bankrotu?
Ne mnoho. Odpovědnost ve většině případů politiky kultivuje. Věřím ve zdravý rozum těch, kteří přijdou po nás.
Kdy bude podle Vás ČR připravena přijmout euro a kdy by to bylo nejvhodnější podle vás?
To není otázka dnešních dnů a po řecké krizi asi ani otázka příštích let. Otázka je, zda a kdy budeme připraveni my, ale i to zda v té době bude eurozóna připravena k rozšíření.
Pokud by do září, kdy se máte stát viceprezidentem EBRD, nevznikla nová vláda, povedete ji až do doby, než bude nová vláda sestavena?
Ano, nemohu před odpovědností utéct. Taková je dohoda i s prezidentem EBRD Thomasem Mirowem.
Na co se chcete zaměřit v nové funkci viceprezidenta EBRD?
Agenda je daná – budu mít na starosti především komunikaci se zeměmi, kde banka působí, včetně Evropské komise, a sledování environmentálních a sociálních aspektů činnosti EBRD.
Budete moci v této funkci pomáhat i ČR?
Ne. Viceprezident EBRD není vyslancem země, odkud přichází a nemůže zastupovat její zájmy. Navíc, Česká republika již není konzumentem pomoci rozvojové banky, což považuji za dobré.
Alena Adámková