To jsou slova místopředseda vlády, ministra životního prostředí a předsedy Strany zelených Martina Bursíka, který při prezidentské volbě překvapil velmi kritickým projevem vůči prezidentu Klausovi i prosazováním veřejné volby. To vzbudilo silnou nelibost ze strany ODS. Stály tyto postoje zeleným za to? Prosadí nyní ve vládě své priority?

Co Straně zelených přinesla prezidentská volba? Jak ovlivnila zelené?

Prezidentská volba pro nás byla velkým úspěchem. Přivedli jsme Jana Švejnara a postupně pro něj získali podporu širší koalice politických stran a senátorských klubů. Stal se kandidátem, kterému se podařilo spojit poměrně široký vějíř politiků. Pozitivní je, že jak vznikla tato prezidentská koalice, řekl bych na jedno použití, tak jsme si otestovali, že je možné na jednom konkrétním tématu navázat dialog se sociální demokracií.

Stála vám masivní podpora Jana Švejnara a naopak ostrý postoj vůči Václavu Klausovi za to? Vždyť jste si tím velmi ztížili pozici ve vládě, v koalici. Například Pavel Bém neustále hovoří o tom, že by zelené z vlády vyhodil. Váš projev byl vůči Klausovi velmi tvrdý.

Ale řekl bych, že pravdivý. Myslím, že to nebylo osobní, ale považoval jsem za svou povinnost vymezit se vůči názorům Václava Klause, které považuji za nepřijatelné. To jsou extrémní názory, které v Evropě jinde nenajdete. My jako zelení nemůžeme dělat, že to neslyšíme, že je to jakýsi folklór k úřadu prezidenta. Prezident má reprezentovat zemi, ne své privátní názory, které nejsou v souladu se zahraniční politickou České republiky. To nelze akceptovat. Čili já trvám na tom, co jsem řekl. Ostatně, za mé vystoupení se mi dostalo velké písemné podpory, že jsem si vůbec troufl říci něco proti Václavu Klausovi, pojmenovat výhrady vůči němu, o nichž všichni přece vědí. Připomíná mi tu jednu postavu v Harry Potterovi, Waldemarta, jehož jméno se nesmělo vyslovit. Jak si Klaus může dovolit říci, že v diskuzi o klimatu reprezentuje mlčící většinu? Jak může vědět, co si myslí někdo, kdo mlčí? To je demagogie. Reakce ODS byla neadekvátní, o to více, že zdůrazňují, že Václav Klaus je nadstranický prezident. Proč jim tedy kritika Klause tolik vadí?

Čili cítil jste potřebu říci svůj názor na Klause, ať to stojí, co to stojí?

Ano, to souvisí i s pojetím naší demokracie Prezident přece není majestát, který nelze vystavit kritice.

Nepovede váš postoj k rozpadu koalice? Stálo vám to za to, ptám se znovu…

Určitě. Když člověk začne kalkulovat, co by mohl ztratit, když vyjádří svůj názor, je to špatné. Určitě jsme mnoho lidí zarazili, protože pro většinu lidí jsou důležitější křesla ve vládě, funkce než vlastní názor. Bylo to důležité pro naši demokracii – říci vlastní názor. I nový politický styl Jana Švejnara byl velmi důležitý. Ukázal se být rovnocenným kandidátem Václavu Klausovi. Kdyby byla přímá volba, jsem přesvědčen, že by vyhrál. Jestli padne vláda, to je spíše otázka pro ODS. My důsledně oddělujeme exekutivu od prezidentské volby, nevidíme v tom spojitost. Je pravda, že nervozita z prezidentské volby se projevila ve vládě i ve sněmovně, ODS nám například ve sněmovně nejdříve nechtěla schválit vládní návrh zákona o ekologické újmě, ačkoliv jej musíme přijmout kvůli evropské komisi. Nakonec ale ODS přerušila jednání a poté zákon podpořila. Takže sebezáchovné mechanizmy v koalici i přes to napětí stále existují.

Kdyby vláda padla, šli byste do koalice

s ČSSD a KSČM?

Ne. Ale my nejsme ti, kteří by pracovali na destrukci vlády a koalice. Nám lze stěží něco vyčítat, jen snad to, že jsme si dovolili sáhnout na tatíčka Klause.

Také jste prosadili veřejnou volbu.

Proto, že z těch dvou špatných způsobů volby je transparentnější, méně nahrává korupci, byť je to ostudné. Ale oba dva způsoby jsou špatné – viz kulky v obálce, vyhrožování, náhlá onemocnění zákonodárců. Proto budeme prosazovat volbu přímou.

Nebojíte se, že roztržka ve vládě vám způsobí problémy při projednávání ekologických zákonů, při prosazování vašich názorů…

Síly škodit jsou vyrovnané. Jestli se ODS rozhodne nehlasovat pro zákony z dílny zelených, pak my můžeme bojkotovat zákony z dílny ODS. Ale to si nikdo nepřeje. My jsme koaliční vláda, která realizuje vládní program. Koalice je postavena na dobré vůli, ochotě spolupracovat. Koalice je manželství z rozumu, kde každý má svou oddělenou ložnici. Pokud by se atmosféra ve vládě změnila tak, že by Strana zelených měla zúžený prostor, nemohla prosazovat své priority, pak náš důvod pro pobývání v koalici padá.

Domníváte se tedy, že se situace v koalici zase uklidní.

Ano.

Evropská komise nedávno přijala ekologicko-energetický balíček, což je nepochybně jednou z priorit zelených. Jak se promítne do naší legislativy?

Balíček obsahuje návrhy čtyř směrnic. První je zaměřena na podporu obnovitelných zdrojů energie. Stanoví rozdělení jednotlivých cílů, každé zemi stanoví určitý podíl na čisté spotřebě energie, kterého má být dosaženo. Česko má mít do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů 13 %. Každá země má jiný závazek. Pokud země závazky bude plnit, bude moci odprodat podíl, certifikáty původu, které plní navíc.

Druhá směrnice novelizuje obchodování s emisními povolenkami. Sektor energetiky i další podniky by si od roku 2013 měly povolenky nakupovat v aukci, už je nebudou dostávat zdarma jako dosud. Cena uhlíku, která se tak stanoví, bude důležitá pro strategická rozhodování průmyslu i energetiky, zda volit uhlíkaté, nebo nízkouhlíkaté technologie. I toto považujeme za pozitivní.

Třetí směrnice hovoří o tom, že emise z roku 2005 bude možné nejdříve navýšit o celých 18 % pro Českou republiku. To bude celková alokace povolenek, které budou k dispozici v aukci, a pak teprve bude nutné kupovat povolenky a emise snižovat.

Čtvrtá směrnice se pak týká ukládání uhlíku do podzemí, což je technologie, která je ve vysoké fázi rozpracovanosti.

Jak hodnotíte balíček jako celek?

Podle mne to vypadá celkem nadějně. V EU oceňují jeho provázanost s nutností energetických úspor, většina poslanců Evropského parlamentu se na balíček dívá pozitivně. Ale je nutné, aby jej EP přijal do dubna 2009, protože poté začíná volební kampaň do EP a parlament už nebude pořádně pracovat. Takže moc času není.

Bude nutné, aby Česká republika přijala k balíčku nějaké zákony?

Zatím ne, až později. Česko nyní vyjednává svou pozici k návrhům směrnic, s tím pojedeme na Radu ministrů. Kromě obnovitelných zdrojů vše spadá pod MŽP, obnovitelné zdroje pod ministerstvo průmyslu.

Je pravda, že Česko by mohlo na povolenkách i vydělat? Na druhou stranu průmysl tvrdí, že balíček notně omezí energetické i jiné investice do průmyslu.

Nevím, jestli na tom Česká republika vydělá, ani to nepovažuji za dobré. Ale až dosud na tom české firmy, zejména ČEZ, nehorázně vydělávaly, protože povolenek bylo rozdáno příliš mnoho. ČEZ za povolenky v minulém alokačním období vyinkasoval 3 miliardy korun, cena povolenek klesla na minimum pod 2 eura, trh se málem zhroutil. Nyní činí cena jedné povolenky asi 20 euro a půjde ještě nahoru, tím se stane systém funkčním. Průmysl už nebude mít z povolenek nadstandardní neoprávněné zisky, to je jen správné. Díky aukčnímu systému se konečně vytvoří tržní cena tuny CO2, tedy jedné povolenky.

Co se stane poté, co balíček schválí Evropský parlament?

Parlament musí schválit balíček v podobě směrnic, to se stane v době předsednictví České republiky v Evropské komisi. Tento proces poběží do roku 2009, pak budou jednotlivé země přijímat ony směrnice a celý proces se rozběhne až v roce 2013. Konečná podoba směrnic bude důležitá i pro konferenci v Kodani v prosinci 2009, kde se bude pokračovat v jednání započatém na Bali o tom, co bude po Kjótu. Bude důležité, aby EK zastávala jednotné stanovisko.

Promítnou se směrnice EK do energetické koncepce České republiky? Začne se energetická koncepce projednávat už brzy ve sněmovně?

Samozřejmě se promítnou. Energetická koncepce se nyní ve sněmovně projednávat nebude, návrh exministra Urbana neprošel. Bude se projednávat ve vládě, sněmovně se předloží informace na konci tohoto roku.

Nezačínáte přehodnocovat negativní postoj vůči jaderné energetice, když se v Evropské unii množí hlasy po návratu k jádru?

V Evropě zatím nedochází k renesanci jádra, je na každém státu, jak se k ní postaví. EK chce pouze posílit bezpečnost jaderných elektráren. My nevidíme důvod, proč náš postoj přehodnocovat. Česká republika stále mnoho elektřiny vyváží, máme velký potenciál úspor, které nerealizujeme, je zde prostor pro obnovitelné zdroje, pro výstavbu plynových elektráren. Navíc nedošlo ani k žádnému posunu v jaderných technologiích.

Vždyť už se přece vyvíjejí reaktory druhé a dvouapůlté generace…

Ale zatím se jen vyvíjejí. Není ani vyřešeno ukládání vyhořelého paliva. Počkáme si. Na druhé straně nejsme dogmatici. Kdyby byly vyvinuty efektivní reaktory a kdyby se zároveň strategie Evropské komise při snižování emisí ukázala být nedostatečná a ukázalo se, že tyto projekty jsou bezpečné, ekonomické a mají vyřešenou koncovku palivového cyklu, pak jsme ochotni o tom na celoevropské úrovni debatovat. Ale v této situaci zatím nejsme.

Ale například člen komise energetických odborníků Otčenášek, ale i předseda této komise profesor Pačes tvrdí, že bez jaderné energetiky to nepůjde, že bez ní nebudeme schopni splnit stanovené emisní limity.

To by měl pan profesor Pačes dokázat. Já nevím, o kterých emisních limitech mluví. Emisní limity budeme dokonce moci zvýšit o 18 % v příštích letech. Pak se budou snižovat na úroveň emisí v roce 2006. Takže kdyby zůstal zakonzervován stávající stav, splníme ještě v roce 2020 emisní limity. Takže tvrzení pana profesora Pačese vůbec nerozumím.

Takže vy jste pro mix plynu, úspor, uhlí a obnovitelných zdrojů?

Jistě. Za nejdůležitější považuji úspory. Na druhém místě nové uhelné technologie v elektrárnách, zvýšení jejich účinnosti. Pak obnovitelné zdroje, vyšší podíl zemního plynu, provoz stávajících jaderných elektráren. To stačí, máme to spočítané. Dovoz zemního plynu podle mne není nebezpečný z hlediska spolehlivosti dodávek, jen je třeba diverzifikovat zdroje, třeba dovážet zkapalněný plyn z Afriky. Plyn umožní přechod na vodíkovou ekonomiku. Evropa chce zvýšit závislost na dovozu plynu až na 60 %. Česká republika není izolovaný ostrov, který bude pálit uhlí, stavět nové jaderné elektrárny a dovážet palivo z Ruska. To je v Evropě ojedinělý názor, Evropa se spíše přiklání k zemnímu plynu.

Za rozhovor děkuje Alena Adámková