|
To znamená na úkor platů policistů? Na tuto otázku jsem částečně odpověděl už výše. Odpovědět na ni jednoznačně však nejde. Výdaje nebudou realizovány na úkor platu policistů, zcela jistě nesmí dojít ke snížení potřeb pro zajištění bezpečnosti občanů ČR.
Výsledkem zasedání Bezpečnostní rady státu (z 18. 10.) k otázkám spojeným s možným teroristickým útokem a dále o koordinaci činnosti tajných služeb bylo přijetí usnesení, které mj. stanovuje, že vojenské zpravodajství a civilní rozvědka mají informace důležité pro bezpečnost země neprodleně předávat Bezpečnostní informační službě. Platí to i naopak? A platí to i pro ostatní služby Policie ČR? Bezpečnostní informační služba byla usnesením vlády určena koordinátorem sběru a vyhodnocováním informací zjištěných zpravodajskými službami ČR důležitých pro boj s terorizmem. Všechny tři zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády. Ostatně vláda za činnost a koordinaci zpravodajských služeb také odpovídá. Výměna informací mezi policií a zpravodajskými službami je obecně upravena zákonnými normami a k jejich výměně dochází nejen na operativní úrovni, ale i v rámci různých platforem, jako je například Společná zpravodajská skupina.
Plánujete transformovat Českou poštu, která v současnosti zaměstnává přes 38 tisíc lidí v 3400 pobočkách na akciovou společnost. Služby České pošty nejsou podle zkušeností občanů zrovna na vysoké úrovni. Jak je podle Vás lze zlepšit? Státní podnik Správa pošt a telekomunikaci byl v roce 1992 rozdělen na státní podnik Česka pošta a státní podnik SPT TELECOM. Ten druhý se přes transformaci na akciovou společnost během času stal součástí celosvětového telekomunikačního operátora. Obdobně to vidím s Českou poštou, jejíž formou je nadále státní podnik, což není stav, který by umožňoval optimální řízení. Za první správný krok ke zvýšení kvality poskytovaných služeb považuji transformaci na akciovou společnost, následně nalezení strategického investora, který by do České pošty přinesl know how a přeměnil ji na moderní společnost, která obstojí na liberalizovaném trhu poštovních služeb.
Proč se takto fungující České poště (v budoucnu možná privátní) má svěřit distribuce údajů obsažených v obchodním, živnostenském a trestním rejstříku a v katastru nemovitostí? Nemáte pocit, že se neúnosně rozšíří možnosti jejich zneužívání? A proč se na tyto údaje (z valné části údaje osobní, chráněné jinak zákonem) nevztahuje žádná ochrana? České poště nesvěřuje možnost vydávání výpisu z rejstříků tato vláda, ale zákon, který byl schválen na návrh vlády předchozí. Naším cílem je, aby se těžištěm pro kontaktní místo občana se státním úřadem staly zejména obecní úřady, ty jsou přirozeným místem pro výkon činností, jakými je ověřovaní výpisů a podobně. Česká pošta je může vhodně doplňovat. Minulá vláda to chtěla naopak a ve vládním návrhu zákona původně navrhovala, aby tím místem byla jenom Česká pošta, a teprve poslancům se podařilo ve druhém čtení prosadit, aby tím místem mohly být i obce.
Modernizace policejních služeben je jistě chvályhodný krok, na mnohých místech se ještě zapisuje na psacích strojích. Kde ale získáte potřebné finanční prostředky, kromě 613 milionů z prodeje budovy u Obecního domu, které jsou ostatně příjmem státního rozpočtu, nikoliv přímo výnosem ve prospěch ministerstva vnitra? Je pravda, že finanční prostředky na první etapu modernizace policejních služeben ve výši 600 milionů korun skutečně nebyly ministerstvu vnitra, respektive Policii ČR navýšeny z výnosu prodeje uvedené nemovitosti. Zdrojem celé částky proto musel být jak rozpočet Policie ČR, tak i rozpočet dalších složek kapitoly ministerstva vnitra. Projekt P 1000 je dlouhodobým projektem, na který plánujeme 3 miliardy korun, a to ze tří zdrojů – z rozpočtu ministerstva vnitra, z prodeje neupotřebitelného a nevyužívaného majetku a z prostředků EU.
Budete trvat na odstoupení policejního prezidenta Husáka, pokud se nepodaří modernizaci 300 služeben zrealizovat do konce roku? Není spíš na místě zefektivnit finanční a logistické služby, jimž tato činnost náleží? V současné době je celý proces již nastartován. Je zpracován jak přehled služeben, které jsou zahrnuty do tohoto projektu, tak i harmonogram jednotlivých akcí. Průběh realizace projektu je policejním prezidentem pravidelně kontrolován. Z dosavadního průběhu je možné vyvodit závěr, že první etapa projektu P 1000 bude úspěšně splněna. Zefektivnění hospodaření a logistického zajištění práce policie je mým cílem. Souvisí to se změnou organizační struktury police a z ní plynoucí změny v hospodaření. Chci také výrazně zasáhnout do tzv. programového financování s cílem ho zjednodušit a zbavit nesmyslné byrokracie, která všechny zbytečně obtěžuje.
Máte odvážné plány v boji proti korupci, hodláte zpřísnit represi. Věříte, že Vaše tři prosazované principy – prevence, průhlednost a postih – přinesou kýžené ovoce? Zpřísnění a zavedení některých opatření represivního charakteru v boji proti korupci nespojuji ani tak s odvahou, jako spíše s mírou vnímání korupce jako nebezpečného společenského jevu. Každé represivní opatření musí odrážet nebezpečnost jednání pro společnost, dát dostatečnou záruku ochrany společnosti a jasný signál o společenském odmítnutí korupce jako prostředku realizace výkonu veřejné správy. Osobně se domnívám, že do řešení je nezbytné zapojit celou společnost. Nejsem idealista a jsem si vědom reality, že korupce tu vždy byla, je a zřejmě i bude. Ale to přeci neznamená, že se nebudeme snažit o její maximálně možné omezení a budeme na boj s korupcí rezignovat.
Za odvoláním šéfa civilní rozvědky Karla Randáka stojí podle vlády záměr sloučit civilní rozvědku (ÚZSI) s kontrarozvědkou, tedy s BIS, do jedné zpravodajské služby podřízené vládě. Nakolik je podle Vás systémové, zákonné a hlavně praktické svěřit vedení dvou zpravodajských služeb jediné osobě (rozvědky, tedy ÚZSI a BIS)? Ze zákona ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. S odvoláním genmjr. Karla Randáka z funkce ředitele ÚZSI vláda vyjádřila souhlas svým usnesením. Stejným usnesením pak také souhlasila se jmenováním plk. Jiřího Langa do funkce ředitele ÚZSI. Samotné definitivní sloučení či jakákoliv jiná transformace zpravodajských služeb ČR vyžaduje podrobnou diskuzi a provedení podrobné analýzy stávajícího stavu. Ta probíhá, vláda projednala rozsáhlý analytický materiál a určila základní parametry, na nichž má být transformace zpravodajských služeb dokončena. Výsledky a konkrétní návrhy očekávám v březnu příštího roku.
Jakým způsobem fungují tyto složky v ostatních unijních zemích? V čem spočívá výhoda jedné zpravodajské služby? Musím zdůraznit, že bezpečnostní systém každé země je jiný, je to ovlivněno historickými důvody, politickým vývojem, zkušenostmi apod. Stejně tak i postavení, oprávnění a struktura bezpečnostních orgánů je pak různá. Existují modely, kdy v zemi, v případě, že se nebudeme věnovat vojenským zpravodajským službám, působí odděleně dvě civilní zpravodajské služby s vnější působností (rozvědné) a služby s působností vnitřní (kontrarozvědné), je však možné nalézt i systémy, kde jedna zpravodajská služba plní obě tyto role (tzn. rozvědnou i kontrarozvědnou). V jiných zemích, jako je tomu i v České republice, je působnost, ale i oprávnění zpravodajských služeb a policie důsledně odděleno. A jsou proto dány objektivní důvody. Nelze vybrat jeden z našeho pohledu funkční systém a bezmyšlenkovitě jej přenést do prostředí naší republiky.
Vedení inspekce muselo odejít kvůli odpovědnosti za skandál s odposlechy politiků v kauze tzv. Kubiceho zprávy. Podle nejvyšší státní zástupkyně byly odposlechy v souladu se zákonem. Těžko je tedy lze považovat za skandální. Bude mít toto konstatování nějaký vliv na objektivizaci pohledu na inspekci a její pracovníky? Není pravda, že bývalé vedení inspekce muselo odejít z důvodu skandálu s odposlechy policistů z tzv. „Kubiceho zprávy“. Jednalo se o nekoncepčnost řízení inspekce, které se promítlo v nelogické reorganizaci k 1. září 2006. Špatná organizace řízení se negativně projevila zejména tím, že v tomto organizačním článku nebyla dostatečně prováděna kontrola výkonu služby. Byla nesprávně nastavena organizační struktura samotného vedení inspekce, kdy ředitel inspekce řídil pouze svou kancelář. To se, mimo jiné, negativně projevilo ve špatném a nekoordinovaném zajištění prověřování policistů podezřelých z nezákonného jednání, např. v souvislosti se zásahem při akci Czech Tek v roce 2005.
Podle nového služebního zákona, který má začít platit s novým rokem, musí mít vedoucí policejní funkcionáři vysokoškolské vzdělání. Budete dodržovat tento princip bez výjimek? Kde získáte potřebné kádry s dostatečnou praxí? Dlouhodobě prosazuji změnu dosavadní praxe nekonečných výjimek na vzdělání, neboť je nemotivující pro ty, kdo na sobě pracují a vzdělávají se. Podle nového zákona nemusí každý vedoucí pracovník v rámci policie splňovat požadavek na vysokoškolské vzdělání. Největší podíl služebních míst s příplatkem za vedení je ve služební hodnosti, na kterou postačuje vyšší odborné vzdělání. Zákon počítá s přechodným obdobím v rozmezí 4–6 let, během kterého si policisté budou moci doplnit vzdělání potřebné ke svému služebnímu zařazení. Do doby splnění tohoto požadavku bude s těmito policisty uzavřen služební poměr na dobu určitou. Každý, kdo vstoupí do řad police po účinnosti nového zákona, již musí požadavek na vzdělání splňovat bez výjimky. Stejně tak budu trvat na tom, aby nově uvolněná místa byla obsazována výhradně těmi, kdo požadavek na vzdělání splňují. Vzdělaná policie je mou jasnou prioritou.
Při každém velkém zásahu policie by podle Vás měli být přítomni i pracovníci inspekce, ne jen dva její lidé, jako tomu bylo v roce 2005, kteří by práci a postup policistů na místě monitorovali. Kolik pracovníků může inspekce pro takové mimořádné akce vyčlenit, aniž by byla ohrožena její běžná činnost (stačí mi procenta)? V případě větší akce, jako byl Czech Tek, je inspekce ministra vnitra schopna vyčlenit ze svých lidských zdrojů zhruba 30 %, tj. asi 50 policistů na dobu jednoho týdne, aniž by byla narušena běžná činnost IMV.
Jak vzdálená hudba budoucnosti je podle Vás eGovernment pro Českou republiku? V posledních letech nám většina členských států EU v problematice eGovernmentu utekla. Nicméně připravená opatření, tak jak je svým usnesením schválila vláda, jsou dobrou strategií, jak toto zpoždění dohnat. Jde o projekt CZECH POINT, zákon o zrovnoprávnění elektronického a písemného dokumentu, aplikace opensource v oblasti ICT investic ve veřejné správě, zákon o registrech a další kroky, které nás během tří let dostanou minimálně do evropského průměru.
Jakým způsobem hodláte dále postupovat v oblasti digitalizace? Ministerstvo informatiky nemá mnoho prostředků, jak vstupovat do procesu digitalizace. Výrazně silnějšími hráči v této oblasti jsou ČTU a RRTV na straně státu a držitelé vysílacích licencí a veřejnoprávní média na straně druhé.
Na Invexu jste nazval internet zdarma „spíše nekalou soutěží než prospěšnou věcí“. Nemáte za to, že tento projekt naopak zvyšuje počítačovou gramotnost obyvatelstva a nízkou rychlostí připojení nemůže být skutečným konkurentem službám, které nabízejí ostatní operátoři? Jakákoliv služba, která je poskytována zadarmo, nepochybně narušuje rovnováhu na trhu. Počítačovou gramotnost je potřeba zvyšovat podporou vzdělávání, poskytováním kvalitních eGovernment služeb a nikoliv tím, že budeme poskytovat zdarma připojení k internetu.
Proč nehodláte nadále podporovat Národní program počítačové gramotnosti? Není pravda, že bych nechtěl podporovat počítačovou gramotnost obyvatelstva jako takovou, to vůbec ne. Chci však přehodnotit přístup k dotačnímu titulu Národního programu počítačové gramotnosti (NPPG). Musíme se vyhnout netransparentnímu rozdělování dotací několika vybraným subjektům.
Jak je na tom Váš rezort s přípravou koncepce v oblasti elektronických komunikací? Stávající vládní koncepce eČesko je výhledem pouze do konce roku 2006? Poté, co jsem přišel na ministerstvo informatiky, jsem zjistil, že ačkoliv současná strategie eČesko 2006 končí již letos, ministerstvo informatiky na nové koncepci vůbec nepracovalo. Proto jsem ihned po nástupu do funkce prosadil opatření na podporu urychlení rozvoje eGovernmentu. Předpokládám, že v rámci připravovaných organizačních změn, souvisejících se zánikem ministerstva informatiky, by finální podobu vládě měla navrhnout nově zamýšlená Rada vlády pro informační společnost.
|
Vedení policie požaduje 1,2 miliardy korun, aby mohlo zajistit bezpečnost při českém předsednictví Evropské unie, které země převezme v první polovině roku 2009. Je to podle Vás reálný odhad? Myslím, že ta rozvaha je odpovídající. Chceme-li skutečně zajistit bezpečnost všech delegací, které k nám budou jezdit, není to jen otázka půl roku předsednictví, ale i otázka přípravy. Je potřeba pořídit nové vozy pro převozy delegací, zajistit bezpečnost v hotelích apod.
Výsledkem zasedání Bezpečnostní rady státu (z 18. 10.) k otázkám spojeným s možným teroristickým útokem a dále o koordinaci činnosti tajných služeb bylo přijetí usnesení, které mj. stanovuje, že vojenské zpravodajství a civilní rozvědka mají informace důležité pro bezpečnost země neprodleně předávat Bezpečnostní informační službě. Platí to i naopak? A platí to i pro ostatní složky Policie ČR? Toto rozhodnutí dost dobře nechápu. Jsou zde tři samostatné zpravodajské služby samy jsme v minulých letech řešili jejich koordinaci tím, že se vytvořila Společná zpravodajská skupina, která se scházela buď pravidelně – minimálně jednou za měsíc, nebo ad hoc v případě, že došlo k vyhrocení nějaké situace, např. to byla reakce na události v Londýně, v Madridu apod. Podle mého názoru to byla plodná platforma pro vyhodnocování informací ze všech služeb, umožňovalo to jejich vzájemné posouzení. Převedením pod jednu službu tak trochu hrozí riziko, že tok informací nebude tak velký a tak otevřený, protože nastane určitá obava z postoupení výsledků práce jedné služby službě druhé; mezi zpravodajskými službami funguje určitá rivalita. Do jisté míry je i zdravá, ale je zapotřebí najít společnou platformu pro jednání, kterou podle mého názoru zpravodajská skupina tvořila. Jiným řešením by mohlo být také to, že by výstupy z té zpravodajské skupiny dostávala na stůl přímo vláda. V řešení sjednotit všechny zpravodajské služby pod jednu službu nevidím nějaký velký smysl a obávám se toho, že tok informací nebude tak dokonalý jako v předchozích letech.
Jakým způsobem fungují tyto složky v ostatních unijních zemích? Jednu zpravodajskou službu má z evropských zemí třeba Lucembursko. Všechny ostatní evropské země mají minimálně dvě, ale většinou tři nebo dokonce čtyři zpravodajské služby. Maďaři jich mají dokonce pět. Jejich pátá zpravodajská služba v podstatě vykonává technické úkony, jako třeba sledování nebo odposlechy, které si ostatní služby zadávají. Myslím, že počet zpravodajských služeb není rozhodující, ale důležitý je poznatek, že čím je stát více totalitní, tím má služeb méně, protože se snaží soustředit moc do jednoho místa. My jsme se po revoluci rozhodli, že státní bezpečnost rozdělíme, aby tam taková koncentrace moci nebyla, a došlo dokonce k tomu, že rozvědka byla dost nelogicky postavena pod ministerstvo vnitra, zřejmě proto, aby toho ministr vnitra nemohl příliš zneužívat. Sám ze své pozice ministra vnitra vím, že většina informací, které jsem z rozvědky dostával, nebyla pro vnitro nijak využitelná, proudila k ostatním ústavním činitelům a jejich příjemcem bylo z 90 % ministerstvo zahraničních věcí. Nejsem zastáncem toho, abychom slučovali zpravodajské služby v nějakou jednu velikou.
Co říkáte plánům na transformaci České pošty na akciovou společnost. Služby České pošty jsou podle zkušeností občanů na velmi nízké úrovni. Jak je podle Vás lze zlepšit? Stane-li se z České pošty akciová společnost se státním podílem, může to být cesta ke zlepšení jejích služeb. Chápu to spíš pocitově, pošta byla vždy vnímána jako věc státu. Tím, že se stane akciovou společností, bude mít zcela určitě větší konkurenci a bude nucena služby vylepšit. Dnešní podoba pošty jako státního podniku konkurenci příliš nepodléhá a může nějakým způsobem ustrnout. V tomto ohledu se vznikem akciové společnosti nemám problém, možná by se služby zlepšily.
Jaký je Váš názor na to, že se takto fungující České poště (v budoucnu možná privátní) má svěřit distribuce údajů obsažených v obchodním, živnostenském a trestním rejstříku a v katastru nemovitostí? Nemáte pocit, že se neúnosně rozšíří možnosti jejich zneužívání? A proč se na tyto údaje (z valné části údaje osobní, chráněné jinak zákonem) nevztahuje žádná ochrana? Do katastru nemovitostí se už dnes dostane přes internet každý. Další údaje mohou být problémem, ale záleží na míře zabezpečení a pokud bude dostatečná, tak by s tím neměl být problém. Stejně tak, jako si mezi sebou banky vytvořily systém vzájemného se informování o klientech, pošta by měla mít něco podobného. To by bylo ku prospěchu věci.
Modernizace policejních služeben je jistě chvályhodný krok, na mnohých místech se ještě zapisuje na psacích strojích. Máte za to, že MV získá potřebné finanční prostředky, kromě 613 milionů z prodeje budovy U Obecního domu, které jsou ostatně příjmem státního rozpočtu, nikoliv přímo výnosem ve prospěch ministerstva vnitra? To má delší historii, ještě za ministrování pana Grosse došlo k dohodě tehdejší vlády, že vnitro dostane za symbolickou cenu jedné koruny novou budovu Centrotex s tím, že výtěžek z prodeje budovy v ulici U Obecního domu půjde do státního rozpočtu. Prodej Obecního domu nastal za mého působení na vnitru a já jsem tuto dohodu ctil. Stejně tak jsem požadoval peníze pro vnitro, na investice i na platy, protože s účinností nového služebního zákona bude třeba vynaložit více finančních prostředků, a považoval jsem až za nemorální rušit tuto původní dohodu a chtít tyto peníze třeba právě na opravy služeben. Ale jsem si vědom, že některé služebny jsou v dezolátním stavu a že potřebují velké opravy. Na to 613 milionů stačit nebude. Kdybychom skutečně chtěli opravit nebo nějak vylepšit všechny nevyhovující služebny, budeme se pohybovat v miliardách, nikoliv ve stovkách milionů. Já bych navrhoval spíš vypracování programu, který by rozvrhl úpravy služeben do delšího časového horizontu, třeba deseti let. V té době by se provedly jednak stavební úpravy, které by služebny proměnily v transparentnější místa, třeba jako je pošta. Měly by zmizet úzké chodby, kde lidé čekají na výslech, směli by být jasně odděleni ti, co spáchali nějaký trestný čin nebo přestupek, od lidí, kteří tam vyřizují jiné záležitosti. Celé prostředí by mělo být trochu civilnější a lidštější. Za svého působení jsem otevíral asi tři služebny tohoto nového typu. Představa, že všechny služebny uděláme v tomto vzhledu, je nádherná, ale rozhodně potrvá několik let. Daleko důležitější podle mého názoru ale je, aby byli všichni policisté vybaveni počítačovou technikou. Znamená to investovat do nákupu počítačů a zavést jednotný systém, aby vše mohlo fungovat. Toto vybavení bych možná upřednostnil před stavebními úpravami služeben, protože v současnosti dostal každý okres nějakou částku, kterou proinvestuje, někdy bych řekl, zbytečně malicherně. Aby to všechno mělo nějaký smysl, mělo by se to uchopit pevněji. Například se soustředit na technickou výbavu a potom teprve postupně ukládat větší peníze do stavebních úprav. Velký rozdíl mezi policejními služebnami, ale i ředitelstvími u nás a třeba v Německu, Holandsku nebo Velké Británii, kde jsem byl, je v tom, že jejich vybavení je střízlivé, bez přepychu. To je stejné jak u policisty, tak u ředitele okrsku, není tam takový rozdíl jako u nás, kde je zařízení pro řadové policisty velmi mizerné a u ředitele nebo vedoucího je někdy až zbytečný přepych. Proto se obávám toho, aby to nedopadlo tak, že u ředitele budou zlaté kliky, a služebna, která má sloužit, zůstane stejná. Je to jen obava, doufám, že se tak nestane.
Jak hodnotíte odvážné plány pana ministra v boji proti korupci, kdy hodlá zpřísnit represi. Věříte, že jeho tři prosazované principy – prevence, průhlednost, postih – přinesou kýžené ovoce? S těmi principy v zásadě souhlasím. Začnu-li u prevence, ta je nezbytná a musí mít několik podob. Jednak jsou to kvalitní zákony. Zákon o střetu zájmů, který byl přijat tak moc kvalitní není. Stále si myslím, že bychom měli zavést takový systém, který funguje v některých evropských zemích a třeba i ve Spojených státech. Spočívá v tom, že kategorie lidí, která je v nějakém ohrožení, že by mohla podlehnout korupci, by byla vedena na svém finančním úřadě ve zvláštní kategorii a finanční úřad by měl právo nahlížet do všech možných databází toho dotyčného – do katastru nemovitostí, do evidence motorových vozidel, do pojišťoven, na bankovní účty. Měl by tedy přehled o všem, co dotyčný za rok získal a měl by zároveň pohled na jeho příjmy. Obě tyto kategorie musí být v rovnováze a pokud tomu tak není a dotyčný nemůže účetně doložit všechno, co získal, předá finanční úřad vše policii a ta to začne vyšetřovat. Dnes je to ale tak, že si někdo koupí byt za miliony a řekne, že to nemusí dokládat a nikdo ho k tomu nepřinutí. Jako velkou prevenci vidím také obecné mínění veřejnosti. Dříve jsme o korupci moc nemluvili, a tak se nějak tiše tolerovala, protože jsme byli zvyklí ještě z dob totality, že se korumpovalo (i když v malých částkách) kde co. Pořád to v nás nějak přežívalo. Myslím si, že se pohled společnosti mění a že korupci vnímáme a odsuzujeme jako velmi negativní jev, který společnosti škodí. O té průhlednosti už jsem mluvil, chce to dokonalejší zákony, pak by bylo možné docílit průhlednosti větší. To je spojeno například s tím, aby byly průhledné veřejné zakázky.
A co pokud jde o poslední p – postihy? Tvrdší postihy by znamenaly změnu trestního zákona, to je otázka spíš pro legislativce, ale v některých závažných případech bych se za tvrdší postih přimlouval.
Podle nového služebního zákona, který má začít platit s novým rokem, musí mít vedoucí policejní funkcionáři vysokoškolské vzdělání. Bude dodržován tento princip bez výjimek? Kde získá Policie ČR potřebné kádry s dostatečnou praxí? Neobávám se nedostatku kádrů, protože nyní je u policie poměrně silná vrstva starších policistů, kteří jsou ve svých funkcích dost dlouhou dobu a část z nich si vysokoškolské vzdělání, třeba alespoň bakalářské, doplnila. A ta část, která si ho nedokončila, počítá s tím, že odejde do služebního důchodu. Dnes máme naopak u policie velkou množinu lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání, jsou schopnými manažery a tak trochu čekají na uvolnění některých funkcí, aby mohli postoupit. Situace se hodně zlepšila. K policii šlo a stále chodí hodně lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání i z humanitních oborů, což velmi vítáme.
Bude mít policie dostatek financí, aby je zaplatila? Nevím, jak si to představuje tato vláda. Já jsem měl spočítáno, že k tomu, aby mohl vejít v účinnost nový služební zákon, je zapotřebí doplnit rozpočet pro všechny bezpečnostní sbory, to znamená hasiče, zpravodajské služby, celníky a vězeňskou službu o 1,5 miliardy korun. Celkem se jedná o 70 tisíc lidí, takže z této částky vychází na každého 2 tisíce korun včetně odvodů. Tehdejší ministr financí mi slíbil, že tyto prostředky budou uloženy ve VPS s tím, že budou použity na aplikaci nového služebního zákona. Teď jsem byl informován, že současná vláda tuto částku o půl miliardy snížila a to je podle mého názoru skutečně málo. Obával bych se, aby nový služební zákon nebyl spojený s tím, že někdo dostane dokonce méně, než měl. To by bylo špatné, protože nový služební zákon přináší spoustu povinností směl by být spojen s tím, že dojde k nějakému citelnějšímu přidání na platu.
Při každém velkém zásahu policie by podle pana ministra měli být přítomni i pracovníci inspekce, ne jen dva její lidé, jako tomu bylo v roce 2005, kteří by práci a postup policistů na místě monitorovali. Kolik pracovníků může inspekce pro takové mimořádné akce vyčlenit, aniž by byla ohrožena její běžná činnost? Víte, myslím si, že tady pan ministr bouchá do otevřených dveří. On vycházel z Czech Techu 2005, kde byly různé nedostatky. My jsme se tím ale poučili a na Czech Techu 2006 jsme všechny tyto věci zajistili v plné míře a vše proběhlo bez jakýchkoliv problémů. Záleží to vždy na té určité akci, když jde o větší akci, zajišťování demonstrace nebo třeba summit NATO, inspekce tam musí poslat více lidí, a když se jedná o akci menší, třeba nějaký připravovaný zákrok, inspektorů tam tolik být nemusí, protože nemůžeme chtít, aby policie pracovala stále pod dohledem inspekce. Policie má svá pravidla dostatečně nastavena, já bych inspekci prováděl pouze v těch výjimečných případech, kde by potom mohlo docházet k různým výkladům, zda k zásahu dojít mělo, nebo ne, ale při těch běžných akcích to není možné.
Vedení inspekce muselo odejít kvůli odpovědnosti za skandál s odposlechy politiků v kauze tzv. Kubiceho zprávy. Podle nejvyšší státní zástupkyně byly odposlechy v souladu se zákonem. Těžko je tedy lze považovat za skandální. Bude mít toto konstatování nějaký vliv na objektivizaci pohledu na inspekci a její pracovníky? Já mám pocit, že vedení inspekce bylo odvoláno jen proto, že se současnému ministrovi nelíbilo. Spíš to bylo proto, že chtěl provést nějakou reorganizaci, ale podle mě to byly jen kosmetické změny, které nemají valný význam. Zkrátka si tam chtěl dosadit své lidi, což se stalo, ale informace unikají od policie dál. Ty poslední úniky považuji až za skandální. Mně osobně se to dotklo také, protože mi jeden novinář volal, zda vím o tom, že se u pana Doležela našel můj personální spis. Samozřejmě jsem o tom nevěděl, ihned jsem volal policejnímu prezidentovi a náměstkům, kteří o tom také nevěděli. To znamená, že se to ten novinář musel dozvědět několik minut poté, co se spis našel, a já jsem nezaznamenal, že by se inspekce tímto únikem začala zabývat. To vyšetřování v přímém přenosu je nepříjemné, inspekce by měla konat. Tady je zatím klid po pěšině, takže z nového vedení nejsem nějak nadšen.
Chtěl byste ještě dodat něco na závěr? Rád bych se vrátil k otázce řešení začlenění inspekce ministra vnitra. Osobně jsem čelil mnoha útokům, kdy mně bylo vytýkáno, že inspekce je takovým mým nástrojem. Ono tomu tak samozřejmě není, protože ministr do její práce stejně zasahovat nemůže. Ministr může inspekci zadávat pouze nějaké tematické úkoly, což jsem několikrát udělal, když jsem jim řekl třeba zaměřte se na cizineckou policii, protože jsem měl signály, že by se tam mohlo dít něco špatného, ale jednotlivé případy si pak inspekce stejně musí řešit ve spolupráci s dozorovým zástupcem sama. Ale když jsem o tom pak přemýšlel, tak si myslím, že pro určitý klid a pro to, aby byla inspekce skutečným nástrojem, který má zlepšit práci všech bezpečnostních sborů, je myšlenka, aby to byla samostatná instituce, která by nepodléhala ministerstvu vnitra ani ministerstvu spravedlnosti, ale například parlamentní kontrole, možná lepší.
|
