Ve dnech 9.- 10. září 2011 jsem se ve slovinském Bledu zúčastnil v pořadí již šestého ročníku strategického diskusního fóra. Jeho hlavním mottem byly letos budoucí výzvy ve světě – „The Power of Future“. Více než 100 účastníků fóra se věnovalo v plénu a ve speciálních diskusních panelech otázkám finanční krize v eurozóně, budoucnosti zemí Středomoří v souvislosti s tzv. „arabským jarem“, hovořilo se rovněž o západním Balkánu a o vztazích EU s Čínou.

Mě osobně velmi zajímaly panely věnované postavení a roli menších států v Evropě a otázky energetické bezpečnosti EU.

Ke svému vystoupení jsem si vybral panel věnovaný hledání odpovědí na otázku po novém uspořádání ve Středomoří (Search for a New „World Order“in the Mediterranean).

Bledské strategické fórum zahájil prezident Slovinska Danilo Türk, který se ve svém  projevu obsáhle věnoval dualitě pojmu „moc budoucnosti“. EU se podle něj primárně potýká s finančními a politickými problémy, a proto vyvstává potřeba „soft power“ v institucionálním uspořádání EU jako celku a uvnitř jejích členských států. „Pokud Evropa uspěje reformovat své finance zezdola a pokud tyto změny přijmou její občané, potom bude snadné organizovat svoji vnitřní sílu, svoji pozitivní svobodu, kterou bude šířit mezinárodně...“, zakončil svůj projev prezident Danilo Türk.

Na jeho slova navázal premiér Slovinska Borut Pahor. Musím konstatovat, že s jeho závěry, jak řešit vlastně už vleklou finanční a ekonomickou krizi Evropské unie, velmi ostře nesouhlasím. A přesto, že jeho slova o nutnosti vytvořit „Spojené státy evropské“ nejsou oficiálním postojem Slovinské vlády, to že zazněla z úst premiéra hostitelské země na tak prestižním shromáždění světových politiků, politologů, podnikatelů a vědců, mě nutí konstatovat, že další prohlubování evropské integrace v současné době a vytváření silné evropské vlády, jak to navrhoval premiér Pahor, je něco, co by pro evropskou integraci bylo z mého pohledu velmi nerozumné. Nejen ekonomicky, ale i politicky a morálně.

Panel pro prezentaci mých postojů se měl věnovat hledání „nového uspořádání“ pro Středomoří, očekával jsem hledání odpovědi na to, jak by měla vypadat pomoc EU při transformaci zemí po „arabském jaru“ a jak nové poměry ve světě aplikovat na oblast Středomoří. Nakonec se ale diskuse neustále točila kolem palestinsko-izraelského konfliktu, který s arabským jarem nabírá na intenzitě a ostrosti. Vášnivým diskutérem na toto téma byl především Wadie Abunassar z International Center for Consultations v Haifě, který tak určoval tón diskuse. Přesto zde zaznělo, že celá oblast Středomoří potřebuje tři „M“ : money, market a mobility. Jak toho ale dosáhnout, jsme nevyřešili. Já sobně jsem se zmínil o nebezpečí  vysokých pozitivních očekávání občanů po „arabském jaru“ a o omezených možnostech nových vlád i celého mezinárodního společenství, tato očekávání naplnit. Jsem přesvědčen, že právě to jsou rizika pro nejbližší budoucnost.

V průběhu dvoudenního fóra jsem měl možnost pohovořit s ministrem zahraničních věcí Slovinska Samuelem Žbogarem, županem Bledu Janezem Fajfarem a krátce také s prezidentem Danilo Türkem.

Mohu konstatovat, že Bledské strategické fórum plní roli, kterou si dalo do vínku. Přinášet nejrůznější pohledy na aktuální světová témata a pokoušet se, byť je to vždy velmi obtížné, hledat konsensus při hledání jejich řešení. Viděl jsem to ve „svém“ panelu. Popis situace byl u drtivé většiny řečníků velmi dobrý, pohotový a často kreativní. Východiska ovšem minimální a rozporuplná. K obtížím na hledání řešení se přidává i složitá finanční a ekonomická situace EU. Na naší zodpovědnosti ke světu, který nás obklopuje, to ovšem nic nemění.

Přemysl Sobotka,

1. místopředseda Senátu, Parlament ČR