|
Otázka pro politiky -
Vzdělání
|
|
Napsal uživatel Štefan Steiner
|
|
Na nutnosti kvalitního, pro všechny dostupného vzdělání se shodují všichni politici napříč politickým spektrem, stejně tak jako na dobrém propojení výuky s praxí. Podívejme se na pohled ministryně školství a místopředsedkyně Strany zelených Dany Kuchtové.
V poslední době sledujeme již u dětí na ZŠ stále častěji vulgární projevy a rostoucí agresivitu. Jak lze podle Vás těmto projevům ve školství předcházet?
Ano, je to tak. Souborně tyto jevy označujeme jako sociálně-patologické a jejich narůstání je v současné době obecným trendem i v některých dalších veřejných zařízeních. Je dobře, že se mu věnují média a že se mu začínají vážně věnovat i školy, které jej dříve spíše bagatelizovaly. Z průzkumu provedeného Českou školní inspekcí v letech 2005–2006 na 212 středních školách a81 základních školách (osloveno bylo 6207 žáků) vyplývá, že určitá lehčí nebo těžší forma šikany je vlastně všude, což je velice alarmující zjištění a je třeba se tímto problémem zabývat. Jak šikaně předcházet? Ministerstvo školství nesedělo s rukama v klíně ani dříve a za mého vedení samozřejmě také nebude. Připravovaly se zde jednak semináře a školení pro učitele o tom, jak šikaně předcházet, které proškolily tisíce učitelů. Byl vydán metodický pokyn pro školy, aby si připravily vlastní programy prevence. Školy tomu zpočátku nepřikládaly takovou váhu, ale dnes již většinou tyto programy prevence sociálně-patologických jevů mají. Jako velice účinné opatření se také ukazuje práce školního metodika prevence ve spolupráci s psychologem. Ti dokáží velkou část těchto jevů včas odhalit a předcházet jim. V proškolování budeme nadále pokračovat, finančně se snažíme vytvořit podmínky pro to, aby i tito metodici mohli na školách pracovat. Kromě toho připravujeme společný projekt Aliance proti šikaně. V jeho rámci bychom chtěli vytipovat hlavní subjekty, které se šikanou zabývají a které se s šikanou setkávají – ať již jsou to školy, ředitelé škol, pedagogické fakulty nebo naše ministerstvo. Máme v úmyslu oslovit i poslance, politiky, policii, soudy a případně kraje – uvidíme, do jaké míry budou mít tyto subjekty zájem se zapojit. Poté připravujeme brainstormingové setkání všech těchto subjektů a na podzim chceme uspořádat konferenci, která by situaci analyzovala a nastínila nějakou společnou strategii. Jedině společně a také s rodiči se těmto jevům dá účinně předcházet.
|
|
|
Otázka pro politiky -
Vzdělání
|
|
Napsal uživatel Štefan Steiner
|
|
Stav našeho školství, nejen ve Středočeském kraji, byl námětem rozhovoru s náměstkem hejtmana Středočeského kraje PhDr. Marcelem Chládkem, MBA, který je zároveň senátorem a členem senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.
Jedním z velkých problémů školství ve Středočeském kraji je již delší dobu nedostatečná kapacita mateřských a základních škol v prstenci kolem Prahy. Zatím ale k žádné významné změně k lepšímu nedošlo.
O tomto problému se hodně mluvilo, ale nikdo s ním nic nedělal. Na jeho řešení mělo začít pracovat už minulé vedení kraje, ale vše vždy skončilo u toho, že se konstatovalo, že zřizovatelem jsou obce a ty si za to mohou samy. Zčásti je to pravda, kdyby upřímně řečeno v některých lokalitách nepovolily tak divoký rozvoj, stavěly postupně a s kvalitní občanskou vybaveností, tak by k tomu nedošlo. Další problém v prstenci kolem Prahy, za který nemohou ani starostové, ani kraj, spočívá v tom, že řada lidí nemá trvalé bydliště v místě, kde skutečně bydlí. Tam se pak velmi těžko určuje demografický vývoj a nedá se predikovat, jak bude pokračovat. Praha se stále rozrůstá dál. Dnes se stěhují lidé, kteří pracují v Praze, i do lokalit vzdálených třeba 50km od Prahy, a tak se tento problém možná posune v budoucnu hlouběji do Středočeského kraje.
|
|
|
|
|
|
