Za sebe a ministerstvo mohu říci, že budu vládě i nadále doporučovat, aby byla dodržena spravedlnost tak, jak ji popisoval náš návrh. To znamená, aby náhrady za majetkové podíly oprávněným osobám zaplatili ti, co drží majetky, které k tomu byly od samého počátku určené, a aby na chytračení před zákonem nedopláceli ani vlastníci majetkových podílů, ani nezúčastnění spoluobčané a daňoví poplatníci.

Co říkáte výtkám zemědělců (Zemědělského svazu, Agrární komory), že reforma s nimi nebyla projednána, že nereaguje na nedostatek potravin ve světě a nepočítá se zvýšením produkčních ploch ani se snížením závislosti na dovozu potravinářských komodit?

Zveřejněním pilířů jsme chtěli odstartovat diskuzi, to jsem od počátku zdůrazňoval. Myslím, že nikdo nemůže seriózně říci, že bych se vyhýbal jednání, včetně Zemědělského svazu nebo Agrární komory. Ani v tomto případě tomu nebude jinak. Je to jako když píšete domácí úkol. Nejdřív musíte předložit svou práci, tu pak můžeme společně hodnotit. A já jsem připraven vyslechnout připomínky všech, kteří k tomu mají co říci.

Co se týká důrazu na podporu zemědělské produkce, nemůžeme zapomínat, že podle pravidel EU může stát vázat na podporu produkce pouze 10 % přímých plateb. Navíc nejlepší podpora produkce jsou investice do konkurenceschopných technologií. Právě proto jsme zajistili urychlené čerpání evropských peněz a do zemědělských a potravinářských podniků již dorazily více než 4 miliardy korun.

Také se říká, že reforma byla šita na míru Asociaci soukromého zemědělství, která je blízká ODS a je zaměřena proti velkým zemědělským podnikům…

Obvinění, že naše koncepce je zaměřena proti velkým podnikům, považuji za zcela nefér. Tento trend přichází z Bruselu v podobě návrhu na krácení plateb na základě velikosti firmy a my naopak proti němu velmi silně vystupujeme. Jako předsednická země V-4 jsme zorganizovali skupinu zemí, která toto krácení odmítá. Podařilo se nám docílit toho, že poslední předložená verze je už podstatně lepší než ta původní. A co se týká reformy zemědělské politiky, není postavena tak, aby vyhovovala jedné ze zainteresovaných skupin. Úlohou ministra zemědělství a ministerstva je otevřeně komunikovat napříč celým rezortem a konzultovat nové kroky se všemi jeho složkami. Tato reforma se odvíjí od toho, co české zemědělství v současnosti nutně potřebuje. Definovali jsme zmíněné čtyři hlavní pilíře, kterým se musíme věnovat, aby naše zemědělství směřovalo k modernizaci, k šetrnému hospodaření, ke spokojenosti lidí, kteří na venkově žijí.

Podle zemědělců reforma také neřeší ochranu zemědělské půdy a je zaměřena spíše na útlum zemědělství a enviromentální aspekty než na rozvoj zemědělství… Počítáte tedy s tím, že Česko se stane závislé na dovozu zemědělských komodit a že venkov bude zaměřen spíše na turistický ruch a udržování krajiny?

Odmítavý postoj některých podnikatelů k pozemkovým úpravám a budování krajinných prvků, jejichž cílem je podstatné snížení rizik vodních a větrných erozí a které i Vy označujete za „útlum zemědělství“ mě překvapil. Zodpovědným podnikatelům nemůže být jedno, jestli se ztrácí půda z jejich polí, čímž se snižuje možnost výnosů a dobrého hospodářského výsledku. Půda odplavená přívalovými dešti navíc končí na soukromých pozemcích obyvatel malých obcí, což jim radost určitě nedělá, z větší části v našich vodních nádržích, odkud ji za velké peníze musíme dostávat pryč. Krajina, kterou tvoří pouze rozsáhlé plochy zemědělské půdy, prostě nedovede dobře vodu zadržet. Takže ta nám v souvislosti s klimatickými extrémy bude stále více chybět, či naopak přebývat v podobě záplav a povodní. Moderní zemědělská politika nemá zemědělcům a potravinářům říkat, co mají dělat. Má odstraňovat překážky jejich podnikání a zjednodušovat pravidla, kterými se musejí řídit. Mám radost z toho, že se našemu zemědělství začíná dařit a že zemědělci dostávají za svou produkci lepší ceny než v minulosti. A ze závislosti na dovozu komodit v této souvislosti opravdu obavu nemám.

Kam půjde prioritně oněch 100 miliard korun z fondu EAFRD? Projevuje se nějak negativně zpoždění v zahájení čerpání? Kolik výzev už bylo vypsáno?

V Programu rozvoje venkova se například v červnu chystá vyhlášení 4. kola výzev, tentokrát na opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, Podpora cestovního ruchu, Využívání poradenských služeb a opatření Další odborné vzdělávání a informační činnost. V každém kole registrujeme stovky zájemců. V prvním kole byly vyplaceny téměř 2 mld., ve druhém 3,6 mld., ve třetím kole bylo zaregistrováno celkem 1908 žádostí s požadavkem dotace ve výši přes 4 mld. Kč. Vzhledem k velkému zájmu byly navýšeny prostředky určené pro mladé zemědělce. A právě program rozvoje venkova byl ČR a Švédsku schválen jako vůbec prvním členským státům. Rovněž v červnu budou moci o podporu na modernizaci sektoru žádat produkční a svazoví rybáři. Podpora je v tomto kole zacílena na menší rybníky do 20 hektarů. Celkově v období 2007–2013 je pro sektor rybářství vyčleněna přibližně miliarda korun. Další možnosti se otvírají v rámci programu Natura 2000, který má za cíl zachovat původní druhovou skladbu lesního porostu na vybraných lokalitách. Program nabízí částečnou kompenzaci za snížení hospodářského využití lesů. Dotace 60 EUR se vyplácí na hektar porostní skupiny za rok po dobu 20 let při splnění zvláštních podmínek. Nebo v rámci dotací na tzv. méně příznivé oblasti, kde bylo uspokojeno bezmála 10 tisíc žádostí a vyplaceno téměř 2 800 tisíc korun, či prostřednictvím Strategického plánu Leader.

Zemědělci Vám vyčítají i to, že nechcete nijak regulovat působení obchodních řetězců, jste proti přijetí zákona na toto téma… Věříte, že vše vyřeší neviditelná ruka trhu?

Ta výtka naráží na to, že jsem nepodpořil poslanecký návrh zákona o významné tržní síle a jejím zneužití. Takovou normu jsem ale nemohl vládě doporučit ke schválení z několika důvodů. Návrh neobsahoval ekonomickou analýzu odhadu nákladů a přínosů navrhované regulace zaměřené na to, zda a v jakém rozsahu by se navržená ochrana ekonomicky závislých subjektů promítla do koncových cen pro spotřebitele. To znamená, zda by naopak nedošlo k dalšímu růstu cen zejména u potravin. Navíc ten návrh fakticky nic neřešil. Vůbec v něm nebylo vymezeno, v čem má zneužití významné tržní síly spočívat. Norma by byla tudíž zbytečná. Jsem opravdu přesvědčen, že řešení v praxi se vyskytujících problémů, o nichž se návrh zmiňuje, lze nalézt v důslednějším využívání platné právní úpravy a nikoliv v přijímání dalších zákonů. Trh si v otázce maloobchodu skutečně poradí, to říkám s plnou zodpovědností.

Vláda, respektive její administrativa, musí hlídat nekalé obchodní praktiky, a to je to, co se v řadě případů nedaří, tedy uplatňovat stávající zákony.

Jaký vliv má na růst cen potravin program Evropské unie na podporu biopaliv?

V České republice i v celé EU nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin. Problémemje celkový růst tržních cen surovin – především obilovin, a také např. změna poptávky po potravinách, jejich kvalitě i kvantitě, v Asii. Struktura využití zemědělské půdy v ČR se s povinným přimícháváním biosložky nijak zásadně nezměnila. Plocha půdy, která se využila v minulých letech k výrobě biopaliv, se pohybuje v řádu jednotek procent a je tedy zanedbatelná. Prudký nárůst cen potravin v loňském roce navíc nastal ještě dříve, než se biopaliva začala povinně přimíchávat do pohonných hmot.

Máte v plánu se v době předsednictví ČR v EU zasazovat o přehodnocení tohoto programu (do roku 2020 podíl biopaliv na pohonných hmotách 10 %)?

Rozhodně se nebudeme snažit iniciovat další navýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách. V současné době je připravován návrh směrnice týkající se kritérií udržitelnosti biopaliv. Na základě této směrnice bude určen další směr ve využívání biopaliv. Podpoříme každou rozumnou cestu.

Jaký máte názor na biopaliva 2. generace (z nepotravinářských plodin)? Je to řešení – adekvátní náhrada za ropné produkty?

Biopaliva 2. generace jsou velmi perspektivní náhradou ropných produktů, jejich spalování je mnohem šetrnější ke změnám klimatu a zároveň jsou vyráběna z nepotravinářských komodit. Ani ta ale nejsou schopna plně ropu nahradit; to bude v budoucnu možné pouze součinností více druhů energetických zdrojů. Biopaliva 2. generace jsou cestou, kterou bychom se nejspíš měli vydat.

Jak se při současném nedostatku potravindíváte na podporu pěstování nepotravinářských plodin, například energetických pro biomasu, či na spalování zemědělských komodit v bioplynových stanicích?

ČR v současnosti žádnou podporu energetických plodin neuděluje. Jediná podpora, o kterou mohou zemědělci zažádat, tzv. uhlíkový kredit ve výši až 45 eur/ha, je udělována Evropskou unií. Problém se současným nedostatkem potravin zejména v zemích třetího světa nelze přímo spojovat s energetickým využíváním zemědělských plodin. Například podíl ve výrobě biopaliv je řádově v jednotkách procent z celkové zemědělské produkce. Bioplynové stanice jsou určené k biogennímu přepracování druhotných surovin a částečně i cíleně vypěstovaných plodin na bioplyn. Ke spalování zde nedochází. Nejen, že jde o využití jinak nevyužitelných zdrojů, ale je zde i pozitivní přínos pro životní prostředí, navíc odpady z bioplynových stanic je možné používat ke hnojení.

Co říkáte názoru, že by se ministerstvo zemědělství mělo přeměnit v ministerstvo zemědělství a venkova?

To je proces, který se už děje. Rozvoj zemědělství, péče o krajinu a kvalita života na venkově jsou spojené nádoby, tyto oblasti spolu logicky přímo souvisejí. A v tomto smyslu k tomu musíme přistupovat i my. Jestli se úřad jmenuje ministerstvo zemědělství a někdy v budoucnu by mohl být přejmenován na ministerstvo venkova, je podle mě podružné. Politika venkova ale musí být jednou ze stěžejních dimenzí rezortu, a to se nám, myslím, daří. Plníme tak i vládní sliby co do podpory rozvoje regionů a venkovských oblastí.

Počítá se s prodejem státní půdy cizincům? Jaký názor máte na spekulace, kdy zemědělská půda je přeměňována ve stavební parcely, a to i např. na hranicích NP Šumava apod.? Počítá se v reformě s ochranou zemědělské půdy, anebo je přeměna ve stavební parcely žádoucí? Nebo bude podporováno spíše její zalesňování?

Pokud se týká obav zemědělců z takzvaného výprodeje naší půdy cizincům, rád bych připomněl, že to bylo právě naše ministerstvo, které obhájilo odklad otevření tohoto procesu pro cizince. Příklady z minulosti navíc ukazují, že možná větším nebezpečím pro výprodej půdy než cizinci jsou tuzemští spekulanti s půdou. Cizinci, kteří v ČR chtěli půdu získat, ji už získali dříve prostřednictvím bílých koní – občanů ČR. To ale opět v praxi potvrzuje, že ne z ciziny, ale prostřednictvím lidí z ČR hrozí potenciální nebezpečí ztráty zemědělské půdy.

Vím, že pro řadu podnikatelů je také citlivým problémem postupné odplývání zemědělské půdy k nezemědělským účelům. Připomínám ale, že vyjmutí půdy ze zemědělského ůdního fondu je věcí územního plánování a je schvalováno místně příslušnými referáty životního prostředí. Přesto hodláme na ministerstvu zemědělství navrhnout větší ochranu zemědělské půdy, například zpřísněním podmínek pro vyjmutí. Na místě nejsou ani obavy z totální privatizace zemědělského půdního fondu. Usnesení vlády počítá s pozemkovou rezervou ve vlastnictví státu.

Obejde se české, potažmo evropské zemědělství někdy bez dotací? Podaří se dotace snižovat?