Radiologie Oblastní nemocnice Jičín je od února plně digitalizovaná. Práce na tomto pracovišti je teď daleko jednodušší: snímková dokumentace pacientů je zdravotníkům z různých oborů této nemocnice snáze a rychleji dostupná a dá se uchovávat digitálně. Nemocnice navíc mohou díky úplné digitalizaci jičínské radiologie pracovat s výstupy vyšetření mezi sebou a radit se o dalším léčebném postupu.  Snižují se tím rovněž provozní náklady a odpadá složitá administrativa.

Moderní digitalizované pracoviště otevře ve středu 22. února v Jičíně vedení nemocnice a hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc.

„Hlavní výhodou digitalizace snímkovny je spolehlivá dostupnost obrazové dokumentace všem, jak radiologům, tak i lékařům na jednotlivých odděleních, prakticky ihned po vyšetření. Další výhodou je možnost dlouhodobé archivace a minimální prostorové nároky na digitální archív v porovnání s klasickým rentgenovým archivem. Obraz lze dále digitálně zpracovat. Nemocnice pak mohou nad výstupy spolupracovat na dálku,“ uvedla ředitelkajičínské oblastní nemocnice Dana Kracíková.

Pořízení čtecího zařízení, které digitalizaci umožňuje, vyšlo na více než 3 miliony korun. Bezmála milion korun na nákup dala sama nemocnice, zbytek přispěl Královéhradecký kraj.

Od začátku letošního roku slouží v jičínské nemocnici pacientům s chorobami srdce nový ultrazvuk. Jičínská nemocnice tento přístroj na rozdíl od nemocnic v Trutnově a v Náchodě dosud neměla. Díky nové kvalitní službě, kterou ultrazvuk nabízí, nemusí kardiaci z Jičínska dojíždět za touto ambulantní službou jinam.

„Nový ultrazvuk umožňuje vyšetření srdce jícnovou sondou. Tato vyšetření podstupují pacienti například s vadami srdečních chlopní, ischemickou chorobou srdeční, s  arytmií či pacienti v septických stavech,“ řeklaJana Třešňáková, krajská radní pro oblast zdravotnictví.Jícnové ultrazvukové vyšetření je důležitá a bezpečná diagnostická metoda. Vlastní vyšetření trvá zhruba 20 minut.

Oblastní nemocnice Jičín působí ve dvou areálech (v Jičíně a v Novém Bydžově), kde celkově pacientům slouží více než 513 lůžek. Nemocnice, která se postupně modernizuje, zaměstnává 831 pracovníků a ročně ošetří 72 tisícpacientů. Některé obory jičínské nemocnice mají spádovou oblast 140 tisíc lidí.

Na stole je dlouho opomíjená zásadní celospolečenská otázka – Kdo bude v budoucnu vytvářet hmotné hodnoty naší země?Resort školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Libereckého kraje proto pořádá odbornou konferenci s podtitulem Průmysl a vzdělávání aneb podpora odborného vzdělávání pro 21. století. Jejím cílem je přispět k definování směrů vzdělávání na všech jeho úrovních, zejména však vzdělávání středním. Konference poskytne prostor pro konstruktivní dialog, výměnu názorů a kreativní hledání odpovědí na otázky vyvstávající kolem dané problematiky. S nabídkou vystoupit se svými příspěvky na této konferenci byla oslovena řada osobností ekonomického, hospodářského i pedagogického života. Mezi oslovenými, kteří předběžně svůj zájem potvrdili, byl i Prof. Valtr Komárek, který se bohužel tento týden omluvil, neboť ze zdravotních důvodů musel změnit svůj program a odřekl účast nejen na konferenci v Libereckém kraji, ale i v Bratislavě. Druhým, který se omluvil, je bývalý viceguvernér České národní banky, RNDr. Luděk Niedermayer, který bude v době konání konference v zahraničí.

I přes toto oslabení nabídne konference možnost vyslechnout si názory a zkušenosti a položit své otázky neméně významným osobnostem. Prezident Hospodářské komory České republiky pan Petr Kužel, bude hovořit o potřebách podnikatelů v oblasti řemeslných a dělnických profesí. Ing. Jiří Rosenfeld, předseda představenstva Slováckých strojíren a.s. z Uherského Hradiště jistě v rámci svého vystoupení pohovoří i o nutnosti spolupráce průmyslových podniků se vzdělávacími institucemi, tak jak to dělají v jejich firmě. Dalším vystupujícím bude Ing. Vladimír Zákoucký, personální ředitel jedné z nejvýznamnějších strojírenských firem Libereckého kraje, a to TRW Automotive Czech s.r.o., který nahlédne na situaci v oblasti lidských zdrojů konkrétně v Libereckém kraji. Z poněkud jiného soudku bude pak vystoupení Mgr. Jiřího Haldy, který se na problematiku vzdělávání podívá z pohledu vývojové psychologie.

Stále otevřenou zůstává účast Prof. Jana Švejnara, předsedy Ekonomické rady Asociace krajů České republiky, který se snaží ve svém nabitém časovém programu nalézt prostor a podělit se o své názory na konferenci, která se v našem kraji uskuteční 22. 2. 2012 od 10 hod..

Čeští a polští hasiči si budou navzájem pomáhat při záchranných operacích na obou stranách hranice. Dohodu o dlouhodobé spolupráci Čechů a Poláků, během katastrof či živelních pohrom a jiných mimořádných událostech podepíší hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc a Dolnoslezský vojvoda Marek Aleksander Skorupa. Čeští a polští hasiči si pomáhají na obou stranách hranice již několik let, nyní bude tato spolupráce oficiálně zajištěná smlouvou.

K podpisu této mezinárodní dohody dojde v úterý 21. února ve 13:30 v sídle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

„Nepůjde jen o vzájemnou pomoc při akcích na polské straně či u nás. Hasiči budou moci absolvovat společná cvičení, předávat si výstražné informace. Během povodní lze práce vzájemně koordinovat a vytvořit společné týmy, které spojí síly při řešení či odstraňování jejich následků,“ uvedl královéhradecký hejtman Lubomír Franc.

Podle dohody budou moci hasiči ze sousedního regionu operovat na 50 kilometrů širokém pásu obou stran státní hranice. Hasiči se podle smlouvy spolu také mohou školit, předávat si zkušenosti ze záchranných misí či zorganizovat společná cvičení nebo soutěže v požárním sportu.

Dohodu podepíší vedle královéhradeckého hejtmana a dolnoslezského vojvody také ředitelé hasičů z obou stran hranice: František Mencl a Andrzej Szcześniak. Dohoda se týká na české straně pouze Královéhradeckého kraje, přestože sousední polské vojvodství sousedí také s dalšími kraji. Tato dohoda je zatím první. 

Oproti roku 2010 bylo v loňském roce ve Zlínském kraji spácháno méně trestných činů, proběhlo méně zásahů hasičů, ale naopak vzrostl počet výjezdů zdravotníků. Vyplývá to ze souhrnných přehledů zásahů jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému ve Zlínském kraji, který přinášíme na následujících řádcích.

Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje

Pro Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje (HZS ZK) byl loňský rokvýznamný především likvidací požáru průmyslového a výrobního areálu v Chropyni, který byl nejrozsáhlejším požárem v novodobé historii sboru.

Mezi nejpozitivnější sledované údaje patří výrazné snížení počtu usmrcených osob během požárů, který klesl z 13 na 5. Hasičům se rovněž podařilo značné množství osob zachránit nebo včas evakuovat z nebezpečných prostor. Jednotky požární ochrany vyjížděly v roce 2011 k 3588 hlášeným událostem, což bylo o 581 méně než v roce 2010. U těchto událostí jednotky vykonaly celkem 5844 zásahů, což je o 1298 méně než v roce 2010.

Podíl jednotek HZS krajů k celkovému počtu zásahů představuje 53,90% a podíl jednotek Sboru dobrovolných hasičů (SDH) obcí 36,05%. Procentuální podíl na celkovém počtu zásahů u HZS podniků je 5,77% a u jednotek SDH podniků je to 4,28%. Výrazný pokles účasti dobrovolných hasičů u společných zásahů byl zapříčiněn především menší četností zásahů v oblasti likvidace následků živelných pohrom.

Z celkového počtu 3588 řešených událostí ve Zlínském kraji byly nejčetnějšími událostmi technické havárie: 1606 (-610 oproti roku 2010), dále pak dopravní nehody: 776 (-98) a požáry: 759 (+73). Jednotky požární ochrany při zdolávání mimořádných událostí pomohli 869 (-28) zraněným osobám, bohužel 134 (+16) osobám se život zachránit nepovedlo. Z bezprostředního nebezpečí se podařilo zachránit 636 (-77) osob a 878 (+766) osob bylo evakuováno. Při záchranných činnostech bylo zraněno 12 (-4) profesionálních hasičů a 8 (-3) dobrovolných hasičů.

V roce 2011 bylo ve Zlínském kraji zaznamenáno 759 (+73) požárů. Při požárech došlo k úmrtí 5 (-8) osob a zranění 55 (+2) osob. Nejvíce požárů se stalo v okrese Zlín 225 (+7) a nejméně v okrese Kroměříž 154 (+19). Celkově došlo při požárech k přímé škodě ve výši 377,4 milionu korun (+209,1). Zásahem jednotek požární ochrany se podařilo uchránit hodnoty ve výši 185 milionu korun (-223).

Největší měrou se do způsobených škod promítá požár v Chropyni, kde je prozatím vyčíslena škoda ve výši 270 milionů korun. Tento požár byl za posledních několik desítek let největším požárem ve Zlínském kraji. Likvidovalo jej celkem 73 jednotek požární ochrany, 567 hasičů a vrtulník letecké služby Policie ČR. Při hašení bylo spotřebováno takřka 6,5 milionu litrů vody a 38 tisíc litrů pěnidla. Hlavní požár se hasičům podařilo zlikvidovat po čtyřech dnech, další čtyři týdny však jezdili na místo dohašovat skrytá ohniska. Snad jen zázrakem se při této mimořádné události zranili „jen“ dva hasiči. Likvidace požáru prověřila organizaci zásahu, spolupráci jednotek sboru požární ochrany, složek integrovaného záchranného systému, samosprávy a dalších orgánů a organizací.

K požárům, které rovněž způsobily velké škody na majetku, patřil požár ve Skašticích na Kroměřížsku (8. 4.), kde hořela výrobní a skladovací hala (škoda 13,5 milionu korun), a dva požáry ve Zlíně, kde vzplála skladovací hala (18. 2.; škoda 10,1 milionu korun) a restaurace (18. 4.; škoda 8,5 milionu korun).  Nejvíce zraněných osob bylo při požáru pneumatik v Uherském Brodě (25. 8.), během kterého sezranilo 7 lidí.

K nejvážnější události mimo požár došlo u obceStřílky na Kroměřížsku (15. 8.), kde se stala dopravní nehoda kamionu, auta a autobusu, při které 1 osoba zemřela a 11 osob bylo zraněno.

Během loňského roku bylo provedeno i několik rozsáhlých evakuací osob: v Uherském Brodě (25. 8.) bylo evakuováno 300 osob z nákupního centra po ohlášení bomby, v Chropyni (8. 4.) došlo k evakuaci 250 osob při výše zmíněném rozsáhlém požáru a ve Spytihněvi na Zlínsku (8. 6.) bylo evakuováno 120 osob po dopravní nehodě kamionu a osobního vlaku.

Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje

V uplynulém roce řešila Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje (ZZS ZK) 45 849 výjezdů, při kterých ošetřila 40 467 pacientů. Oproti předchozímu období došlo opět k nárůstu v počtu výjezdů a ošetřených pacientů asi o 6%.

V počtu zásahů dle typu posádky je zřejmé, že činnost se postupně přesouvá na posádky rychlé zdravotnické pomoci – RZP (zdravotník záchranář + řidič záchranář), což je všeobecný trend. Posádky rychlé lékařské pomoci – RLP (lékař + zdravotník záchranář + řidič záchranář) a tzv. randez vous – RV (lékař + řidič záchranář) tak vyjíždějí pouze k těm nejzávažnějším stavům. V režimu RLP bylo v loňském roce ošetřeno 13 889 pacientů, v režimu RV 6 117 pacientů a v režimu RZP 20 461 pacientů.

Ze statistických údajů dále vyplývá, že z celkového počtu bylo 1 082 osob ošetřeno se zraněním při dopravních nehodách, 419 osob při pokusu o sebevraždu, ve 473 případech ZZS ZK zahajovala kardiopulmonální resuscitaci, 3 404 pacientů ošetřili zdravotníci po požití alkoholu a omamných látek.

V současné době zajišťuje ZZS ZK neodkladnou péči ve Zlínském kraji ze 13 výjezdových stanovišť, při využití 24 posádek v nepřetržitém režimu a 3 posádek v omezeném režimu. Pokračuje s postupným zaváděním posádek v režimu RV, který se velmi osvědčil. Tento systém zvyšuje dostupnost lékaře v dané oblasti pro pacienty, neboť tam kde si to závažnost situace nevyžaduje, je po ošetření lékařem pacient převezen v režimu RZP, tj. bez lékaře, do nejbližšího zdravotnického zařízení.

Krajské ředitelství policie Zlínského kraje

Počet trestných činů v uplynulém roce ve Zlínském kraji opět klesl z  9 430 v roce 2010 na 9 227 v roce 2011 (-203). Policisté ze Zlínského kraje, kteří stíhali 4 959 lidí, dosáhli více než šestapadesátiprocentní objasněnosti. V celé České republice se Policie ČR zabývala celkem 317 177 trestnými činy, jejichž objasněnost je necelých 40%. Ve Zlínském kraji se v roce 2011 stalo 710 násilných trestných činů. Největší počet se týkal úmyslného ublížení na zdraví (235) a porušování domovní svobody (113). Policisté vyšetřovali 99 loupeží, v 8 případech šlo o přepadení finančních institucí. Integrované operační středisko přijalo v loňském roce celkem 86 547 volání. V evidenci je celkem 16 099 držitelů zbrojních průkazů, kteří vlastní 37 462 zbraní. Cizinecká policie uskutečnila celkem 15 242 pobytových kontrol, zkontrolovala 45 343 cizinců a zahájila 72 správních vyhoštění.

Na závěr několik policejních rekordů z loňského roku. Nejrychlejší řidič jel v únoru rychlostí 115 km/h v obci Neubuz na Zlínsku. Auto patřilo soukromé firmě, která se však vymluvila na institut osoby blízké, takže se pravého viníka nepodařilo potrestat. Nejvíce promile nadýchali shodně dva řidiči na Vsetínsku. Jednoho policisté zastavili v Ratiboři vloni v dubnu, nadýchal 3,45 promile. Ve stejném měsíci nezvládl řízení pětadvacetiletý muž z Ostravska a havaroval na Hutisku-Solanci. Jeho dechová zkouška byla totožná. Rekordmanem mezi cyklisty byl čtyřicetiletý muž z Karolinky, kterému vsetínští policisté naměřili 5,18 promile.

„Výše uvedené obsahuje spoustu zajímavostí, i když ne všechny souvisí s krizovým řízením. Je ale třeba říct, že co se týká Integrovaného záchranného systému, všechny složky pracovaly perfektně a bylo vidět, že jsou na vysoké profesionální i organizační úrovni. Takže jim mohu vyslovit uznání a pochvalu. Je dobré si čas od času udělat takovouto rekapitulaci, abychom si řekli, co uplynulý rok přinesl, a to jak zajímavostí, tak spoustu věcí, které vedou k zamyšlení a poučení,“ říká hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.