Česká plynárenská unie: Podporujeme čistou dopravu – autobusy na zemní plyn

Nová vládní koalice již oznámila, že nehodlá prolomit limity pro těžbu uhlí v povrchových dolech. Jedním z důsledků, které bude toto prohlášení mít, bude patrně i vyšší zájem o zemní plyn. Jak jsou na to připraveni plynaři jsme se zeptali Ing. Oldřicha Petržilky, prezidenta České plynárenské unie (ČPU).

V České republice je plynofikováno více než 70 procent měst a obcí, z toho všechna nad 5 000 obyvatel a možnost připojit se k odběru zemního plynu má 96 procent všech obyvatel ČR. Z toho je vidět, že plynaři připraveni jsou. Teď jde o to, aby byli připraveni i odběratelé – firmy i domácnosti. Když zůstaneme u konečných spotřebitelů v domácnostech tak zjistíme, že absolutní většina z nich na plynu pouze vaří. Ovšem lidé by měli plynem i topit. Výhody tohoto způsobu vytápění jsou jasné: Plyn je ekologické palivo, jehož emise jsou ve srovnání právě s uhlím takřka zanedbatelné, nabízí komfortní a pohodlný způsob vytápění a především je to strategicky výhodné palivo.

e

Ale jak je to s jeho cenou?

Pravda, zemní plyn je dnes dražší, než třeba uhlí. Ovšem, co se týče komfortu vytápění, to je zcela jiná kategorie. Navíc dnešní vyšší cena za plyn – to je velmi relativní pojem. Stačí, když se „pohne“ cena ropy a hned se změní ceny ostatních paliv – včetně uhlí a třeba i palivového dříví. Cenové změny se dají očekávat i tehdy, pokud nová vláda opravdu neprolomí limity pro těžbu v povrchových dolech. Pravděpodobně dojde k růstu cen uhlí. Pokud se tak stane, za zhruba dva roky lze očekávat zvýšení spotřeby zemního plynu u nás. Ta se v posledních letech pohybuje kolem 9 miliard metrů krychlových za rok.

Není však orientace na zemní plyn poněkud riskantní? Mám tím na mysli nejen loňskou plynovou krizi, ale i nedávné hašteření Ruska a Běloruska o dodávkách plynu, které nakonec může ohrozit dodávky plynu k nám.

Spory mezi Ruskem a Ukrajinou, resp. Běloruskem, jsou pro nás pro všechny jistě nepříjemné. Na druhou stranu právě toto vyostření situace zcela jasně ukázalo, že dodávky plynu do ČR nejsou ohroženy. Ani v loňském roce nepocítil v ČR jediný zákazník dopad tzv. plynové krize. Již v roce 1997 jsme totiž diverzifikovali nákup plynu a od té doby nakupujeme plyn nejen zRuska, ale i zNorska. A využívat budeme i další cesty – těšíme se hlavně na plynovod Nord Stream, který povede po dně Baltského moře a vyhne se tak všem hranicím a tím i možným budoucím komplikacím, kterých jsme byli svědky nyní. Západoevropské a tím i české domácnosti se tak v budoucnu nestanou nedobrovolnými rukojmími ve sporu těžebních a přepravních společností. Nord Stream povede z ruského Vyborgu do německého Greiswaldu, naváže na něj plynovod Opal a z něj se pak plynovodem Gazela dostane přes Horu Svaté Kateřiny a Rozvadov k nám. Pozoruhodná je i rychlost výstavby Nord Streamu: Začalo se letos na jaře a první kubíky plynu by jím měly proudit již na podzim příštího roku. Abychom si udělali představu o jeho významu: Po jeho celkovém dokončení bude tento plynovod zajišťovat přístup k zemnímu plynu pro 25 miliónů domácností v Evropě!

Kde vidíte kromě domácností další budoucnost zemního plynu?

Zcela jednoznačně ve využití plynu jako alternativního paliva v dopravě. V roce 2001 přijal Evropský parlament Bílou knihu evropské dopravní politiky, která se stala základem evropské dopravní politiky. Podle názoru Evropské komise představuje osobní doprava užitečný a rozšiřující se trh s alternativními energiemi. Evropská komise také navrhla tzv. „balíček opatření“, jehož realizace by měla splnění tohoto programu zajistit. Program předpokládá, že do roku 2020 by mělo být nahrazeno 20–23 % motorových paliv vyráběných na bázi ropné suroviny alternativními palivy – biopalivy, zemním plynem a vodíkem. Tento záměr vychází z potřeby snížení závislosti na ropě, dále z potřeby snížení emisí výfukových plynů a v neposlední řadě i ze snížení měrné spotřeby paliva u spalovacích motorů.
Zemní plyn by měl v roce 2020 tvořit již 10 % z celkové spotřeby motorových paliv v zemích EU. Což po převedení do konkrétních čísel představuje ve státech EU:
• 23,5 mil. vozidel na zemní plyn;
• spotřebu zemního plynu cca 47 mld.m3;
• cca 200 tisíc plnících stanic zemního plynu.

V ČR pak:
• 350 000 vozidel na zemní plyn;
• spotřebu zemního plynu 800 mil. – 1 mld.m3; • cca 350 plnících stanic.

Jaká je situace v České republice?

Česká republika se k tomuto cíli připojila konkrétně Usnesením vlády č. 563 z 11. května 2005 a následně uzavřením Dobrovolné dohody mezi státem a plynárenstvím ze dne 16. března 2006. Z této Dohody vyplývají pro obě strany určité závazky a úkoly. K závazkům plynárenských společností patří kromě jiného i vybudování jednoho sta plnících stanic CNG (Compressed Natural Gas=stlačený plyn) do roku 2020 v celkové hodnotě cca 1 mld. Kč za ekonomicky výhodných podmínek.
Je jasné, že dostatečná síť plnících stanic je klíčovou podmínkou dalšího rozvoje využití zemního plynu v dopravě. Jak již bylo zmíněno, plynárenské společnosti se v Dobrovolné dohodě zavázaly za určitých ekonomických podmínek k vybudování 100 plnících stanic, avšak pro náhradu 10 % kapalných paliv v roce 2020 je nutno vybudovat minimálně dalších 200 stanic také dalšími investory. Na českém trhu se objevuje řada investorů, kteří budují další plnicí stanice, jedná se např. o společnost Vítkovice Cylinders, jejichž plán představuje 50 plnicích stanic do 10 let či Bonett Bohemia, a.s., kteří plánují za stejnou dobu vystavět 30 plnicích stanic.
K zajištění dostatečného množství plnících míst CNG probíhá řada dalších jednání. Jedná se např. omožnostech dovybavení již provozovaných klasických stanic PHM plnícími stojany CNG, resp. o možnosti používání sdružených plnících stojanů pro PHM (benzin a CNG v jednom stojanu, apod.). Tato jednání vycházejí z předpokladu zájmu ominimalizaci nákladů všech zainteresovaných stran, k využití již existující infrastruktury a max. vstřícnosti k zákazníkům, případně budování společných stanic na nově budovaných dálnicích.

Kolik plnících stanic již u nás funguje?

V současné době je v ČR k dispozici 27 veřejných plnicích stanic, do konce letošního roku by se mělo postavit 5 dalších stanic. Do roku 2013 by se měly stanice na zemní plyn objevit také podél hlavních silničních tahů, zejména těch, které slouží pro tranzit přes ČR. V ČR je dnes již 63 malých domácích plnicích stanic. Za rok 2009 se spotřebovalo 8,1 mil. m3 CNG. Do roku 2020 byl pro ČR stanoven cíl v podobě ročního prodeje zemního plynu v sektoru dopravy cca 800 mil.m3 a postavit cca 350 plnících stanic.

Kolik vozidel na stlačený zemní plyn již u nás jezdí?

V současné době je v ČR provozováno již přes 2 120 vozidel na CNG. Z toho je 270 autobusů vměstské hromadné ameziměstské linkové. Dále v ČR jezdí více než 1 800 osobních a dodávkových vozů, několik komunálních vozidel, vysokozdvižných vozíků, rolby a nákladní vozidla. Do roku 2020 by se měl počet vozidel na CNG zvýšit až na 350 000!

Je pravda, že plynárenské společnosti finančně podporují pořízení autobusů na CNG?

Ano, plynárenské společnosti za rok 2009 podpořily pořízení 37 nových CNG autobusů, od roku 2006 tak získalo tuto podporu již 173 CNG autobusů. Jedná se o příspěvek 200 000 korun na nákup jednoho autobusu. Podporu získávají dopravci i od Ministerstva dopravy – v loňském roce podpořilo ministerstvo 22 autobusů na CNG. V tomto programu bylo na rok 2009 alokováno celkem 200 mil. Kč, pro rok 2010 se předpokládá stejná částka.

Máte přehled, jaká je situace ve světě?

Technologie CNG je plně vyvinutá a v dlouholeté praxi ověřená. Ve světě jezdí na zemní plyn více než 11,1 miliónů vozidel v 77 zemích. Na světě je více než 16 655 plnicích stanic CNG, dalších 2 600 stanic je plánovaných a roční světová spotřeba zemního plynu jako PHM je 35,4 mld.m3. V Evropě je více než 1,2 mil. CNG vozidel v 37 zemích, více než 3 362 plnicích stanic CNG a 420 stanic je právě ve výstavbě. Spotřeba zemního plynu jako pohonné hmoty byla v Evropě za rok 2009 ve výši 5 mld.m3. V Evropě jezdí dnes 58 900 CNG autobusů, na světě je pak přes 270 tisíc těchto autobusů (35 tis. Rusko, 29,5 tis. Ukrajina, 20 tis. Japonsko, 19 tis. Arménie, 15 tis. Thajsko, 2,5 tis. USA, 700 Španělsko – Madrid).

Máme tedy co dohánět!

V zahraničí je využívání stlačeného zemního plynu jako alternativního paliva pro pohon automobilů v pokročilejší fázi vývoje – to je fakt. Avšak jejich zkušenosti ukazují, že programy podpory CNG vykazují určité podobnosti. Jedním z opakujících se znaků je přílišný optimismus při predikci budoucího rozšíření vozidel jezdících na CNG stejně jako výstavby plnících stanic. I přes pozitivní vývoj v některých zemích během posledních let je patrné, že skutečný trend za „prognózou“ zaostává, zvláště pak v uvádění plynových vozidel do provozu. Další podobnost odráží prostředí pro rozvoj využívání CNG v dané zemi. Předpokladem k rozvoji je především široká nabídka originálních vozidel na CNG, zmiňované pokrytí území plnícími stanicemi a cena paliva. I v této souvislosti Česká plynárenské unie dělá osvětu přímo ve městech a obcích, kde vysvětlujeme základní problémy plynárenství. Hovoříme i se starosty a energetiky měst a obcí s cílem dosáhnout co nejvyšší informovanosti samosprávy i samotných obyvatel. Pokud budou mít vaši čtenáři zájem o zorganizování podobného setkání, mohou se obrátit na ČPU a jistě se setkáme.

Děkuji za rozhovor.
Michal Korol