Tvrdí to Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví, s nímž jsme hovořili o nejdůležitějších krocích ministerstva vnitra v oblasti eGovernmentu.

Jedním z nosných témat letošní konference ISSS bude bezesporu implementace eGovernmentu a datových schránek, které budou znamenat revoluci v komunikaci mezi občany a úřady i úřady navzájem. Můžete nás velice stručně seznámit s tím, jak bude systém datových schránek fungovat?

Prostřednictvím datových schránek bude možné odesílat zprávy a přijímat zprávy. Systém je naprojektován jako uzavřený se zaručenou doručitelností. Znamená to, že žádná zpráva poslaná jejich prostřednictvím se nemůže ztratit. I proto bude systém datových schránek sloužit především k zasílání zpráv, které dnes posíláme doporučeně, do vlastních rukou, prostřednictvím proužkovaných obálek atp. Kromě samotného doručování je prostřednictvím datových schránek dále možné zjišťovat stavy odeslaných zpráv, přijímat doklady o dodání a doručení nebo ověřovat, zda má adresát datovou schránku. Datové schránky budou také umět pracovat s elektronickými formuláři. Z uživatelského pohledu budou datové schránky fungovat na obdobném principu, který dnes mnozí z nás znají z používání internetového bankovnictví. Ovládání bude tedy intuitivní a velice jednoduché. Datové schránky nemůžeme zaměňovat za e-mail. Nejen pro onu již zmíněnou zaručenou doručitelnost, ale i s ohledem na samotnou komunikaci. Datovými schránkami budou navzájem komunikovat orgány veřejnémoci. Rovněž komunikace od orgánů veřejné moci směrem k ostatním subjektům, které mají datové schránky, bude vždy prováděna právě prostřednictvím datových schránek. Tyto subjekty se pak mohou samy rozhodnout, zda své podání vůči veřejné správě realizují prostřednictvím datových schránek, nebo „papírově“. Co ale rozhodně nebude zatím možné prostřednictvím datových schránek, to je komunikace mezi právnickými či fyzickými osobami navzájem.

Od 1. července tedy bude muset datovou schránku používat každá právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo zřízená přímo zákonem. Této novince není ale nakloněna řada obcí. Namítají, že nejsou připraveny metodické pokyny a prováděcí vyhlášky k aplikaci  zákona do praxe, některé z nich dokonce chtějí prosadit posunutí termínu účinnosti zákona o elektronizaci státní správy o půl roku. Jakým způsobem budete tuto situaci řešit? Nehrozí zkolabování celého systému elektronické komunikace?

Příprava informačního systému datových schránek, podobně jako metodických pokynů a prováděcí vyhlášky k aplikaci zákona do praxe, probíhá podle předem schváleného harmonogramu. Systém datových schránek bude plně fungovat od 1. července 2009. Navíc od prvního května, respektive června, bude možné si celý systém vyzkoušet v testovacím prostředí. Rovněž záměrně byl start celého systému nastaven na letní měsíce, tedy období, kdy je úřední komunikace nejméně. Ještě bych chtěl podotknout, že ovládání datových schránek bude opravdu velice jednoduché. Pokud jsme zvyklí pracovat s klasickým mailovým klientem, nebo dokonce s prostředím Czech POINTu, není rozhodně čeho se obávat.

Jak to bude s ostatními právnickými osobami – například občanskými a neziskovými sdruženími? Budou si muset datové schránky zřizovat samy?

Tak jak jsem již uvedl, automaticky bude datová schránka zřízena pouze orgánům veřejné správy a právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku. Ti, kteří nejsou v této kategorii, si mohou, ale nemusí o zřízení datové schránky požádat, záleží tedy na jejich rozhodnutí. Ale samozřejmě budeme velice rádi, když těch, kteří na tento způsob komunikace přistoupí, bude co nejvíce.

Pro fyzické osoby platí, že si datovou schránku mohou zřídit dobrovolně. Kde mohou o zřízení datové schránky zažádat? Bude podmínkou jejího zřízení vlastnění elektronického podpisu?

Nejjednodušším způsobem, jak zřídit datovou schránku, která není zřizována automaticky, je podání žádosti prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy Czech POINT. Další způsob přináší elektronická pošta. Lze zaslat elektronicky vyplněnou žádost podepsanou zaručeným elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Třetí možností je zaslání vyplněné žádosti s úředně ověřeným podpisem poštou na ministerstvo vnitra. Vyplněnou žádost lze též osobně doručit na podatelnu ministerstva vnitra. U fyzických osob není elektronický podpis nutný. Z pohledu orgánů veřejné moci je tato osoba dostatečně autorizovaná tím, že bude posílat podání prostřednictvím své datové schránky. Tedy její přihlášení do datové schránky nahrazuje elektronický podpis.

Jaké náklady jsou odhadovány na spuštění celého systému? Počítá se přitom i s využíváním financí z evropských zdrojů? Nemůže spuštění datových schránek nějakým způsobem ohrozit ekonomická krize?

Celkové náklady, při uvažování jak povinných, tak na žádost zřizovaných schránek, budou ve stamilionech. Nicméně nutno podotknout, že valná většina z nich bude pokryta z evropských fondů. Jedná se především o vybavení a zařízení nutné pro provoz pracoviště. V rámci výzvy, která je nyní aktuální, mohou například při zřízení pracoviště Czech POINT obce získat příspěvek z fondů Evropské unie 85 000 Kč. A právě takto vybavené pracoviště bude zcela vhodné také pro práci s datovou schránkou. Jednorázová investice na vytvoření samotného informačního systému datových schránek bude zajištěna ministerstvem vnitra a její přesná výše se nyní kalkuluje.

Dají se již vyčíslit úspory, které zavedení datových schránek bude znamenat?

Podle odhadů se současné náklady na úřední korespondenci pohybují okolo 2 miliard korun ročně. Stát by měl po zavedení datových schránek ušetřit na poštovném minimálně 200 milionů korun ročně. Od projektů si dále slibujeme i úspory za papír a tisk. Podstatné je, že tyto úspory zůstávají na samotných úřadech. Dá se tedy říci, že každý úřad pocítí ve svém rozpočtu úsporu, která bude záviset samozřejmě na tom, jak veliká je jeho současná korespondence a jakmoc bude datové schránky využívat.

V letošním roce by měla být také dokončena legislativa potřebná ke spuštění elektronických občanských průkazů, které je naplánováno na příští rok. Co všechno bude takový elektronický průkaz v budoucnu obsahovat a jaké výhody to přinese?

Novela zákona o občanských průkazech, kterou v prvním čtení podpořila sněmovna, počítá s tím, že z občanských průkazů zmizí jak rodné číslo, tak údaje o bydlišti a rodinném stavu. Zůstat by v nich měly jméno, příjmení, pohlaví, státní občanství, datum, místo a okres narození, fotografie a podpis držitele průkazu. Novela spolu se změnami dalších dvou set zákonů souvisí se vznikem čtyř základních informačních registrů. Data budou k dispozici v registrech, průkazy se strojově čitelnými údaji poslouží k elektronické komunikaci s těmito registry. Průkazy budou moci obsahovat vybrané údaje i v kontaktním elektronickém čipu, kterým budou opatřeny. Ten by měl být osazován do průkazu za poplatek. Cílem je zjednodušit život jak samotným občanům, tak státní správě. O nové doklady si budou smět zažádat i osoby mladší 15 let nebo lidé bez trvalého pobytu v Česku.

Jak daleko je příprava výše zmiňovaných zákonů o základních registrech, které by měly vyřešit otázky chybějícího propojení základních registrů a jejich plné elektronizace?

Zákon o základních registrech prošel dne 13. 2. 2009 třetím čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s tím, že z původně připravovaných pěti zákonů se stal nakonec pouze jeden, který v sobě obsahuje celou problematiku. Nyní je tedy nutné, aby prošel Senátem a podepsal jej prezident. V platnost by měl vstoupit 1. 7. 2010, tedy přesně rok po datových schránkách. Po Czech POINTech a datových schránkách se stane třetím významným krokem v rozvoji eGovernmentu v České republice. Přínos tohoto v pravdě revolučního kroku by měli pocítit všichni občané. Vedle toho, že se zefektivní samotný výkon práce veřejné správy, nebudou totiž díky sdílení dat nadále občané obtěžováni tím, aby stále veřejné správě dodávali ty samé údaje o své osobě.

Jaké další změny v souvislosti s eGovernmentem nás v budoucnu čekají?

Všechny kroky v horizontu několika nejbližších let by měly směřovat k co možná nejefektivnější a přátelské veřejné správě. Elektronizace je tak pouze jednou z forem, respektive jedním z prvků, podmiňujících tento cíl. Na základě analýz bude možno celý systém veřejné správy dále zjednodušovat, optimalizovat. Elektronické prostředky by se v budoucnu měly uplatňovat ve větší míře nejen ve veřejné správě, ale též v působnosti územních samosprávných celků. Peníze na tyto projekty bychom chtěli čerpat též ze strukturálních fondů Evropské unie.

Jak si dnes stojí Česká republika v porovnání s ostatními středoevropskými zeměmi právě v otázce implementace eGovernmentu?

Komplexní porovnání nejspíše není zcela možné. Na tomto místě lze srovnat pouze některé dílčí projekty. Kupříkladu u již realizovaného projektu cestovních dokladů s biometrickými prvky jsme v celosvětovém měřítku hodnoceni mimořádně příznivě. V zemích Visegrádské čtyřky, respektive V4+, patříme v oblasti zavádění eGovernmentu ke špičce. Dovolím si tvrdit, že dnes je Česká republika na poli elektronizace veřejné správy dále než většina evropských států a může být v tomto směru považována za příklad hodný následování.

Kterým dalším tématům se bude letošní ISSS věnovat?

Určitě se bude hodně hovořit o informačním systému datových schránek, o elektronických úkonech autorizované konverze dokumentů i samotném zákonu 300/2008 Sb. Zájmu se nepochybně bude těšit projekt Czech POINT, eIdentita občana, systémy GIS a mapových služeb, bezpečnost informačních systémů, komunikační infrastruktura veřejné správy, financování projektů z fondů EU či informační systémy měst a obcí. Tyto okruhy doplní speciální programové bloky zaměřené na problematiku eKatastru, přechodu na digitální televizní vysílání, elektronizace zdravotnictví (eHealth), eTurismu nebo eJustice. Řadu dalších možných témat přináší samozřejmě předsednictví ČR Radě EU – například hlavní motto „Evropa bez bariér“ určitě přispěje k ještě širším diskuzím o dalším rozvoji informatizace společnosti, dostatečné dostupností informací pro všechny skupiny občanů a otevřenosti veřejné správy. Tradiční rozsáhlý program letos navíc rozšíří samostatná „evropská“ konference věnovaná eIdentitě občana a veřejným registrům v ČR a EU, jejímž hlavním organizátorem je Ministerstvo vnitra ČR.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková