říká obchodní ředitel společnosti ČEZ Alan Svoboda

Co přinese otevření trhu s elektřinou spotřebitelům?

Otevření trhu vyžaduje EU od všech členských zemí. Hlavní výhodou je, že si každý odběratel elektřiny může vybrat svého dodavatele, že se odděluje správa distribučních a přenosových sítí od samotných dodávek elektřiny. Na jedné straně zůstává regulovaná distribuce a přenos, na druhé straně se formuje konkurenční prostředí dodavatelů elektřiny, kteří nakupují na velkoobchodním trhu a dodávají koncovým zákazníkům spolu s různými službami.

Velkým zákazníkům údajně otevření trhu přineslo už před několika lety snížení cen o několik procent, zato domácnostem podle odborníků nepřinese vůbec nic. Navíc si domácnosti mohou vybrat jen dodavatele silové elektřiny, což je méně než polovina z celkové ceny. A ceny silové elektřiny se od sebe u nás asi příliš neliší, ne?

Cena na velkoobchodním trhu je tvořena nabídkou a poptávkou v relaci s cenami ostatních zemí. Je tedy pravda, že ceny silové elektřiny různých dodavatelů se od sebe příliš neliší. Ale liší se kvalitou služeb, nabídkou škály produktů, komplexností dodávek. Úspory možné jsou, pokud se firmy zaměří na snížení vlastních nákladů. ČEZ takových úspor docílí, poté co spojí všech šest částí podniků (včetně ČEZu samotného), které se zabývají dodávkami elektřiny, do jedné. Ty úspory se pak projeví i v ceně.

Zatím ale ceny zvyšujete…

Koncová cena se skládá z několika částí – regulovaných poplatků za přenos, distribuci atd., neregulované části – silové elektřiny a marže na krytí vlastních nákladů a nakonec daně z přidané hodnoty. Rostou regulované části ceny a silová elektřina, klesá naopak marže na krytí vlastních nákladů.

Podle regulátora regulovaná část ceny ale vzroste jen minimálně…

Asi o 5 %.

Ale neregulovaná část ceny vzroste o 15 %…

O zhruba 15 % šla nahoru cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu. To se promítá i do cen koncových zákazníků. Vlastní náklady na obsluhu zákazníků ovšem klesají, o stovky milionů korun, proto můžeme snížit i marži na krytí těchto nákladů a efektivně tak brzdit nárůst ceny elektřiny...

Čím zdůvodňujete 15% nárůst ceny silové elektřiny?

My cenu nestanovujeme, my jsme jejími příjemci, stejně jako ostatní hráči na trhu. Cena se stanovila na aukci elektřiny z virtuální elektrárny. Tam byl pětinásobný přepis poptávky od 16 různých obchodníků. Ti stanovili cenu, za kterou se obchodovalo. Obdobná cena byla v aukci Duhové elektřiny. Poptávka přitom meziročně vzrostla o více než 4 %.

Polská elektřina je prý o dost levnější než ta česká. Proč?

Levný dovoz je možný jen na úrovni distribučních sítí. Pokud má někdo vlastní linku, tak si může elektřinu dovézt a nemusí kupovat přeshraniční kapacitu v aukcích. Na úrovni přenosových soustav je ale povinné podle pravidel EU nabízet všechnu přeshraniční přenosovou kapacitu v aukcích. Obchodníci si ji musí vysoutěžit. I když je pak v Polsku třeba levnější zbytková elektřina, do Česka ji není možné dovézt levněji než za domácí cenu, neb rozdíl cen jde na koupi přeshraničního profilu.

Lze říci, že u nás funguje trh, když ČEZ má takové dominantní postavení na trhu?

Dnes funguje jak velkoobchodní, tak maloobchodní trh. ČEZ i ostatní výrobci nabízejí na velkoobchodním trhu své produkty už od roku 2001. Ty odpovídají tomu, co se obchoduje na burzách v zahraničí. Na trhu koncových zákazníků je intenzivní konkurence hlavně v segmentu velkých a středních zákazníků. Každý z nich, pokud poptá elektřinu, obdrží nyní minimálně dvě tři alternativní nabídky na dodávku elektřiny. Mnoho firem vypisuje tendry na dodavatele. Registrujeme řadu nových hráčů – obchodníků na trhu, kteří nakupují velkoobchodně a pak prodávají koncovým zákazníkům. Někteří si nakoupili v aukci Duhovou energii, někteří šli do aukce virtuální elektrárny, někteří nakoupili od nezávislých výrobců nebo spoléhají na dovozy z Polska, Slovenska nebo na nákupy na spotových trzích. Obchodníci se rekrutují z různých branží. Řada z nich jsou naši bývalí velcí odběratelé, třeba skupina OKD. Dnes už není odběratel, ale konkuruje nám. Totéž skupina Mostecké uhelné, chemické a hutní společnosti, řada obchodníků, kteří dříve obchodovali jen přes hranice, se dnes více zaměřuje na koncové zákazníky v Česku.

Kolik těch hráčů na trhu je?

Licenci má zhruba 200 firem, ale těch, co skutečně vídáme na trhu u zákazníků, je zhruba 15–20. Stejný počet firem je aktivní při exportech a importech elektřiny.

Lze říci, že alespoň pro velké zákazníky by cena v příštích letech stoupat tolik nemusela?

Pokud se budeme bavit o velkoobchodní ceně elektřiny, pak se obávám, že nelze předpokládat v nejbližší době její pokles, protože cenové hladiny v regionu střední Evropy se postupně vy-rovnávají. Je zde vzájemná provázanost a velkoobchodní ceny elektřiny v České republice jsou stále jedny z nejnižších v celém regionu. Lze očekávat, že bude docházet k vyrovnávání cen.

O kolik by měly ceny ještě stoupnout v horizontu nebližších let?

To bude záviset na vývoji cen v zahraničí. Kdybychom o tom spekulovali už nyní, tak nárůst v nejbližších letech bude zřejmě citelný, protože ceny v Německu jsou dnes na rekordní úrovni, už prorazily magickou hranici 50 euro za megawatthodinu na příští rok. Když se na aukcích tvořila tuzemská cena pro příští rok, tj, v srpnu, tak se ceny v Německu pohybovaly ještě kolem 40 euro za megawatthodinu. Je tedy vidět, že zahraniční trh se výrazně posunul. Tím, že prodáváme jen na roční bázi a elektřinu jsme rozprodali během srpna, růst cen v Německu neovlivní český trh pro příští rok. Ale ovlivní pochopitelně cenu v roce následujícím.

Proč v Německu dochází k tak výraznému nárůstu cen?

Je to stále více omezená nabídka elektřiny proti rostoucí poptávce. Soustava téměř není vybalancovaná, a tak musí být nasazovány nejdražší špičkové zdroje. Panuje nejistota ohledně toho, zda se vůbec podaří zajistit plynulé a kvalitní dodávky a to žene cenu nahoru. Jsou zde i vlivy unbundlingu, ekodaní, obchodování s povolenkami, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, které jsou dražší než klasické a hůře regulovatelné.

Co říkáte názoru, že liberalizace trhu jde proti koncovým zákazníkům, tím že se do cen započítají vysoké náklady na unbundling? Že nepřináší snížení cen, jak se čekalo…

Unbundling je jednorázová věc. Když se na to člověk dívá z horizontu jednoho dvou let, tak jsou s tím spojené vícenáklady i určité přechodné snížení kvality služeb pro zákazníky.Tím, jak rozdělujeme distribuční společnosti na prodej a distribuci, musíme často budovat nové informační systémy, měnit způsob obsluhy, abychom postavili „činskou zeď“ mezi prodej a distribuci… Ale posléze to bude pro zákazníky určitě výhoda, uvidí, za co platí, budou si moci vybrat svého dodavatele elektřiny. Ostatně musíme se podřídit směrnici Evropské unie.

Ale nižší ceny mu to nepřinese…

Velkoobchodní cenu elektřiny unbundlingem neovlivníme. Můžeme ovlivnit jen, že dodavatelé spolu budou soutěžit, zlepší služby, zvýší svoji efektivitu, a tím se zmírní tlak na růst ceny – klesne marže.

Co je pravdy na tvrzení, že ČEZ zdražuje proto, aby si vydělal na zahraniční akvizice?

To není pravda. Jak už jsem říkal, my jsme příjemci velkoobchodní ceny jako ostatní. Kromě toho ČEZ může na akvizice využít vlastních zdrojů, nebo si půjčit. Každá akvizice musí mít požadovanou návratnost. To platí ale i pro stávající tuzemský byznys, který dosud návratný nebyl, měřeno tvorbou přidané ekonomické hodnoty. ČEZ ji dosud „ničil“, místo aby ji vytvářel. Vydělával méně, než činily kapitálové náklady na aktiva, která potřebuje k výrobě. Energetika je velice kapitálově náročná. Aby se pokryly kapitálové náklady, musí mít firma dostatečný zisk. Teprve se blížíme ke stavu, kdy můžeme ospravedlnit své minulé investice.

Alena Adámková