Jan Nehoda, jednatel NET4GAS

Časopis Parlament, vláda, samospráva byl přítomen slavnostnímu zahájení v Brandově. Využili jsme této příležitosti a položili jsme jednateli společnosti NET4GAS Janu Nehodovi několik otázek:

Jaký význam má pro Českou republiku právě otevřená hraniční předávací stanice v Brandově?

Uvedení Hraniční předávací stanice v Brandově do provozu, které slavnostně provedl pan prezident Václav Klaus a paní Hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová, je velmi důležitým mezníkem pro zvýšení bezpečnosti zásobování  střední a západní Evropy a tím potenciálně i České republiky zemním plynem.

Nyní už můžeme říct, že existují tři  alternativní trasy  pro dopravu ruského zemního plynu do zemí Evropské unie. První přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku, druhá přes Bělorusko a Polsko a nyní i třetí plynovodem Nordstream vedeným pod Baltským mořem a plynovodem OPAL přes Německo do Brandova.  Neznamená to ovšem, že bychom po dokončení Brandova byli zcela hotovi. Existuje sice propojení se stávající českou přepravní soustavou, ale ještě je třeba dobudovat nový plynovod GAZELA, který propojí stávající hraniční předávací stanici Brandov se soustavou MEGAL v německém Waidhausu. Díky tomu bude možné velmi jednoduše a v dostatečné kapacitě přepravovat zemní plyn až na jih Německa a do Francie.

Tento nový vysokotlaký plynovod, který předpokládáme dokončit na konci příštího roku, bude disponovat přepravní kapacitou cca 30 miliard m3 zemního plynu za rok. V době kdy se německá vláda rozhodla ustoupit od výroby energie z jádra to znamená, že význam zemního plynu jako  primárního energetického zdroje výrazně posílí. Je zcela jednoznačné, že strategická pozice České republiky se touto investicí výrazně posiluje.

Je to v krátké době již druhý hraniční propoj,  který vaše společnost otevřela: v září jste zahájili provoz v Chotěbuzi na česko-polské hranici. Můžete našim čtenářům přiblížit i tento projekt a jeho význam?

Oba tyto projekty  – tedy vybudování historicky prvního vysokotlakého propoje mezi Českou republikou a Polskem STORK a výstavba vysokotlakého plynovodu GAZELA mezi Brandovem a Rozvadovem vznikly zcela nezávisle na sobě, ale ve své podstatě je jejich smysl totožný. Posílení energetické bezpečnosti České republiky, sousedních zemí a zemí Evropské unie.

Pokud jde o plynovod STORK, který 14. září 2011 slavnostně uvedl do provozu český premiér Petr Nečas a polský předseda Rady ministrů pan Donald Tusk, je to jeden z řady projektů, na jejichž financování se podílelela i Evropská unie v rámci svého programu pro hospodářské oživené v oblasti energetiky (EEPR).

Nové propojení mezi Českou republikou a Polskem umožňuje obousměrné proudění zemního plynu.  V současné době jde o export plynu do polské přepravní soustavy při kapacitě přibližně 0,5 mld. m³ ročně. Cílem polské i české strany je  zvyšovat využití této přepravní kapacity přes hraniční předávací stanici Ciezsyn na polském území dle možností obou propojených soustav.

Jaký je tedy současný stav v distribuci plynu v ČR a jaké  další stavební práce jsou nyní aktuální?

Samozřejmě zvažujeme celou řadu dalších projektů, ale v současné době by bylo předčasné je blíže specifikovat. Čeká nás u nich ještě hodně analytické práce a důkladného posouzení. Naše plány jsou zahrnuty v dokumentu , který presentujeme na

našich  webových stránkách www.net4gas.cz, aktuality „Desetiletý plán rozvoje plynárenské sítě 2012- 2021

Jaké jsou konečné představy o síti plynovodů v ČR a jejich napojejí do evropského systému?

Žádný konečný plán neexistuje, přepravní soustava se neustále vyvíjí podle požadavků trhu, tedy producentů, obchodníků a konečných zákazníků.

Jaká je spotřeba zemního plynu v ČR?

V posledních letech se spotřeba zemního plynu pohybuje mezi 8,5 – 9,0 mld. m^3/ ročně v závislosti na průměrné roční teplotě. Domácnosti spotřebují cca 40 %, průmysl cca 60 %  ročního objemu dodaného zemního plynu. Tento poměr je však v jednotlivých regionech rozdílný.

Děkuji za rozhovor: Michal Korol