Chytřejší planeta se týká každého z nás
Byla průkopníkem informatiky, podílela se na změnách fungování našeho světa a nově definovala podobu moderní firmy. Řeč je o firmě IBM, která letos slaví 100. výročí založení.

Využili jsme této příležitosti a zeptali se Vladka Šlezingra, generálního ředitele IBM Česká republika:

Jak se za 100 let IBM proměnila?
Ať už šlo o počítačovou paměť, osobní počítače, UPC kódy, pevné disky, nebo relační databáze, IBM přinesla vynálezy, jež jsou pro dnešní technologie nezbytné amoderní fungování „chytřejší“ společnosti by bez nich nebylo myslitelné. IBM se výrazně angažovala a angažuje také společensky.

Podílela se na americkém systému sociálního zabezpečení, prosazovala rovnost pohlaví, vymezila se záhy proti rasismu a jako jedna z prvních společností podporovala zaměstnávání handicapovaných.
Jedna z posledních zásadních transformací proběhla v posledních pěti letech. IBM opustila komoditní oblasti podnikání, například osobní počítače a tiskárny, a zaměřila se na poskytování integrovaného mixu IT služeb, hardwaru a softwaru s vysokou přidanou hodnotou.
Jsem rád, že se nám podařilo vybudovat portfolio služeb, produktů a znalostí zaměřených na oblasti, ve kterých dokážeme našim klientům vytvořit vyšší přidanou hodnotu a pomáhat jim inovovat jejich oblast podnikání – jedná se například o oblasti bezpečnosti, e-governmentu a finančních služeb, inteligentní řešení dopravy, superpočítače nebo „green IT“. Tento široký obchodní mix nám pomáhá udržet růst i v období ekonomické recese.

Kde vidíte pro IBM největší potenciál v ČR? V jakém segmentu očekáváte největší růst?
Vizí IBM v České republice je využít našich znalostí a komplexní nabídky k tomu, abychom pomohli našim zákazníkům stát se lídry ve svém oboru, a to díky vysoké přidané hodnotě, kterou jim můžeme poskytnout. Vycházíme přitom z našeho rozsáhlého produktového portfolia, servisních služeb a expertíze našich konzultantských divizí. Kromě svých obchodních činností se však také intenzivně věnujeme programům společenské odpovědnosti a aktivně podporujeme diskuzi a kroky vedoucí k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky postavené na jasné strategii a využití ICT jakožto páteře a spojujícího mostu mezi jednotlivými reformami.
Z čistě technologického pohledu se naše pozornost zaměřuje na oblast analytiky, která je spojená s výzvou neustálého nárůstu dat a potřeby jejich hlubšího pochopení, se kterou se setkáváme jak v komerčním, tak i veřejném sektoru. Dále se do popředí zájmu trhu dostávají datová centra nové generace, která přinášejí nižší celkové náklady na vlastnictví, nižší spotřebu energie a flexibilní možnost růstu společně s potřebami firem. Do třetice to je určitě cloud computing, tedy nový flexibilní typ IT infrastruktury, který lze zjednodušeně popsat jako vzdálený přístup k aplikacím a datům z jakéhokoliv místa a zařízení.

IBM v posledních zhruba dvou letech výrazně změnilo svou image a komunikaci se širokou veřejností. Máme na mysli zejména kampaň Chytřejší planeta – Smarter Planet, která probíhá i u nás. Koho vlastně chcete touto kampaní oslovit a jaké jsou její hlavní sdělení?
Chytřejší planeta je koncept, kterým oslovujeme širokou veřejnost. Není to tedy koncept, který by byl cílen na konkrétní subjekty nebo konkrétní průmyslová odvětví, protože budoucnost naší planety se v důsledku týká každého z nás.
Tímto konceptem říkáme: pojďme se nejenom naučit chytře využívat technologie a přetvářet pouhá data v hodnotné informace, ale být také více kreativní. Pojďme používat informace a inteligenci pro podporu rozhodování, kombinovat informace z odvětví, která spolu na první pohled ani nesouvisejí.
Cílem konceptu chytřejší planeta je především vyvolat diskuzi nad tím, co pro sebe jako společnost můžeme udělat a jak k tomu můžeme využít i netradičních řešení. Bavíme se o široké škále oblastí – od fungování měst, moderního zdravotnictví, kvalitního vzdělání, přes efektivní řízení podniků, až třeba po dodávky a zpracování surovin. Řadí se sem snahy o využívání zelené energie, zlepšování životního prostředí, tak i předcházení katastrofám a ekologickým škodám.
Pokud bychom se zaměřili blíže například na koncept chytřejší veřejné správy, tak jsem přesvědčen, že inteligentní řešení s podporou moderních informačních technologí pomáhají zacílit služby veřejné správy tam, kde jich je skutečně potřeba – například na potřeby individuálních občanů a účinněji dohlížet na naplňování povinností, vyhodnocovat efektivitu realizovaných opatření či účinně předcházet korupci.
Víme, že jsou témata, která zasluhují pozornost, amy nabízíme pomocnou ruku s jejich řešením.

Vaše firma patří globálně mezi největší přihlašovatele patentů. I v ČR je výzkumný tým (T. J. Watson Research) soustřeďující se na rozpoznávání hlasu a rozsáhlá je též spolupráce s akademickými institucemi. Jaké jsou nejnovější technologické objevy, které vzešly z IBM laboratoří?
Máte pravdu, že IBM je svými inovacemi a přístupem k výzkumu a vývoji známá vlastně celých 100 let své existence. Letos jsme se například již po osmnácté v řadě stali nejinovativnější firmou. Naši výzkumní pracovníci totiž v roce 2010 získali rekordních 5 896 amerických patentů. Podařilo se nám tak vytvořit nový rekord - jako první v dějinách se dostala přes pět tisícovek patentů za rok. Toto číslo je jen jedním z výsledků našich investic do výzkumu a vývoje, které každoročně dosahují zhruba 6 miliard USD.
Jedním z patentů registrovaných v tomto roce je například systém bezdrátové komunikace pro informování řidičů o abnormální dopravní situaci. Tento vynález dokáže předvídat situaci v dopravě sledováním informací sdílených mezi automobily pomocí bezdrátové komunikace na krátkou vzdálenost.
Výzkumná a vývojová centra IBM mají dlouholetou tradici v oblasti výzkumu progresivních technologií dokládanou řadou úspěchů včetně pěti nositelů Nobelových cen. IBM se mimo jiné podílí také na řadě výzkumů zaměřených například na léčbu rakoviny, AIDS či eliminaci globálních dopadů chudoby, a to prostřednictvím největší veřejné humanitární sítě World Community Grid. Ta využívá volnou kapacitu osobních počítačů dobrovolníků po celém světě ve prospěch výpočtu dat humanitárně orientovaných vědeckých výzkumů.
Rád zmíním také projekt, který vzešel z pražské výzkumné laboratoře. Je to internetový multimodální systém Reading Companion, kterou IBM vyvinula pro výuku angličtiny u dětí i dospělých. Tato aplikace byla darována školám a neziskovým organizacím. V současné době se na tomto grantovém programu podílí více než 500 škol, což zahrnuje tisíce dětských a dospělých uživatelů z celého světa.

Česká republika není pro IBM pouze odbytištěm, sídlí zde také ústředí pro střední a východní Evropu, v Brně bylo vybudováno centrum strategických služeb, v Praze byla zřízena Watson Research laboratoř. Nepotýkáte se s nedostatkem kvalifikovaných odborníků, kterého se podle CEO Study, jenž jste realizovali ve spolupráci s institutem IDEA, obává většina generálních ředitelů v ČR?
Podle závěrů průzkumu CEO Study vidí manažeři velkou roli vzdělávacího systému – české firmy považují nedostatek talentů za nejvýznamnější faktor související s trhem práce v průběhu příštích pěti let.
O kvalifikované odborníky s technickým vzděláním je na českém pracovním trhu eminentní zájem. V odvětví informačních technologií to platí dvojnásob. Svůj podíl má na této situaci jistě i snížený zájem o technické obory v uplynulých dvaceti letech. Dalším faktorem jsou dynamicky se měnící podmínky pro úspěšné uplatnění v IT. Dnes již nestačí „tvrdé“ IT znalosti například v oblasti programování nebo správy systémů. Praxe dnes vyžaduje ve velké míře i tzv. soft skills jako jsou cizí jazyky, projektové řízení, vedení týmů, psychologie a další. Charakter a poptávka po IT pozicích se vyvíjí skutečně rychle. 5 z 10 IT povolání současnosti před 5 lety ještě neexistovalo. V případě, že nemáme na českém trhu v určité oblasti dostatek svých specialistů, musíme zabezpečit jejich načerpání ze zahraničí. Zaměstnávání cizinců na vysokých odborných pozicích však v součastnosti česká legislativa spíše komplikuje, než usnadňuje.

Myslíte si, že je podpora rozvoje ICT v ČR dostatečná, nebo v porovnání s okolními zeměmi je u nás co zlepšovat?
ICT je velice dynamický sektor, a tudíž není nikdy možné „usnout na vavřínech“. Takže i když jste na dobré úrovni jeden rok, neznamená to, že na stejné úrovni budete i za tři, pět let. ICT sektor patří mezi nejinovativnější obory. ICT a jejich aplikace mají multiplikační efekty v ostatních odvětvích, tj. jsou schopny přispět ke zvýšení výkonnosti ostatních odvětví.
Podpora digitální vzdělanosti obecně je dle mého názoru důležitým faktorem pro konkurenceschopnost České republiky. Například v žebříčku digitálních ekonomik za rok 2010 společnosti Economist Intelligence Unit a IBM je ČR až na 31. místě. Měli bychom se inspirovat státy jako Finsko, Švédsko nebo Jižní Korea, které jsou v tomto žebříčku mnohem výše. Potenciál a kvalitní technické školy v České republice určitě jsou.
Pro rozvoj konkurenceschopnosti je důležité stanovit celkovou vizi a strategii rozvoje České republiky. Tuto diskuzi a z ní vycházející proaktivní kroky je potřeba vést co nejdříve, dokud se nacházíme v období transformace k digitálnímu věku, kdy se technologie stávají součástí téměř všech aspektů našich životů, zásadně mění způsoby podnikání, výkonu práce a také požadavky kladené na pracovní síly. Tyto rozvojové trendy musí být brány v úvahu v diskusi a plánu transformace české ekonomiky. Naše ambice musí být: konkurenceschopnost v globálním měřítku. K tomu je důležité podnítit dialog o české pozici na světovém trhu, o zvyšování konkurenceschopnosti ČR a o roli podnikatelských subjektů v tomto procesu.

Jakým způsobem se vaše firma zapojuje do procesu vzdělávání? Zapojení do vzdělávání vysokoškolských studentů je celkem běžné, ale IBM začíná již smnohem mladšími „studenty“.
Vzdělávání je prioritní oblastí v rámci našich programů společenské odpovědnosti. Ve spolupráci se vzdělávacími institucemi na všech úrovních a dalšími partnery z nevládní, veřejné i soukromé sféry připravujeme cestu pro potřebné systémové změny ve vzdělávání. Investujeme do vzdělávacích programů, podporuje nové technické obory na vysokých školách, výzkumné projekty a motivujeme ženy ke studiu informačních technologií.
Věříme totiž tomu, že aby bylo dosaženo potřebných změn, o kteréch jsem mluvil, je potřeba práce na všech stupních škol – od mateřských školek až po univerzity.
Dětem v mateřských školách umožňují přístup k počítačům speciální stanice KidSmart, které hravou formou rozvijí logické myšlení a zájem o exaktní vědy. Žáci základních a středních škol poté mohou využít on-line aktivit z technických a vědeckých oblastí díky programu Try- Science.
Spolupráce IBM s univerzitami probíhá po celé České republice, a to nejenom v rámci zapojení IBM do výuky, či rozvoji vzdělávacích center na univerzitách, ale i možnostech praktických stáží v IBM, či studentských soutěžích.
Do procesu vzdělávání se zapojujeme nejenom proto, abychom podpořili přípravu kvalitních zaměstnanců pro IBM. Pro úspěšné fungování na trhu totiž potřebujeme vzdělané a kvalitní pracovníky také u našich obchodních partnerů a současných stejně jako potenciálních zákazníků, protože jedině tak budeme moci našim zákazníkům přinést maximum užitku z našich služeb.