Milena Vicenová, velvyslankyně ČR při EU: Galileo byla naše jasná priorita

Koncem ledna vrcholily přípravy na Český ples v Bruselu, který zde každoročně pořádá Stálé zastoupení ČR. To vede česká velvyslankyně při EU Milena Vicenová, která si i přes vysoké pracovní nasazení našla čas a měsíčníku Parlament, vláda, samospráva nejen odpověděla na otázky týkající se priorit Evropské unie na rok 2011, ale zhodnotila pro něj i české předsednictví EU v roce 2009.

Paní velvyslankyně, jak byste s odstupem času zhodnotila naše půlroční předsednictví v Radě EU?
Musím říci, že naše předsednictví bylo výborně připraveno a že se odvedl velký kus práce. Moc mě například potěšilo, když jsem měla minulý pátek (21. ledna 2011, pozn. autora) pracovní setkání s ředitelkou kabinetu předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka, která o našem předsednictví mluvila s velkým uznáním. Pochválila zpětně nejen české diplomaty, ale i státní správu, která se na předsednictví podílela.

Naše předsednictví bylo viditelné i díky Entropě. Jak byste porovnala toto dílo s výzdobami dalších členských států v Radě Evropské unie, které EU předsedaly po České republice?
Použiji slova jednoho z vysokých úředníků z Rady EU, konkrétně generálního ředitele. Ten mi řekl po několika měsících, kdy skončilo české předsednictví, že Entropa otevřela bariéry a dosáhla toho, že jsme začali mluvit bez politické korektnosti, že jsme se začali bavit o některých věcech otevřeněji. Také se pochlubil, že neměli nikdy tolik návštěvníků v budově Rady jako během doby, kdy tam byla vystavená Entropa

Od 1. ledna tohoto roku předsedá Radě EU Maďarsko. Jak byste doposud zhodnotila maďarské předsednictví?
Zatím teprve začínají, takže je moc brzo je hodnotit. Přesto – priority Maďarska se mi líbí, ale vyčkejme, jak obstojí. Kdybych se ale mohla ještě vrátit k jednomu předsednictví, tak by to bylo belgické v druhé polovině loňského roku. Mělo by umě spoustu kladných bodů za to, že Belgičané postupovali potichu, bez velkých gest, ale odvedli spoustu práce. Byli mimořádně šikovní na jednání s Evropským parlamentem. Výborně si konkrétně vedli při jednání o rozpočtu na rok 2011. Mezi Radou a Evropským parlamentem byly napjaté vztahy aBelgičané přispívali k tomu, že se to tlumilo, že se vášně zklidňovaly a nakonec se podařilo dosáhnout dohody. A takových dobrých kroků bylo během belgického předsednictví mnoho.

Jaké jsou hlavní priority agendy pro rok 2011? Jakým způsobem bude fungovat například přeshraniční spolupráce ve zdravotní péči?
To je názorný příklad toho, že práce v Bruselu vede ke konkrétním závěrům, které mají praktický přínos pro občany. Pacientům se otvírají dveře k novým možnostem zdravotní péče. Zásadní změnou je možnost navštívit jakéhokoli lékaře v ostatních zemích EU a nechat se jím ošetřit. Doposud tento způsob využívali zejména lidé, kteří se zdržovali v zahraničí převážně z pracovních důvodů. Tato péče však šla na jejich náklady. To se změní s novým předpisem, kdy pacientovi bude léčba uhrazena, a to ve výši, na jakou by měl nárok ve svém domovském státě.

V letošním roce se bude Evropská komise mimo jiné zabývat ochranou spotřebitele při nákupech přes internet. Při sporech, kdy si spotřebitel objedná zboží z jiné země, než pochází apotřebuje zboží reklamovat, bude nápomocen mediátor. Můžete nám blíže přiblížit roli mediátora?
Při mimosoudním vyrovnávání se v Evropské unii používá řada cest a způsobů. Liší se třeba tím, kdo mimosoudní spory zastřešuje, jak jsou financovány, jak závazný je dosažený výsledek. Některé způsoby mimosoudního vyrovnání se používají jen v některých sektorech, jako jsou telekomunikace, energetika nebo finanční služby. Pro zákazníky je složité se v systému vyznat. Proto přišla EK s nápadem různé mechanismy sladit. To by mohlo mimo jiné přispět k většímu zájmu spotřebitelů nakupovat přeshraničně. Komise nyní proto zahájila veřejné konzultace na téma mimosoudního řešení sporů ve spotřebitelských vztazích. Chce získat co nejvíce konkrétních zkušeností a názorů. Teprve potom upřesní, jak přesně bude mediace fungovat a kdo bude mediátory financovat.

V polovině prosince se všechny členské státy vyslovily pro to, aby agentura Galileo sídlila v Praze. Co nakonec rozhodlo, že Česká republika zvítězila?
Nejdůležitější bylo, že jsme si to přáli všichni, byla to naše jasná priorita, neváhali jsme a byl to cíl, který jsme si dali ještě před vstupem do Evropské unie a všichni jsme postupovali spolu. A to není jen fráze. Podařilo se nám definovat, že si přejeme, aby agentura Galileo byla na území České republiky a dohodli jsme se také na strategii. My na Stálém zastoupení, ale i stálá zastoupení členských zemí na všech úrovních, ti všichni nám pomáhali lobbovat.

V poslední fázi soutěže Česká republika soupeřila s Nizozemskem. Co nabízela ČR lepšího než Nizozemsko?
Kandidatura Prahy byla velice dobře připravená po všech stránkách. Hlavní rozdíl mezi Prahou a nizozemským Noordwijkem byl například v dopravní dostupnosti. Ve finále ale rozhodovaly i takové detaily, jako přesvědčit pracovníky agentury, která doposud sídlí v Bruselu, že v Praze budou pro jejich děti dobré školy, dobré školky, že Praha je krásné město s kulturním zázemím.

Stěhují se už tito experti do hlavního města?
V tak daleké fázi to zatím ještě není, bude trvat ještě přibližně půl roku, než se podepíše smlouva. Ještě je tady ale jeden důležitý bod – musíme počítat s tím, že Evropská komise bude mít dost velké nároky na to, aby všechny kanceláře splňovaly všechny evropské normy, takže to bude chtít trochu trpělivosti.

Od konce ledna spouštíte na Stálém zastoupení ČR webové stránky, které by měly pomoci podnikatelům se zorientovat v bruselském labyrintu. Mohla byste tyto stránky blíže představit?
Nový web Stálého zastoupení v Bruselu má přesvědčit podnikatele, nevládní organizace, sdružení a občany, že se jim vyplatí sledovat dění v EU. Chceme je také podpořit, aby využívali všechny možnosti společného trhu o 500 milionech zákazníků. Nová sekce našich webových stránek má pět hlavních částí. První se jmenuje „Jak ovlivnit předpisy EU“ a podnikatelé v ní naleznou především možnosti, jak vstoupit do tvorby unijních zákonů a předpisů, a jak při tom hájit své zájmy. Ve druhé části, nazvané „Jak najít spojence“, se zase především dozvědí, kde k hájení svých zájmů najít oporu. Koordinované úsilí má samozřejmě větší šanci na úspěch, je to důležité hlavně pro malé a střední podniky. Třetí část, „Jak podnikat v zahraničí“, se věnuje podmínkám podnikání za hranicemi ČR, obchodu a exportu a především možnostem zapojení podnikatelů do projektů zahraniční pomoci EU. To je zdroj financování, který čeští podnikatelé zatím plně nevyužívají. Ve čtvrté kapitole, „Jak získat peníze z EU“, jsou uvedeny odkazy na relevantní zdroje informací o čerpání podpory z evropské kasy. A v poslední, páté části, nazvané „Jak řešit problémy“, se zájemci dozvědí, jak se mohou na úrovni EU bránit při porušení práva a jak mohou hájit své duševní vlastnictví.

V Bruselu jste i letos měla na starosti přípravu Českého plesu. Jak náročná je příprava takovéto akce?
Příprava akce je velmi náročná, pečlivě zvažujeme každé vynaložené euro. Letošní ples se připravoval od podzimu 2010. Pořádali jsme jej společně se hlavním městem Praha a s Plzeňským krajem.

Jací významní hosté na něj zavítali?
Mezi hosty byli například místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič či pražský primátor Bohuslav Svoboda. Zúčastnil se i ředitel agentury Eurostat, dvanáct generálních ředitelů a jejich zástupců z Komise i dalších institucí a řada ředitelů, dvacítka velvyslanců členských i nečlenských zemí EU, bývalí ministři české vlády a představitelé velkých evropských i českých firem – například Deutsche Bank, Škoda Auto, ČEZ, Telefónica O2, ČSA.

Čtvrtý ročník plesu je za vámi, jaké jsou vaše pocity?
Český ples v Bruselu je prvotřídní společenskou akcí, díky které se Stálému zastoupení daří dosáhnout hned několika cílů najednou: příjemnou cestou navazovat a podpořit kontakty s klíčovými evropskými partnery, ale také představit Českou republiku jako zemi s velkou kulturní tradicí. Obojí nám pomáhá při prosazování českých zájmů a priorit na půdě EU, a to při nákladech porovnatelných s klasickou recepcí, ale s mnohem větším účinkem. Tady v Bruselu je pracovní rytmus velmi rychlý a prakticky se tu nikdo nezastavíme. O to víc mě těší, že v pátek 28. ledna večer se naši hosté třeba při naší cimbálovce nebo symfonickém orchestru výborně bavili.