Banner
Rozhovor > Politika

Euro v původní podobě je minulostí PDF Tisk Email
( 1 Hlas )
Rozhovor - Politika
Napsal uživatel Nikola Kohnová   

altPeter Brňo je mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Slovenska v České republice. Časopis Parlament, vláda, samospráva mu položil několik otázek.

 

Vaše excelence, jak hodnotíte současné česko-slovenské vztahy? Co podle Vás Čechy a Slováky spojuje, a co naopak rozděluje?

S radostí a uspokojením konstatuji, že vzájemné vztahy s Českou republikou jsou nadstandardní a svým způsobem unikátní. V posledním období se tyto vztahy nadále prohloubily prakticky ve všech oblastech a udržují si přirozenou spontánnost. Zintenzivnila se spolupráce představitelů exekutivy i zákonodárných sborů de facto na každé úrovni. Ekonomiky dosahují výrazný stupeň kompatibilit a rostoucí kapitálové provázanosti. Obchod se udržuje na velkých objemech, roste zájem o regionální spolupráci, pulzuje cestovní ruch, víc spolu komunikují veřejnoprávní i komerční média, čehož viditelným výsledkem je větší přítomnost televizních a rozhlasových programů obou zemí.  Kulturní oblast silněji rezonuje a umělci (ať již zpěváci operní anebo populární hudby, filmoví a divadelní herci, hudební sólisté či výtvarní umělci) oboustranně považují prostředí, i díky jazykové blízkosti, za domácí. 

Proreformní úsilí nových vlád, programově blízkých, vlévá naději do současnosti i do blízké budoucnosti, že smysluplná spolupráce bude nadále gradovat. Stali jsme se navzájem spolehlivými a důvěryhodnými partnery, vyznávajícími stejné demokratické hodnoty, sdílíme strategické cíle v rámci Evropské unie, NATO a v jiných mezinárodních organizacích. Toto vše včetně početných rodinných a přátelských vztahů nás spojuje.

A co nás rozděluje? Nezaznamenávám vážnější problémy. Snad jen sport – ve vzájemných kláních-tehdy stojíme pevně proti sobě…

 

 

K jakým největším změnám došlo z Vašeho pohledu od rozdělení bývalého federálního státu?

To je vskutku široká otázka, která se však dá shrnout do jednoho slova – všechno! Obě země však tyto změny realizovaly podobně. Abych byl přesnější: změnil se kvalitativně politický a ekonomický systém a vše, co s ním souvisí, vytvořila se demokratická společnost, zaručující rozsáhlé svobody, integrovali jsme se do jiných politických a ekonomických struktur, změnily se majetkoprávní vztahy, zásadně se změnila legislativa, liberalizovala se ekonomika, zásadně se změnila zahraniční politika. Ten seznam je opravdu dlouhý.

 Slovensko přijalo euro již před časem. Jak tento krok hodnotíte – nebylo to ukvapené rozhodnutí?

V první řadě je třeba říci dvě věci: Zaprvé, že země Evropské unie (mimo Velké Británie , Dánska, které vynegociovaly opt out a Švédska, které Euro odmítlo v referendu) se k přijetí eura (včetně České republiky) zavázaly. Zadruhé, že nešlo o jednorázové rozhodnutí, ale o proces.  Ten trval v našem případě zhruba čtyři roky. Od politického rozhodnutí, přes naplnění makroekonomických a fiskálních parametrů až po technické zvládnutí samotné transformace. Naplnění Maastrichtských kritérií, které byly rovněž podmínkou pro přijetí do Eurozóny, bylo také několikastupňovým procesem. Celý přípravný proces, který spočíval v dosáhnutí tříprocentního deficitu veřejných financí vedl k rozpočtové disciplině a tím i ke stabilitě a prediktabilitě rozhodnutí exekutivy. Stejně tak udržení a v našem případě nezvyšování zahraniční zadluženosti země mělo pozitivní stabilizační efekt. Nakonec dosáhnutí inflace pod třemi procenty je nutné té hodnotit pozitivně. Načasování přijetí Slovenské republiky do Eurozóny dané naplněním výše uvedených kritérií spadlo do období, kdy se ukazovaly problémy, které následně vedly k finanční a hospodářské krizi. V tom momentě ale už změna rozhodnutí prakticky nebyla možná bez negativních konsekvencí. Nakonec skutečný problémy eura je v tom, že některými státy Eurozóny nebyla plněná přijatá pravidla. Za to ale musíme dnes platit všichni. Jsme svědky zásadních změn v Eurozóně a dnes je de facto euro v původní podobě minulostí. Byla přijatá opatření a nástroje, které si zakladatelé eura nechtěli vůbec připustit. Euro nám přineslo více výhod a jako měna nám nepřekáží, ale může přežít jen tehdy, kdy budou stanovená pravidla dodržována.

Jejich nedodržování ale musí být účinně penalizované. K tomu nakonec přijímaná opatření i směřují. Pro nás je dnes otázka o ukvapenosti přijetí eura jen hypotetická, ale osobně si myslím, že v dnešní situaci by byla otázka přijetí eura o mnoho složitější, ba možná i dočasně odložená.    

 Vidíte nějaké překážky pro slovenské firmy, které chtějí podnikat v ČR? alt

Myslím, že překážky zásadnějšího charakteru pro podnikatele v obou zemích neexistují. Jsou samozřejmě odlišnosti, které však jsou překonatelné a jsou spíše otázkou poznání a orientace v ekonomickém prostředí.  Mám na mysli rozdíly v daňovém a odvodovém zatížení, rozdílným parametrům při zakládáním podnikání z hlediska legislativy a byrokracie, doby vyřízení žádostí, struktury a rozmístění úřadů a státní správy.

Tyto odlišnosti mohou být vnímané jako překážky. Ale co považují za důležité – to je stabilita. Problém vidím tedy spíše v prakticky permanentních změnách parametrů pro podnikání, nových pravidlech, častých změnách požadavků a povinností pro podnikatele (daně, odvody, zákoník práce, atd.).

Už po rozdělení Česko-Slovenska byl eminentní zájem udržet vzájemnou otevřenost ekonomiky, čehož důkazem bylo vytvoření celní unie. To reálně znamenalo nevytvářet překážky ve vzájemném obchodě a  z definice článku XXIV. GATT jsme měli nadále společnou obchodní politiku vůči třetím zemím.  Takže mezi oběma státy nestály žádná cla ani netarifní překážky.

Technické normy vycházely z jednoho základu. Historicky byla přijatá jen dvě ochranná opatření ze strany Slovenska a to jen nouzově a dočasně. Z titulu problémů v platební bilanci jsme v polovině 90. let přijali dovozní přirážku. Tento legitimní nástroj ze stejných důvodů použila i Česká republika a to na všechny země. V tomto období jsme přijali i kvantitativní omezení na dovoz piva. Jestli se nemýlím, ČR zase zavedla dočasnou kvótu na cukr. A to bylo vše.

Vstup obou zemí do Evropské unie a vytvoření jednotného vnitřního trhu, harmonizace legislativy, jsou také zárukou, že trend zlepšování podnikatelského prostředí bude pokračovat.   

V poslední době se nejsledovanější televize v obou zemních spojily a připravují společné programy typu „Česko-slovenská superstar“, uvažuje se o společné fotbalové lize, apod. Není to známka jakési nostalgie za společným státem?

Nemyslím si, že jde o nostalgii. Podle mého názoru je to trend poslední doby, který je možné sledovat i jinde v Evropě. Podívejte se třeba na ruskou hokejovou KHL, která se rozšířila i k nám, na Slovensko, a chystá se do dalších zemí. Pro diváky je to jistě zajímavé, zároveň se tím zvýší i kvalita samotné soutěže. Jsem tedy přesvědčený o tom, že pokud se všechny strany dokážou dohodnout na vzájemně výhodných podmínkách, toto spojování má budoucnost. Říkám to nejen jako velvyslanec, ale i jako bývalý aktivní sportovec – hrál jsem vodní pólo za Kúpele Piešťany. Sport mi zůstal jako koníček na celý život, zůstal mi v srdci a dodnes se považuji za sportovce.

Obdobné je to i ve vámi uvedených televizních programech. Tam navíc platí i komerční hledisko: Česko i Slovensko jsou relativně malé země a tak se samozřejmě televizním společnostem vyplatí připravit jeden program pro diváky v obou zemích. Je to dobrá myšlenka, kterou podporuji i jako velvyslanec. Díky podobným pořadům se zvyšuje povědomí diváků v jednom státě o druhém a naopak. To má odraz třeba i na vzájemném turistickém ruchu:  Slovenští turisté jsou v České republice na druhém místě v celkovém pořadí turistů, Češi jsou na Slovensku dokonce jedničkou. I to svědčí o velké vzájemné blízkosti našich zemí a našich lidí. Pokud jsme k tomu pomohli svoji trochou práce i my, jsme tomu velmi rád.

 

Děkuji za rozhovor:   Michal Korol

 

„Diplomacie, to znamená chodit otevřenými dveřmi“ PDF Tisk Email
( 2 Hlasů )
Rozhovor - Politika
Napsal uživatel Nikola Kohnová   

J.E. pan Dr. Ferdinand Trauttmansdorff, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rakouské republiky v České republice:

alt

„Diplomacie, to znamená chodit otevřenými dveřmi“

 

Vaše excelence, jak hodnotíte současné rakousko-české vztahy? Jak se podle Vás změnily za posledních 20 let?

Vztahy mezi Rakouskem a Českou republikou jsou vesměs velmi složité a mnohostranné, a to zejména z důvodu úzkého propojení obou našich zemí v minulosti. Obzvláště intenzivní hospodářské vztahy a skutečnost, že obě naše země při vyrovnané bilanci obchodu patří navzájem

k nejvýznamnějším obchodním partnerům, to mluví samo za sebe. Rakousko je momentálně dokonce největším zahraničním investorem v České republice, opačným směrem vidím stále velký potenciál. Intenzivní a produktivní vztahy nejsou přirozeně vždy bezproblémové, ostatně tak je tomu často mezi sousedními zeměmi. Ale přece by naše vztahy mohly být i srdečnější a v tom vidíme velký úkol pro sebe my, diplomaté. Společné dějiny nejsou jen dějinami konfliktů, jedná se o bohatou historii momentů a událostí, které nás spojovaly nebo rozdělovaly.

 
P.NEČAS: KRIZE NESMÍ BÝT ZÁMINKOU PRO ZASTAVENÍ REFOREM PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Rozhovor - Politika
Napsal uživatel Štefan Steiner   

Podaří se zastavit růst nezaměstnanosti a ztlumit její dopady? Jaké změny v sociální oblasti přinesl letošní rok a jaké ještě můžeme očekávat v souvislosti s ekonomickou krizí? Zeptali jsme se místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase.

Podle nově zveřejněných údajů Vašeho rezortu nezaměstnanost v prosinci vykázala nejvyšší nárůst za posledních 10 let, na konci loňského roku bylo bez práce 352 tisíc osob. Jaký je odhad vývoje nezaměstnanosti do budoucna? Neukazuje se, že bude překročeno předpokládaných 7 % nezaměstnaných?

Situace na trhu práce se začala výrazněji měnit koncem loňského roku, přičemž průměrná míra nezaměstnanosti (5,4 %) dosáhla v roce 2008 nejnižší úrovně od roku 1998. V prosinci byl zaznamenán meziměsíční nárůst o 0,7 % na 6 %, z toho lze zhruba 0,4 p. b. přičíst sezonním vlivům. Jen bych chtěl připomenout, že za minulé vlády přesahovala nezaměstnanost po dobu tří let více než půl milionu lidí, v únoru 2004 dokonce dosáhla téměř 11 % (572 tisíc lidí).

 
PŘEMYSL SOBOTKA: POLITIKA BY SE MĚLA DĚLAT S NADŠENÍM PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Rozhovor - Politika
Napsal uživatel Štefan Steiner   

HLAVNÍ TÉMAAč si to ne každý uvědomuje, předseda Senátu Parlamentu ČR je v naší zemi druhým člověkem po prezidentovi. Druhým nejvyšším ústavním činitelem. Muž, který se častěji objevuje v našich médiích až v poslední době, třebaže předsedou Senátu je již od podzimu 2004, MUDr. Přemysl Sobotka (ODS). Sešli jsme se krátce poté, co sněmovna odmítla hlasovat o svém rozpuštění. Přesto našel úsměv na přivítanou, i když mé otázky ho příliš nerozveselily.

Při zpětném pohledu vypadá poslední sněmovní volební období poněkud komicky: obsazení funkce předsedy, dohady o vládě, neustálé spory a skandalizování, pád vlády uprostřed předsednictví, ústavněsoudní intermezzo a na závěr dvoje zrušené předčasné volby. Vnímáte to také jako komické období?

Nevnímám, já to vidím přesně v půdorysu 100 na 100. A hlavně vidím, že neexistovala konstruktivní opozice, jak někteří sociální demokraté deklarovali, ale destruktivní opozice. To se odrazilo ať už při vyvolání demise vlády v březnu, i v onom posledním kroku (nerozpuštění sněmovny – pozn. autora), který je pro mě, protože jsem byl účastníkem všech jednání, přímo děsivý. Zjištění, že už neplatí dané slovo déle než dvě hodiny, je pro mne urážející a v této chvíli skutečně nevím, jak v této zemi budeme se sociální demokracií jednat.

 


Přihlášení / Odhlášení

Aktuální číslo

Reklama
Banner
abf_neg_cerv.jpg

Vzorový výtisk

Jěště neznáte náš časopis?

Klikněte zde a objednejte si vzorový výtisk zdarma.

Doporučte nás

Budeme rádi pokud doporučíte server PVS ostatním. Email adresy přijímatelů oddelte čárkou bez mezery.

Banner
reklama