Podaří se zastavit růst nezaměstnanosti a ztlumit její dopady? Jaké změny v sociální oblasti přinesl letošní rok a jaké ještě můžeme očekávat v souvislosti s ekonomickou krizí? Zeptali jsme se místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase.

Podle nově zveřejněných údajů Vašeho rezortu nezaměstnanost v prosinci vykázala nejvyšší nárůst za posledních 10 let, na konci loňského roku bylo bez práce 352 tisíc osob. Jaký je odhad vývoje nezaměstnanosti do budoucna? Neukazuje se, že bude překročeno předpokládaných 7 % nezaměstnaných?

Situace na trhu práce se začala výrazněji měnit koncem loňského roku, přičemž průměrná míra nezaměstnanosti (5,4 %) dosáhla v roce 2008 nejnižší úrovně od roku 1998. V prosinci byl zaznamenán meziměsíční nárůst o 0,7 % na 6 %, z toho lze zhruba 0,4 p. b. přičíst sezonním vlivům. Jen bych chtěl připomenout, že za minulé vlády přesahovala nezaměstnanost po dobu tří let více než půl milionu lidí, v únoru 2004 dokonce dosáhla téměř 11 % (572 tisíc lidí).

Zároveň bylo v té době dlouhodobě nabízeno pouhých 40–50 tisíc volných míst. V době odchodu minulé vlády nezaměstnanost dosahovala 460 tisíc. Vývoj všech ekonomických veličin se dnes odhaduje složitě, nicméně předpokládáme, že nezaměstnanost v letošním roce vzroste na průměrnou roční hodnotu 6,5%– 7,0 % a koncem roku může stoupnout až na 7,5 %, což v absolutních hodnotách představuje zvýšení počtu uchazečů na cca 400–430 tisíc osob.

Jaká opatření ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje, aby ztlumilo dopady razantnějšího nárůstu nezaměstnanosti? Kdy a v jakém rozsahu budou případná opatření sdělena veřejnosti a kdy budou realizována?

Vláda již v závěru roku přijala první opatření, která reagují na zpomalení ekonomického růstu, například snížení sociálního pojištění placeného zaměstnanci o 1,5 p. b., které ušetří občanům celkem 18 mld. Kč, čímž se povzbudí poptávka nebo navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury v objemu 14, 4 mld. Kč. Od nového roku je nižší nemocenské pojištění pro zaměstnavatele, což znamená úsporu dalších 11 mld. Kč. Kromě toho od nového roku platí pružnější sociální systém podporující aktivitu při hledání nového zaměstnání. Lidé budou více motivováni obsazovat volná pracovní místa než doposud. Dále připravujeme rychlou novelu zákona o ochraně zaměstnanců před insolvencí zaměstnavatele, tu chceme mít hotovou ještě v únoru. Do konce února budou připravena další opatření, která se budou týkat zrychlení odpisu u některých investičních celků. Budou se týkat oblasti sociálního pojištění plus některých programů, které se týkají například zateplování budov a další podpory, třeba drobného stavitelství a regionálních projektů. Chceme podpořit udržení a vytváření pracovních míst, především těch, kde jsou nižší mzdy, protože ta jsou zpravidla méně kvalifikovaná a hrozí zde nejčastěji propouštění. To znamená, že mimo jiné zvažujeme určitou slevu na sociálním pojištění, které by umožnilo udržet, případně vytvořit více pracovních míst tam, kde jsou spíše nižší mzdy.

Počítá se eventuálně s aktivním postupem státu, samosprávných krajů a obcí při vytváření pracovních míst jejich vlastním vstupem do ekonomiky (např. ekologické programy apod.)?

Připravujeme program pomoci firmám, aby překlenuly období, kdy jsou bez objednávek, například tím, že usnadníme možnost, aby zaměstnanci mohli zůstat doma za 60 % platu, což umožňuje zákon o zaměstnanosti, aby nedocházelo hned k propouštění. Celá řada firem potřebuje pouze krátké překlenovací období, než se objeví další objednávky. Aktivní politiku zaměstnanosti, zejména rekvalifikační programy, považujeme za klíčový nástroj snižování nezaměstnanosti, zejména v případech vyhlášení úpadku podniku. Disponujeme dvěma finančními zdroji: Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem. Tyto projekty jsou určeny jak na podporu tvorby nových pracovních míst, na podporu veřejně prospěšných prací a zajišťování odborné praxe, tak na podporu zprostředkování, poradenských činností a poradenských programů a rekvalifikace.

Jak budou posíleny prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti v nejvíce postižených mikroregionech? Jaký se očekává efekt případného posílení?

Úřady práce již začaly čerpat přidělené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti. Ze státního rozpočtu mají letos k dispozici 1,2 mld. Kč a z Evropského sociálního fondu dalších 1,5 mld. Kč. V současné době proto nevyvstává bezprostřední potřeba posílení objemu těchto prostředků. Monitorujeme však trvale situaci na trhu práce a v případě potřeby samozřejmě posílíme rozpočty úřadů práce. V případě potřeby rovněž můžeme změnit alokaci prostředků z ESF. Snahou úřadů práce je poskytovat podporu především těm skupinám uchazečů, kteří ji skutečně potřebují, podle konkrétní situace na místních trzích práce.

Od ledna došlo ke změnám v sociálním systému, které mají napomoci větší motivaci lidí k aktivnímu hledání zaměstnání – podpora se v prvních měsících zvyšuje proti současnému stavu a potom postupně klesá. Jak ale úřad odliší člověka, který systém zneužívá, od takového člověka, který opravdu během půl roku práci nemůže najít a stále ji aktivně hledá?

Pracovníci úřadů práce mají dostatek zkušeností, aby posoudili, zda uchazeč opravdu aktivně práci hledá, nebo to jen předstírá. Ochrana, aby uchazeči o zaměstnání systém nezneužívali, se víceméně řeší po půl roce jejich evidence. Pokud je veden uchazeč o zaměstnání v evidenci déle než 5 měsíců, vypracuje s ním úřad práce individuální akční plán. Obsahem tohoto plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Pokud uchazeč o zaměstnání nespolupracuje při vypracování individuálního akčního plánu, nebo neplní podmínky v něm stanovené, je z evidence vyřazen. Stejně tak bude sankcionováno odmítnutí rekvalifikace bez vážného důvodu nebo minimálně dvojnásobné ukončení zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce v průběhu půl roku. I to jsou důvody k vyřazení z evidence uchazečů o práci. Z toho vyplývá, že se vyplácí aktivní přístup.

Velkou změnou letošního roku je přesun placení nemocenské za zaměstnance prvních 14 dnů ze státu na zaměstnavatele. Ti sice mají různé slevy a odvádějí méně na nemocenském pojištění, ale pokud bude zaměstnanec v jednom roce nemocný 14 dní více než jednou, zaměstnavatel již platí vše a výrazně se mu zvyšují náklady. Nebudou tak změny pro firmy celkově negativní a nezpůsobí tlak na další propouštění zaměstnanců, zejména těch, kteří skutečně mají větší zdravotní potíže (a kteří by si spíš zasloužili určitou ochranu)?

Je nutné zdůraznit, že se letos současně zaměstnavatelům snižují odvody na nemocenské pojištění o 1% a zároveň jim bude státem proplácena polovina náhrady mzdy. V roce 2009 se odhadují celkové náklady na náhradu mzdy ve výši zhruba 3,3 mld. Kč a úspora ze sníženého pojistného na cca 11,5 mld. Kč. Celkové náklady na zaměstnance tedy v průměru poklesnou, s tím, že tato výhoda bude dosahována u zaměstnavatelů, u jejichž zaměstnanců celková nemocnost nepřevýší 2,2násobně průměr.

Od nového roku čekají přísnější tresty na firmy, které umožňují práci načerno. Pokuta za nelegální pracovníky vzrostla ze dvou na pět milionů korun. Jak účinná bude kontrola a zjišťování? Jak rychlé budou postihy?

Úřady práce v součinnosti s orgány Služby cizinecké policie, celními úřady a inspektoráty práce průběžně kontrolují zaměstnavatele i agentury práce a zaměřují se na tento nešvar. Všechny tyto orgány spolu soustavně a systematicky spolupracují, což vede k zefektivňování kontrol a ke zkvalitňování jejich metodiky. Postihy jsou řešeny ve správním řízení a mohou vést kromě pokut až k odebrání licence agenturám.

Jak bude řešena situace zahraničních dělníků, kteří přicházejí o práci mezi prvními a přitom mají legální pracovní povolení? Nyní se tato otázka vyhrotila především u Vietnamců. Jakým způsobem je možné regulovat pracovní agentury a jak rychle je možné jim odebrat licence?

Povaha a rozsah konkrétních opatření, která budou uskutečňována v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků, jsou v současné době předmětem intenzivního jednání nejen v rámci jednotlivých zainteresovaných rezortů, ale i na mezirezortní úrovni. Velmi úzce spolupracujeme s ministerstvem vnitra. To se týká i agentur práce, z nichž část nese svůj nezpochybnitelný díl odpovědnosti za situaci zahraničních pracovníků. V současné době evidujeme cca 2200 agentur práce. Některé z nich ale nerespektují příslušné zákony, jejich činnost vyvolává bezpečnostní, zdravotní, sociální rizika, i finanční ztráty pro státní rozpočet. Novela zákona o zaměstnanosti, účinná od 1. 1. 2009, proto zpřísňuje podmínky pro vydávání povolení ke zprostředkování zaměstnání agenturám práce a zároveň usnadňuje odnímání již vydaných povolení.

Jako jednu z priorit českého předsednictví EU v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky si ministerstvo vytyčilo prosazování úplné liberalizace pohybu pracovníků EU. Předpokládáte, že v době ekonomické krize eurozóny se Vám tento cíl podaří prosadit? Tím spíš, že řada států EU není takové neomezené liberalizaci nějak nakloněna.

Česká republika je dlouhodobě zastáncem volného pohybu pracovníků a zrušení přechodných období ve všech členských státech EU, neboť volný pohyb osob je jednou ze základních svobod. Proto budeme usilovat i v současné době o to, aby byl omezován co nejméně. Přechodná opatření v tuto chvíli uplatňují již jen čtyři státy, které se snaží o postupné otevírání svých trhů práce. K úplnému otevření pracovního trhu se chystá Dánsko. Pokračovat v uplatňování přechodných opatření je možné jen na základě odůvodněných faktů, omezení jedné ze základních svobod nejde zakládat na strachu či prevenci. Navíc další setrvávání na přechodných opatření se ukazuje jako bezdůvodné. Ze zprávy Evropské komise o dopadu volného pohybu pracovníků v kontextu rozšíření EU vydané v listopadu 2008 vyplývá, že volný pohyb osob neovlivňuje výrazně trhy práce a ani nemá výrazné sociální dopady a že pro přechodná opatření neexistuje ekonomické zdůvodnění. Tato zpráva je výsledkem aktivity České republiky, přičemž k této naší iniciativě z podzimu loňského roku se přidalo všech zbývajících 7 nových členských zemí v rámci EU8.

Jako další priorita je zmiňováno i zvyšování zaměstnanosti a pružnosti trhu práce pomocí obecných zásad flexicurity. Koncept flexicurity kombinuje maximální flexibilitu na pracovním trhu s jistotou zaměstnání a příjmu. Sociální jistota by měla vyvážit jisté riskování flexibility. Není tento cíl opět až příliš ambiciózní za současné ekonomické situace? Přímo – je vůbec reálný?

Podle mého názoru jsou naopak politiky založené na konceptu flexijistoty základem řešení současné hospodářské krize. Řešením je co nejrychlejší tvorba nových pracovních míst v perspektivních odvětvích. K tomu je třeba pružný pracovní trh a kvalitní a motivovaná pracovní síla. K zapojení do trhu práce nebo ke změně pracovního místa musí být ovšem lidé povzbuzováni a musí jim být poskytnuta pomoc. Potřebují moderní sociální ochranu, která jim zajistí dostatečný příjem a zároveň je motivuje a pomáhá jim při hledání zaměstnání a zvyšování kvalifikace. Sociální jistotu zde tedy nemůžeme chápat pouze jako zajištění přiměřeného příjmu při ztrátě zaměstnání. Patří do ní i intenzivní podpora pomocí rekvalifikace a dalších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, aby byli lidé schopni rychle nalézt nové a lepší pracovní místo. Politiky flexijistoty musejí být přizpůsobeny podmínkám jednotlivých zemí. Naším cílem je pokračovat v rozvoji tohoto konceptu a zajistit, aby se krize nestala záminkou pro zastavení reforem, ale naopak impulzem pro jejich urychlené provedení.

Za rozhovor děkuje Marcela Staňková