Skupina ČKD GROUP je společenství inženýrských a výrobních firem, které působí v segmentech strojírenského a elektrotechnického průmyslu s výraznou exportní orientací. Hlavní zaměření je do oblasti dodávek komplexních investičních celků, technologických uzlů a výrobků pro oblast energetiky obnovitelných zdrojů, infrastruktury, klasické energetiky, transportu a zpracování plynu a ropy, ekologie, chemie a elektrotechniky. Jak se daří v polovině roku 2011 skupině ČKD GROUP, jaký objem a jaké hlavní zakázky v současné době realizujete? – to byla první otázka, kterou časopis Parlament, vláda, samospráva položil Ing. Janu Musilovi, CSc., předsedovi představenstva a generálnímu řediteli ČKD GROUP, a.s.

Hlavní aktivity jsou exportní. Uvedu několik příkladů našich větších projektů, kdy každý je v řádu jedné miliardy Kč. V Rusku pro plynařský a naftový gigant ruskou firmu Gazprom stavíme kompresorovou stanici, která je součásti plynovodu North-Stream a která bude tlačit plyn z ruského Vyborgu pod Baltem do Německa. Pro ocelárnu MMK Magnitogorsk dodáváme závod na výrobu kyslíku. Do Turecka prostřednictvím holdingu Vítkovice coby hlavního kontraktora budeme dodávat strojovnutepelné elektrárny Adularija. Dále v Turecku pro soukromou tureckou energetickou firmu 3S projektujeme paroplynovou elektrárnu. V Turecku děláme též menší, ale zajímavý projekt primární regulace frekvence elektrické sítě s cílem zajištění přenosové kompatibility se sítí EU. Na Slovensku pro italskou elektrárenskou společnost ENEL jsme dodavatelé hlavních provozních souborů v sekundárním okruhu JE Mochovce v rámci dostavby 3. a 4. bloku. V Bratislavě stavíme lokální resp. nezávislý kogenerační zdroj, elektrárnu na výrobu elektrické energie a tepla. V Německu jsme dokončili projekční práce na výstavbu bioetanolového závodu. Náš současný backlog (pozn.: objem nasmlouvaných zakázek připravených k fakturaci) je 12 miliard Kč, cílem je tento objem dostat stabilně přes 15 miliard Kč.

A co v České republice?

Doma stavíme např. tři lokální kogenerační energetické zdroje pro nezávislé výrobce elektrické energie a tepla. V realizaci máme dodávky technologických provozních souborů o objemu ca 3,8 miliardy Kč v rámci výstavby tunelu Blanka v Praze. Menší dodávky realizujeme pro ČEZ. Podílíme se na modernizaci kotelen teplárenských společností.

Finančně malým, ale technicky unikátním projektem firem ČKD GROUP, byl v nedávné době impulsní zdroj a systém řízení pro výzkumný termojaderný reaktor Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Žádná jiná firma nebyla schopna navrhnout a dodat toto zařízení pro tento reaktor, který má přímou vazbu na projekt ITER v Cadarache, Francie.

Jaké trhy jsou pro vás dnes perspektivní a kde plánujete být v budoucnu aktivní?

Je to průsečík tří faktorů. Zaprvé, vlastní minulost, kde jsme působili a kde je značka známá. Zadruhé je to současná technická, obchodní a finanční kompetence. Poslední faktor je, kde je poptávka. Odpověď je na základě tohoto následující. Současná teritoriální skladba našich dodávek je 35 % země SNS, převážně Rusko a Ukrajina, 15 % Slovensko, 10 % JV Asie, 5 % EU, 5 % JV Evropa, 30 % ČR. Toto budou i pro budoucnost naše hlavní trhy, chceme posilovat hlavně v Rusku a Turecku.

Plánujete do budoucna razantnější vstup na západoevropské trhy?

Ne výrazně. Ochranářská politika především v Německu a ve Francii je pro naše obory a tržní segmenty velmi silná, vždy budou preferovat své výrobce. Kdo tvrdí, že to není pravda, nezná skutečnou praxi a patří mezi nenapravitelné EU snílky. Sám jsem se s touto skutečností několikrát setkal, strana zákazníka mi to bez obalu řekla přímo do očí. Pro úplnou přesnost, tato má skepse vychází ze zkušeností především z oblasti energetického businessu a ekologie. Je pravda, že dnes úspěšně dodáváme zařízení silnoproudé elektrotechniky např. do Francie, neočekávám však velký růstový potenciál našeho exportu do zemí EU. Dle mého názoru blízká budoucnost resp. ekonomický vývoj zemí EU ještě více posílí tendenci a důraz na již zmíněnou ochranářskou politiku. Neměli bychom se tomu divit, ale též to začít u nás doma důsledně programově dělat.

Jste hodně aktivní v Rusku, co je nejvíce na tomto trhu pro ČKD GROUP zajímavé?

Naše dlouhodobé tamní působení, úspěšné reference, hlavně však perspektiva uplatnění našich dodávek. Zajímavé obory pro nás jsou následující. Obor plyn a ropa. Postavení a rozvoj tohoto segmentu není potřeba diskutovat, stejně tak investiční programy firem typu Gazprom, Lukoil, atd. Rusko je světovou jedničkou v zásobách plynu (známé prozkoumané zásoby zemního plynu jsou dnes 165 biliónů kubických metrů, další stojí před otevřením) a v zásobách ropy je Rusko je na 7. místě ve světě. ČKD má kvalitní reference z více než padesátiletého působení v Rusku z výstavby kompresorových stanic, technologických provozních souborů pro ropné kombináty, dodávek kompresorových soustrojí, inženýringu a vedení staveb. Dalším zajímavým segmentem je energetika. Do roku 2030 Rusko plánuje investovat do elektroenergetiky 20 – 25 biliónů rublů, z toho 25 % do uhelných elektráren, 75 % do paroplynových cyklů a vodní energetiky. Do těchto projektů chceme jít a nabídnout své EPC (Engineering, Procurement, Construction) kompetence a své výrobky. Dále, bude se výrazně modernizovat, neboť, např. účinnost tepelných bloků je dnes 36,5–37 %, přičemž dobrý standard je 39–41,5 %. V současné době pracujeme na 6 projektech takové modernizace. Pro ČKD GROUP je též zajímavá oblast jaderné energetiky. Po Fukušimě byly vyhlášenyprogramy na zvýšení jaderné bezpečnosti a spolehlivosti, máme co nabídnout, viz naše současné dodávky pro ENEL do JE Mochovce na Slovensku a v minulosti dodávky pro JE Jaslovské Bohunice a atomové elektrárny v ČR. Jde o např. Záložní zdroje elektrické energie, komplexní řešení technologie chlazení a jednotek chladu, kompresorové stanice, systémy kontroly a řízení, elektro, atd. Posledním oborem je metalurgie a chemický průmysl. Tyto obory mají meziročně růst o 6 %. ČKD GROUP se svými referencemi a dodávkami např. kompresorových soustrojí, systémů napájení a řízení, filtračně-kompenzačních zařízení, pohonů smoderními měniči má co nabídnout.

Jak jste na tyto plány připraveni personálně?

Držet personální kompetence je těžké. Obory energetika, plyn a ropa neoplývají přebytkem lidských kapacit. Tito lidé jsou většinou ve věku 50 let a více, jsou výrazně nedostatkovým „zbožím“, od ostatních se liší tím, že jejich kompetence je skutečně komplexní. Mají odborné znalosti, praktickou erudici, strávili dlouhý čas na stavbách, museli vyřešit mnoho provozních problémů, prošli pozicemi projektových manažerů, site manažerů a najížděčů. Shrnuto, i naše firmy se potýkají s nedostatkem těchto lidí. Absolventi VŠ mohou mít kvalitní diplom, ale dobré CV pro naše obory udělá až život sám. My jsme v této zemi těmto oborům v 90. letech minulého století nevěnovali patřičnou pozornost. Na vině je stát, školství, stejně tak firmy. I proto dnes většina projektů v energetice ve svých harmonogramech klouže, u nás v ČR i v Evropě. Je velkým úkolem v personální práci ČKD GROUP systematické posilování realizačních týmů pro EPC kontrakty. Dobré je to, že kvalitně si stojíme ve vlastním projektování. V současné době začínáme mít v ČR z pohledu komplexity nejlepší a nejpočetnější tým inženýrů a projektantů. Tyto týmy máme v Praze, Brně a Bratislavě, v plánu je Moskva nebo Petrohrad.

Jak získáváte absolventy VŠ?

Např. na ČVUT sponzorujeme vybrané studentské soutěže a laboratoře. Pro nejlepší magisterské a doktorandské práce udělujeme Cenu Emila Kolbena s výraznou finanční odměnou. Externě vyučujeme na VŠ, studentům nabízíme krátké stáže u nás. Musíme magnetizovat pozornost studentů a poté jako absolventy je získávat do týmů ČKD.

Mohou dle Vašeho názoru v nárůstu kvalitních absolventů pomoci nové obory nebo nové školy?

Nejsem přítelem nových škol ani hesla „všichni budeme vysokoškoláci“. Kvalitní dělník nebo středoškolák s přirozenou inteligencí je přínosnější než 10 úsměvně sebevědomých bakalářů. Pro mne jsou tituly typu bakalář podvodem na vzdělanost, mám v tomto směru konzervativní vidění a uznávám staré dobré tituly Ing., RNDr., JUDr. nebo PhDr. Zvyšování počtu absolventů s kvazi-tituly a bez skutečných znalostí a vědomostí nemá přidanou hodnotu. Směřujeme k tomu, že fetiš VŠ diplomu dospěl do stádia, kdy existují nové školy a jejich absolventi nedokáží napsat složitější slovo, vyjadřovací schopnosti jsou ubohé, kompetence těchto lidí se nikam neposunula. Podobně to platí o nových oborech typu management. Neznám žádného špičkového manažera s tímto vzděláním, všichni vystudovali poctivě fyziku, chemii, technické obory, práva nebo ekonomiku. Ano, rozvíjejme obory, ale jako upgrade těch stávajících, Rozvíjejme a zkvalitňujme tradiční školy a instituce, proč zakládat nové rychlokvašky. Když máme svojí zahradu v nepořádku, není přece logické nechat ji být a založit si vedle novou.

Vaši kariéru jste začal v Akademii věd a externě na VŠ, jak hodnotíte tyto instituce dnes směrem k průmyslu a firmám?

To je téma na vlastní rozhovor. Mám dobrou zkušenost, stážoval jsem např. na Univ. of Minnesota a State Univ. of New York, měl jsem výzkumnou spolupráci např. s Fraunhofer Institute, Univ. of Karlsruhe nebo Univ. of Stuttgart. Bylo to skvělé, odborně na úrovni, pragmatické a s orientací na měřitelný výsledek. Přestože od 90. let minulého století došlo v naší zemi k zásadní změně v politice a ekonomickém chování, ke změně způsobu a stylu práce firem, myslím si, že nedostatečnou změnou prošly VŠ a akademické ústavy. Jejich orientace na měřitelný výsledek je stále nevýrazná, hospodaření neefektivní, jednotlivé vlády této země přispěly svojí nekompetentností též. Pokud přiděluji někomu peníze ze státního budgetu, tak mám právo a též povinnost mu říci, co po něm chci a poté kontrolovat, ne pouze peníze nekoncepčně přidělit. Nejsme velmocí geografickou ani finanční, abychom mohli mrhat penězi na často nesmyslný výzkum, nové zbytečné dublující se laboratoře a nekvalitní vzdělávání. Nemáme ani dle mého názoru strategii na výchovu talentů. My v této zemi pořád ještě často zkoumáme a učíme ne podle toho, co potřebuje ekonomika, kvalitní obory této země a strategické trendy, ale co dělá rád a co umí dotyčný vědec nebo učitel. Je pravda, že stát má též svojí vinu, neb do nedávné doby neuměl definovat ani energetickou koncepci, natož pak strategii konkurenceschopného průmyslu. Přitom není tak těžké se podívat např. do Německa, USA, Skandinávie, nově do Ruska nebo Jižní Koreje,návody tam leží na stole.

Jak vidíte význam státu a politiků směrem k ekonomice a průmyslu?

Musí chápat, že rozpočet země je business plánem a měl by se každý rok vyhodnocovat. Že utrácíme pouze tolik, kolik jsme schopni vygenerovat. V politice by měli převažovat lidé, kteří mají za sebou kvalitní životní příběh. Příběh, který jim dal poznat zasloužený úspěch i neúspěch. Také je finančně zabezpečil, aby se mohli ve své pozici soustředit pouze na kvalitní výkon bez jiných motivací. Zkrátka dal jim profesionální a osobní důvěryhodnost a kredit a tím šanci na patřičnou porci preferenčních hlasů a následně pro dobrou práci pro tuto zemi. Co potřebují firmy? Vytvořit a nechat dlouhodobě působit pravidla a podmínky pro efektivní podnikání. Podmínky, které stimulují a nebudou vyhánět firmy a podnikatele do destinací s únosným daňovým zatížením. Zavést pravidla, která nebudou podporovat polovičatě a paušálně všechny, ale pouze úspěšné a dynamické firmy. Je nutné přestat ignorovat a podporovat to, co je slabé a neefektivní ve státní správě, zredukovat a zkonkurenceschopnit ji. Stát musí být přinejmenším patronem stále živé strategie konkurenceschopnosti ČR. Finanční zdroje přidělené VŠ a AV ČR vázat na rozvoj strategických oborů, postupně transformovat chování a objektivně začít měřit výkonnost těchto institucí. Vytvořit podmínky a algoritmy pro výchovu talentů již od počátku jejich vzdělávacího procesu.

Děkuji za rozhovor: Michal Korol