Banner
reklama
Banner
Banner

Reklama

Banner
reklama
Banner
reklama
Banner
reklama
Rozhovor > Stavebnictví

Myslíme aspoň dva roky dopředu! PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Rozhovor - Stavebnictví
Napsal uživatel Nikola Kohnová   

Finanční a ekonomická krize, která se nedávno přehnala světem, zanechala hluboké šrámy v mnoha odvětvích našeho života. Snad nejvíce se její důsledky projevily v realitách. Ceny nově postavených bytů a domů klesly na nebývalou úroveň. A sotva se během letošního roku jejich dlouhodobý propad zastavil, na dveře již klepe krize další. Opravdu zapeklitá situace...

Jak z ní ven? Na to se časopis Parlament, vláda, samospráva zeptal Omara Koleilata, generálního ředitele developerské skupina CRESTYL. Ta působí na českém realitním trhu již od roku 1996 a patří mezi největší developery s širokým portfoliem rezidenčních i komerčních projektů.

 

„Důsledky krize, kterou jsme prošli během posledních 2 - 3 let, byly opravdu pro svět realit velmi tvrdé: Zbrzdil se prodej rezidenčního bydlení, takřka se zastavila výstavba komerčních projektů, s cenami nemovitostí jsme museli jít dolů – skoro až na dřeň. Ale možná vás teď překvapím: Krize zároveň způsobila i jistou očistu trhu! Stavební podniky mj. musely snížit své zisky, které byly předtím dle našeho názoru neúměrné, banky začaly být v půjčování peněz obezřetné a přestaly půjčovat komukoliv. Tím se zúžil okruh developerů – přežili zkrátka jen ti nejsilnější. Tím se zúžila konkurence, což nám do budoucna vytváří zajímavou pozici na trhu.“

 

Jaký tedy byl rok 2011?

„Rok 2011, když se na něj podívám samostatně, byl dobrý rok v oboru rezidenčních projektů. Prodeje byly pro nás zajímavé. Samozřejmě, že za jiných cenových relací než třeba před dvěma lety. I když jsme museli snížit naše ceny, přesto jsme prodali byty a domy za zhruba 400 miliónů korun. A to v této době považujeme za úspěch. Samozřejmě, že z hlediska zisku to nebylo zcela ono – museli jsme kompenzovat ztráty z minulých let. Myslím ale, že na tom jsou podobně všechny developerské podniky, které přežily do dnešních dní.

Komerční byznys - tedy kanceláře, nákupní centra, atd. - v letošním roce zaostává. Krize v něm začala později a logicky tedy později i skončí. Má to svoji setrvačnost: nejdříve lidé přestanou utrácet, v důsledku toho nájemci komerčních prostor přehodnotí své plány do nejbližší budoucnosti a rozhodnou o odkladu výstavby nových prodejen.

Jak jsem již řekl, letos skončila řada konkurentů a tím se zúžila nabídka a logicky tak zvedla poptávka. Z tohoto úhlu pohledu byl rok 2011 pro nás dokonce velmi dobrý.

 

Na dveře již klepe krize další...

To je samozřejmě velká hrozba, které jsme si vědomi. Nejvíce se bojíme likvidity bank, protože náš byznys je s bankovním sektorem velmi úzce propojený. V této souvislosti nás ale těší velmi dobrá kondice bank v České republice. Takže pokud se nestane něco v tomto oboru, strach nemáme.

Již v roce 2009 se totiž ukázalo, že poptávka neklesla na nulu, že zkrátka existuje něco jako udržovací minimum tržeb a trh už dva roky znovu pomalu roste. Samozřejmě, že jsme z toho unavení, že potřebujeme začít vykazovat zisky, stavět další byty a domy. Ale nějaký existenční strach nemáme.

 

A co se týče zvýšené sazby DPH?

To je samozřejmě velká překážka. Zvýšení DPH určitě nepomůže prodeji – to je jasné. A navíc máme další problém: Nakupovali jsme část našich pozemků v době boomu, tedy draze, a nyní je prodáváme - společně s byty a domy - v době krize, tedy levně. Na rozdíl od jiných oborů tedy nemáme po zvýšení DPH již z čeho brát, náš zisk je takřka nulový, a dokonce můžeme jít i do záporných čísel. Na druhou stranu budeme tlačit stavební firmy, aby snížily své marže. Ale protože i ony budou mít problémy, bude to obtížný boj. A tak již dnes je takřka jasné, že budeme muset zvyšovat ceny realit – zhruba o ta čtyři procenta, o která se zvedne DPH. Nemáme už prostě kam jít. Na druhou stranu je naše portfolio na 10 let rozvoje, tedy chceme věřit, že v následujících letech doženeme naše ztráty a přijde i zisk.

 

To je tedy zatím dost chmurné čtení...

Máte pravdu. Ale přiznám se, že začínám vidět i pozitivní jevy. Protože ta příští krize bude s největší pravděpodobností krize zadlužení států a může následovat inflace, již dnes se movitější zákazníci začínají uchylovat k nákupu nemovitostí. Ty jim pak jsou zárukou jejich peněz. Poprvé po třech letech jsme tak letos zaznamenali zvýšení nákupů nemovitostí jako investice. Rekord jsme zaznamenali koncem října, kdy za jediný den jsme prodali nemovitosti za 28 miliónů korun! Potěšitelné pro náš byznys je i to, že zákazníci jsou místní lidé, jak v Praze, tak i ostatních městech republiky. Doufám, že v příštím roce bude více takových prodejů. Musíme si uvědomit, že nemovitosti jsou jediná komodita, která šla sice cenově dolů, ale už nestoupla. Všechny ostatní - jako třeba akcie - šly dolů a pak zase nahoru.

Samozřejmě, že záleží i na tom, co a kde nabízíme. CRESTYL se v současné době aktivně věnuje rozvoji více než 15 lokalit s celkovou investiční hodnotou přesahující 25 miliard korun. Naše stávající developerské portfolio skupiny zahrnuje 3 000 rezidenčních jednotek od luxusních bytů až po stavební pozemky určené pro výstavbu rodinných domů, a to jak v Praze, tak i v jiných lokalitách země – mj. v Berouně, Vysokém Újezdu, v Jablonci nad Nisou, v Opavě, v Kladně. Jedná se vesměs o střední segment trhu, který je dostupný pro většinu zájemců.“

 

A jak je to v komerčním byznysu? Bude stále ještě zaostávat za rezidečním?

„Komerční byznys funguje trochu jinak než rezideční. Zatímco byty se stavějí a prodávají kontinuálně, komerční projekty u developera se stavějí a prodávají nárazově jako ucelený investiční produkt, a proto jsou vykázané příjmy nárazové. To znamená, jeden komerční projekt se realizuje, vydělá více příjmů než veškerý prodej bytů a rodinných domů třeba za rok, ale pak je zase třeba delší pauza. Jak jsem již řekl, v letošním roce jsme nedokončili žádný komerční projekt. Z jediného důvodu: abychom ho mohli dokončit letos, musel by se začít stavět v roce 2009. A tehdy byla krize, kdy o komerční prostory ani o větší developerské financování nebyl zájem. Je potěšitelné, že v letošním roce začínáme opět komerční výstavbu. Jedná se o DOCK Offices v Praze Libni, kde mají kromě bytů vzniknout i kanceláře o celkové rozloze 80 000 m2!“

 

Není těch kanceláří v Praze již hodně? Každou chvíli vidím ceduli s nápisem: Kanceláře k pronajmutí!

„Nemyslím si to. Praha jako celek má celkovou neobsazenost kanceláří jen zhruba 10 %. To je velmi dobrý výsledek, především ve srovnání s většinou ostatních hlavních měst Evropy. Samozřejmě, jsou místa, kde není dobrá infrastrutura, především dopravní dostupnost. Tam se možná prostory špatně prodávají či pronajímají. Ale v samotném centru Prahy je stále ještě velký nedostatek kancláří! Mimo Prahu je to trochu jiné, ale věřím, že i tam budou roky 2013 - 14 velmi dobré na prodej či pronájem komerčních prostor. A abychom mohli otevřít v roce 2013, musíme začít s výstabou již nyní - náš byznys se musí plánovat aspoň tři roky dopředu. A tak kromě DOCK Offices budeme v nejbližší době zahajovat výstavbu obchodních prostorů na Kladně a doufáme, že začneme realizovat i některé z dalších našich projektů, například v Jablonci nad Nisou.“

 

Jak důležitá je pro vás spolupráce s místní samosprávou v regionech?

„Jsou to pro nás důležití partneři, se kterými velmi úzce spolupracujeme. Vždyť v řadě měst realizujeme stavby v samotných centrech, kde samozřejmě musíme projednávat naše záměry se samosporávou. Často od radnic či městských částí nakupujeme i pozemky, takže jsme i byznys-partneři. Díky tomu, že působíme v regionech již více než 10 let, jsme pro státní správu i samosprávu velmi čitelný a spolehlivý partner.“

 

Takže celkově: jak vidíte svět nemovitostí v nejbližší budoucnosti?
„Já jsem optimista. Přesto mám ale jednu obavu, a sice že nás vláda z důvodů státních dluhů začne dusit. Víte, i naše společnost musela začít v době nedávné škrtat – tak jako stát. I my chceme mít vyrovnaný rozpočet. Ale v jednom okamžiku jsme si museli říci, že jen a jen škrtat je cesta do pekel. Jak jsem již říkal, musíme myslet dva až tři roky dopředu. Z tohoto důvodu musíme opět rozjet investice. Bez toho není byznys – to je jasné každému. Věřím tomu, že i v Česku máme představitele, kteří tomu rozumí a že vidí důležitost investic pro budoucnost.“

 

Děkuji za rozhovor:

Michal Korol

 

Jak je na tom jeden z pilířů české ekonomiky?Stavebnictví se od roku 2008 stále propadá PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Rozhovor - Stavebnictví
Napsal uživatel Nikola Kohnová   

 

Stavebnictví na tom není v posledních třech letech nejlépe. Zakázek je obecně méně, investoři si více rozmýšlejí, zda se pustit do realizace projektů. Nejhorší je situace v oblasti dopravní infrastruktury, kde se nejen nezahajují důležité a potřebné projekty, ale dokonce nejsou ani v projekčních kancelářích, kde by na nich pracovali a připravovali je do budoucna. Na to, jak to teď s českým stavebnictvím vypadá a jaké vidí jeho šance do budoucna, jsme se zeptali prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václava Matyáše.

 

Stavebnictví na tom opravdu není nejlépe. Jak vidí budoucí vývoj Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR?

Stavebnictví se od roku 2008 stále propadá a objem stavební produkce je rok od roku nižší. Ve srovnání s rokem 2008 dosahuje letošní pokles za tři čtvrtletípřibližně 15 %. Vypadá to, že dosáhneme do konce roku 20% hranice ve srovnání s rokem 2008. To by znamenalo úbytek 100 miliard ve finančním objemu stavebních prací za poslední 3 roky. Přitom Programové prohlášení vlády ČR i Strategie konkurenceschopnosti ČR slibovaly něco jiného. Stát dokonce letos vyčlenil na rozvoj dopravní infrastruktury o 35 miliard méně.

 

Kdy očekáváte oživení trhu a zlepšení situace? Můžeme se těšit na lepší výsledky už během příštího roku?

V roce 2012 žádné oživení nemůže nastat, pokračující vládní škrty v oblasti investic vylučují naději i pro rok 2013.

 

Dotkl jste se tématu dopravní infrastruktury. Jak je na tom ve srovnání s ostatními obory stavebnictví?

Dopravní infrastruktura je na tom bezkonkurenčně nejhůře. V důsledku vládních škrtů promítnutých do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury hrozí, že se Česká republika i celá střední Evropa stanou dopravně logistickou periferií Evropy. Výše finančních prostředků na výstavbu nových silnic a dálnic se každý rok snižuje, stejně jako objem financí na jejich údržbu. Například v loňském roce nepřišlo potřebných 9 miliard korun na opravy, ačkoli Státní fond dopravní infrastruktury nedočerpal asi 17 miliard korun. Pak není divu, že podle World Economic Forum patří infrastruktura ČR k evropskému podprůměru a kvalitou je až na 80. místě mezi hodnocenými státy.

 

Domníváte se, že vyčleněné finanční prostředky opravdu nebudou na výstavbu těch nejdůležitějších projektů stačit?

Budou se dostavovat pouze zahájené projekty, a to ještě ne všechny. Ani pro ně nebude rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 45 miliard korun dostatečný. A to už vůbec nemluvím o tom, že se nebudou realizovat dlouhodobě plánované projekty. Všechno ještě komplikují procesy při stavebních řízeních, do kterých vstupují různé destruktivní občanské iniciativy.

Přitom dobudovaná dopravní infrastruktura je podnikatelskou páteří každé země. Bez ní sem nepřijdou investoři, nebude se sem dovážet zboží, nebudeme tranzitní zemí s možností výběru mýtného, nebudou sem jezdit ani turisti.

Jestliže Česká republika promrhá příležitosti dané možnostmi financování ze strany EU, nebudeme investorsky a projekčně schopni připravit Operační program doprava II, který by měl startovat v roce 2014. Ten pro ČR společně s Operačním programem doprava III představuje 160 miliard korun. V současné době to ale nevypadá, že by si vláda uvědomovala tyto souvislosti.

Upozornil Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR na současnou situaci představitele vlády?

Svaz předložilministerstvu dopravy své návrhy na alternativní řešení financování dopravní infrastruktury již v zimě. Dosud nám nepřišla ani odpověď, ani nás nikdo nevyzval k diskusi. Snažíme se upozorňovat na upadající stav stavebnictví v ČR, ale odezva je minimální.

Letos v září jsme společně s OS Stavba svolali Celostátní aktiv stavbařů, na který jsme pozvali i předsedu vlády a ministry klíčových ministerstev. Nepřišel ani jeden z nich, někteří za sebe poslali své náměstky, kteří sice chápali vystoupení řečníků a názory posluchačů, ale od té doby se zase nic nestalo.

Problém je, že stavebnictví nemá na úrovni veřejné správy prakticky žádné zastoupení. Podle kompetenčního zákona patříme pod ministerstvo průmyslu a obchodu, ale teprve letos tam byl po několikaleté prodlevě znovu zřízen odbor, který připojil stavebnictví k hornictví. Vzhledem k tomu, že stavebnictví spadá celkem pod pět ministerstev, inicioval svaz vznik Poradního sboru premiéra pro stavební průmysl, který je složený ze stavbařů, zástupců NERV i akademické obce a zástupců ministerstev. Sbor pracuje na závažných tématech, vyplývajících z kritického stavu současného vývoje stavebnictví. Zatím však vláda výsledky naší práce ignoruje.

 

Přinesla úsporná opatření vlády z poslední doby nějaké výsledky?

Realizace některých staveb byla zastavena, byly zakonzervovány. Zakonzervování ale znamenalo poměrně vysokou ztrátu pracovních míst, odchod kvalifikovaných pracovníků, zkracování životnosti územních rozhodnutí a stavebních povolení, propadání platnosti vyjádření, stanovisek a rozhodnutí, nevyužívání nakoupených strojů a zřízení atd.

Poměr nákladů k úsporám je jednoznačně záporný. Navíc je třeba mít na zřeteli, že škody dnes nelze podtrhnout a sečíst s konečným výsledkem. Ty s časem narůstají. Deště dál prohlubují eroze násypů, vymílají příkopy, zloději pokračují v uřezávání kabelů a odvážení materiálu na staveništích, která nelze uhlídat. Úsporná opatření tedy zatím žádné pozitivní výsledky nepřinesla.

 

Propad stavební výroby má ale určitě návaznost i v jiných oborech. Jaký dopad má současná situace na stavební firmy a jak je to se zaměstnaností?

Na stavební firmy to bude mít velký dopad, protože nebudou moci uplatnit své kapacity na realizaci dopravních projektů. Dopad to bude mít i na projekční kanceláře a další firmy, které se podílejí na výstavbě. Špatně na tom budou menší dodavatelské firmy, které nemohou dlouhodobě unést nedostatek zakázek. Budou muset propustit své zaměstnance, mnohé asi zkrachují. Totéž platí o výrobcích stavebních hmot a materiálů. Dopad to bude mít i na regionální podnikatelskou sféru v místě projektu, která stavbě poskytuje zázemí a dává zaměstnání řadě místních lidí.

Stavebnictví vloni bylo nuceno propustit 35 000 lidí. Snižování počtu pracovníků můžeme s odlivem státních zakázek očekávat i letos. Nezaměstnaní znamenají zcela jasné zatížení státního rozpočtu – jednak ve formě proplácených dávek, jednak snížením příjmové stránky rozpočtu. Vláda bohužel šetří na zcela nepravém místě. Trpí i jednotlivé firmy – na základě strategických dokumentů vlády se vybavily technologiemi a personálem, aby byly schopny uspokojit potřeby veřejných investic, a ty byly teď zrušeny. V současné době nám stále chybí asi 1 000 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, aby bylo dosaženo stavu definovaného v Dopravní politice. Stavebnictví je připraveno, ale reálný objem investic je bohužel nižší než 50 % původního plánu.

 
ÚČELOVOST STAVEBNÍHO SPOŘENÍ BY BYLA LIKVIDAČNÍ PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Rozhovor - Stavebnictví
Napsal uživatel Štefan Steiner   


HLAVNÍ TÉMA

Žádné ze tří vládou schválených úsporných opatření vlády, které se týkají stavebních spořitelen nebudou mít na stavební spoření tak vážné dopady, jako by mělo uzákonění jeho tzv. účelovosti – tedy možnosti použití jen na koupi či rekonstrukci nemovitosti, říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.

Které ze tří úsporných opatření vlády, která se týkají stavebních spořitelen, na ně nejvíce dopadnou a která jim nejvíce vadí?

Nejméně nám vadí 15% zdanění úrokových výnosů, to nebude mít žádný vliv na systém stavebního spoření, jen odebere něco málo z kapes klientů. Státní kase to přinese odhadem mezi 1–1,5 miliardou ročně.

 

 
MINISTERSKOU SUPERKONCEPCI DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ODMÍTÁME! PDF Tisk Email
( 0 Hlasů )
Rozhovor - Stavebnictví
Napsal uživatel Štefan Steiner   


POLITICKÝ KOMENTÁŘ

Ing. Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví: Ministerskou Superkoncepci
dopravní infrastruktury odmítáme!

Konference FÓRUM ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ 2011, která se konala v březnu v Praze, byla plná zajímavých vystoupení odborníků i politiků. Nás nejvíce zaujaly myšlenky Ing. Václava Matyáše, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Požádali jsme ho proto o rozhovor.

 

 


Přihlášení / Odhlášení

Aktuální číslo

Partneři

sap_logo2_konference.jpg

Vzorový výtisk

Jěště neznáte náš časopis?

Klikněte zde a objednejte si vzorový výtisk zdarma.

Poslední komentáře

Doporučte nás

Budeme rádi pokud doporučíte server PVS ostatním. Email adresy přijímatelů oddelte čárkou bez mezery.

Banner
reklama