Stavebnictví na tom není v posledních třech letech nejlépe. Zakázek je obecně méně, investoři si více rozmýšlejí, zda se pustit do realizace projektů. Nejhorší je situace v oblasti dopravní infrastruktury, kde se nejen nezahajují důležité a potřebné projekty, ale dokonce nejsou ani v projekčních kancelářích, kde by na nich pracovali a připravovali je do budoucna. Na to, jak to teď s českým stavebnictvím vypadá a jaké vidí jeho šance do budoucna, jsme se zeptali prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václava Matyáše.

Stavebnictví na tom opravdu není nejlépe. Jak vidí budoucí vývoj Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR?

Stavebnictví se od roku 2008 stále propadá a objem stavební produkce je rok od roku nižší. Ve srovnání s rokem 2008 dosahuje letošní pokles za tři čtvrtletípřibližně 15 %. Vypadá to, že dosáhneme do konce roku 20% hranice ve srovnání s rokem 2008. To by znamenalo úbytek 100 miliard ve finančním objemu stavebních prací za poslední 3 roky. Přitom Programové prohlášení vlády ČR i Strategie konkurenceschopnosti ČR slibovaly něco jiného. Stát dokonce letos vyčlenil na rozvoj dopravní infrastruktury o 35 miliard méně.

Kdy očekáváte oživení trhu a zlepšení situace? Můžeme se těšit na lepší výsledky už během příštího roku?

V roce 2012 žádné oživení nemůže nastat, pokračující vládní škrty v oblasti investic vylučují naději i pro rok 2013.

Dotkl jste se tématu dopravní infrastruktury. Jak je na tom ve srovnání s ostatními obory stavebnictví?

Dopravní infrastruktura je na tom bezkonkurenčně nejhůře. V důsledku vládních škrtů promítnutých do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury hrozí, že se Česká republika i celá střední Evropa stanou dopravně logistickou periferií Evropy. Výše finančních prostředků na výstavbu nových silnic a dálnic se každý rok snižuje, stejně jako objem financí na jejich údržbu. Například v loňském roce nepřišlo potřebných 9 miliard korun na opravy, ačkoli Státní fond dopravní infrastruktury nedočerpal asi 17 miliard korun. Pak není divu, že podle World Economic Forum patří infrastruktura ČR k evropskému podprůměru a kvalitou je až na 80. místě mezi hodnocenými státy.

Domníváte se, že vyčleněné finanční prostředky opravdu nebudou na výstavbu těch nejdůležitějších projektů stačit?

Budou se dostavovat pouze zahájené projekty, a to ještě ne všechny. Ani pro ně nebude rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 45 miliard korun dostatečný. A to už vůbec nemluvím o tom, že se nebudou realizovat dlouhodobě plánované projekty. Všechno ještě komplikují procesy při stavebních řízeních, do kterých vstupují různé destruktivní občanské iniciativy.

Přitom dobudovaná dopravní infrastruktura je podnikatelskou páteří každé země. Bez ní sem nepřijdou investoři, nebude se sem dovážet zboží, nebudeme tranzitní zemí s možností výběru mýtného, nebudou sem jezdit ani turisti.

Jestliže Česká republika promrhá příležitosti dané možnostmi financování ze strany EU, nebudeme investorsky a projekčně schopni připravit Operační program doprava II, který by měl startovat v roce 2014. Ten pro ČR společně s Operačním programem doprava III představuje 160 miliard korun. V současné době to ale nevypadá, že by si vláda uvědomovala tyto souvislosti.

Upozornil Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR na současnou situaci představitele vlády?

Svaz předložilministerstvu dopravy své návrhy na alternativní řešení financování dopravní infrastruktury již v zimě. Dosud nám nepřišla ani odpověď, ani nás nikdo nevyzval k diskusi. Snažíme se upozorňovat na upadající stav stavebnictví v ČR, ale odezva je minimální.

Letos v září jsme společně s OS Stavba svolali Celostátní aktiv stavbařů, na který jsme pozvali i předsedu vlády a ministry klíčových ministerstev. Nepřišel ani jeden z nich, někteří za sebe poslali své náměstky, kteří sice chápali vystoupení řečníků a názory posluchačů, ale od té doby se zase nic nestalo.

Problém je, že stavebnictví nemá na úrovni veřejné správy prakticky žádné zastoupení. Podle kompetenčního zákona patříme pod ministerstvo průmyslu a obchodu, ale teprve letos tam byl po několikaleté prodlevě znovu zřízen odbor, který připojil stavebnictví k hornictví. Vzhledem k tomu, že stavebnictví spadá celkem pod pět ministerstev, inicioval svaz vznik Poradního sboru premiéra pro stavební průmysl, který je složený ze stavbařů, zástupců NERV i akademické obce a zástupců ministerstev. Sbor pracuje na závažných tématech, vyplývajících z kritického stavu současného vývoje stavebnictví. Zatím však vláda výsledky naší práce ignoruje.

Přinesla úsporná opatření vlády z poslední doby nějaké výsledky?

Realizace některých staveb byla zastavena, byly zakonzervovány. Zakonzervování ale znamenalo poměrně vysokou ztrátu pracovních míst, odchod kvalifikovaných pracovníků, zkracování životnosti územních rozhodnutí a stavebních povolení, propadání platnosti vyjádření, stanovisek a rozhodnutí, nevyužívání nakoupených strojů a zřízení atd.

Poměr nákladů k úsporám je jednoznačně záporný. Navíc je třeba mít na zřeteli, že škody dnes nelze podtrhnout a sečíst s konečným výsledkem. Ty s časem narůstají. Deště dál prohlubují eroze násypů, vymílají příkopy, zloději pokračují v uřezávání kabelů a odvážení materiálu na staveništích, která nelze uhlídat. Úsporná opatření tedy zatím žádné pozitivní výsledky nepřinesla.

Propad stavební výroby má ale určitě návaznost i v jiných oborech. Jaký dopad má současná situace na stavební firmy a jak je to se zaměstnaností?

Na stavební firmy to bude mít velký dopad, protože nebudou moci uplatnit své kapacity na realizaci dopravních projektů. Dopad to bude mít i na projekční kanceláře a další firmy, které se podílejí na výstavbě. Špatně na tom budou menší dodavatelské firmy, které nemohou dlouhodobě unést nedostatek zakázek. Budou muset propustit své zaměstnance, mnohé asi zkrachují. Totéž platí o výrobcích stavebních hmot a materiálů. Dopad to bude mít i na regionální podnikatelskou sféru v místě projektu, která stavbě poskytuje zázemí a dává zaměstnání řadě místních lidí.

Stavebnictví vloni bylo nuceno propustit 35 000 lidí. Snižování počtu pracovníků můžeme s odlivem státních zakázek očekávat i letos. Nezaměstnaní znamenají zcela jasné zatížení státního rozpočtu – jednak ve formě proplácených dávek, jednak snížením příjmové stránky rozpočtu. Vláda bohužel šetří na zcela nepravém místě. Trpí i jednotlivé firmy – na základě strategických dokumentů vlády se vybavily technologiemi a personálem, aby byly schopny uspokojit potřeby veřejných investic, a ty byly teď zrušeny. V současné době nám stále chybí asi 1 000 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, aby bylo dosaženo stavu definovaného v Dopravní politice. Stavebnictví je připraveno, ale reálný objem investic je bohužel nižší než 50 % původního plánu.