V budově Nové radnice se včera konal první ze dvou workshopů zaměřených na aktualizaci Regionální inovační strategie hl. m. Prahy. Workshopy připravil Útvar rozvoje hl. m. Prahy pod vedením Pražské rady pro výzkum a ekonomiku (PRVEK).

„Jedná se o první aktivitu, na níž chce město založit podporu výzkumu a inovací v Praze a zároveň podporu podnikatelského sektoru. Od závěrů workshopů očekávám návrhy konkrétních opatření, které později projedná poradní orgán složený ze zástupců akademického a podnikatelského sektoru, PRVEK. Chci vybudovat program, který by se měl stát základnou pro budoucí konkrétní projekty. Praha dlouhodobě trpí podfinancováním výzkumných organizací na svém území," uvedl primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

První workshop se zaměřil na dvě tematické oblasti - „Inovace pro podnikání“ a „Výzkum pro inovace“. Jeho účastníci - zástupci hlavního města Prahy, akademické, výzkumné a podnikatelské sféry, mezi nimiž byli i členové poradního sboru primátora hl. m. Prahy PRVKu, se ve dvou pracovních skupinách zabývali klíčovými tématy, jako jsou například zmapování nabídky služeb pro inovace, příprava portfolia těchto služeb a vytvoření celopražského portálu těchto služeb. Dále šlo o podporu inovací v sektoru služeb, který v Praze tvoří 80 % zaměstnanosti, ale i v dalších oborech. Ke klíčovým tématům patří i zdroje financování včetně strukturálních fondů EU a snižování rizika investování. V oblasti „Výzkum pro inovace“ se mj. diskutovalo o vytvoření virtuální sítě vědeckotechnických parků, inkubátorů apod. včetně zapojení obdobných kapacit ve Středočeském kraji, a o podpoře výzkumné infrastruktury excelentních oborů a oborů s vazbou na zájmy města.

Druhý workshop se bude konat 27. února 2012 opět v budově Nové radnice, jeho tématem budou Lidské zdroje.

Po roce a půl skončí letos 4. března prodloužený denní provoz metra ve víkendových dnech, tedy z pátku na sobotu a ze soboty na neděli. Stejně tak skončí návazná povrchová doprava. Prodloužený provoz byl zaveden v září 2010. Hlavním důvodem, který městskou radu ke zrušení přivedl, jsou rozpočtové možnosti města a vyhodnocení přepravních průzkumů.

„V prodlouženém provozu byla nabízená dopravní kapacita využita minimálně, v průměru nedosahovala ani deseti procent,“konstatoval náměstek primátora pro dopravu Josef Nosek. „Podle přepravních průzkumů, které se prováděly loni na podzim, tedy v období obecně vyšší poptávky po dopravě, se počet cestujících v prodlouženém provozu metra a návazné dopravy pohyboval v rozmezí 8 000 až 10 000 cestujících za noc, přičemž nabídka činila zhruba 110 000 míst,“ dodal náměstek.

Opatření, které rada schválila, bude představovat úsporu provozních nákladů ve výši zhruba 55 milionů korun ročně. Vzhledem k tomu, že prodloužený provoz denních linek tvoří nadstandard dopravní obsluhy, nepřinese jeho zrušení v dotčených oblastech zásadní změnu, protože zrušené páteční a sobotní spoje nahradí standardní provoz nočních autobusových a tramvajových linek. V porovnání se stavem před zavedením prodlouženého provozu byla rozšířena noční doprava tak, že pokrývá kapacitně a rozsahem i všechny městské části. „Systém noční dopravy v Praze je co do plošného i časového rozsahu jedním z nejrozvinutějších v Evropě,“ podotkl náměstek Nosek.

Z hlediska cestujících se tak podle Noska opětovně sjednotí denní i noční provoz v rámci celého týdne, a to povede k větší přehlednosti v jízdních řádech jednotlivých linek. Odjezdy posledních spojů metra budou rovněž sjednoceny s ostatními provozními dny a stejně tak i jízdní řády nočních linek budou opět stejné pro každý den v týdnu.

Prezident republiky Václav Klaus podepsal v úterý dne 21. února 2012 těchto šest zákonů:

1. Zákon ze dne 7. února 2012, kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů;

Novela zákona umožní, aby přepravu lidských tkání a buněk mohla provádět také právnická nebo podnikající fyzická osoba, která není zdravotnickým zařízením.

2. zákon ze dne 7. února 2012, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů;

Cílem zákona je plné sjednocení úpravy střetu zájmů členů zastupitelstev obcí i zastupitelstev krajů a zastupitelstva hl. m. Prahy, jakož i veřejných funkcionářů spadajících pod působnost zákona o střetu zájmů. Dále se rozšiřuje výčet statutárních měst o Prostějov a Jablonec nad Nisou.

3. zákon ze dne 7. února 2012, kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů;

Přijatá úprava má odstranit aplikační problémy související s uplatňováním  nároků  na vydání tzv. náhradních pozemků oprávněnými osobami, jejich dědici či postupníky, kteří tyto nároky získali od osob blízkých.

4. zákon ze dne 7. února 2012, kterým se mění zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

Účelem zákona je optimalizace bezpečnostního systému ČR a současně uvedení krizového zákona a zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy do vzájemného souladu.

5. zákon ze dne 7. února 2012, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších  předpisů;

Zákon navazuje na novelu devizového zákona, která zrušila zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince. Zákon bude napříště umožňovat nákup zemědělské půdy občanům členských států EU a EHP.

6. zákon ze dne 7. února 2012 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Zákon upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek podle článku 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů.

Česká republika spolu s jedenácti podobně smýšlejícími státy Evropské unie vyzvala k intenzivnější práci směřující k dokončení vnitřního trhu. Právě vnitřní trh, coby základní stavební kámen unijní integrace, je klíčovým nástrojem pro překonání ekonomické krize. Dobře fungující vnitřní trh nabízí potenciál pro obnovení hospodářského růstu, posílení konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst. V situaci, kdy Evropa často překotně hledá nová a v praxi nevyzkoušená řešení, představuje dokončení vnitřního trh osvědčenou cestu k prosperitě.

V tomto a v příštím týdnu vrcholí přípravy jednání Evropské rady, která proběhne ve dnech 1.-2. března 2012 v Bruselu. Summit se má věnovat mimo jiné právě tématu hospodářského růstu Unie. Hlavy států a vlád Spojeného království, Nizozemska, Švédska, Finska, Estonska, Lotyšska, Slovenska, Irska, Španělska,  Itálie, Polska a České republiky se proto společným dopisem obrátili dne 20. února 2012 na předsedu Evropské rady Hermana van Rompuye a předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa, aby v předvečer jednání Evropské rady apelovali na šéfy těchto unijních institucí, aby vyvinuli větší úsilí pro přijetí a provádění opatření nezbytných pro úspěšné dotvoření vnitřního trhu. Dopis identifikuje osm hlavních oblastí, v nichž je třeba pokročit dále.

Za prvé je nutné odstranit stávající bariéry v rámci jednotného trhu služeb. K tomu je mj. zapotřebí zvýšit úroveň implementace směrnice o službách. Je nepřijatelné, že při klíčovém významu sektoru služeb pro hospodářství EU podléhá nadále jeho významná část národním bariérám, která omezují soutěž a jednotný trh EU.

Za druhé je nutné přijmout opatření na vytvoření digitálního vnitřního trhu do roku 2015. Jedná se mj. o zvýšení důvěry spotřebitelů v online obchod, vytvoření bezpečného systému pro přeshraniční systém plateb, přijetí systému mimosoudního řešení sporů při přeshraničních online obchodech či změnu evropského rámce pro digitální podpis.

Za třetí je třeba dokončit jednotný trh v oblasti energie do roku 2014. Zásadní je přitom plná implementace třetího energetického balíčku a odstranění regulačních bariér pro investice do infrastruktury. Cílem je plné využití potenciálu jednotného trhu, podpora zeleného růstu a nízkouhlíkové ekonomiky. Je třeba se také výrazněji zaměřit na oblast dopravní infrastruktury a podniknout kroky k vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru.

Za čtvrté je nutné zvýšit úsilí v oblasti inovací dokončením Evropského výzkumného prostoru zejména s ohledem na podporu inovací řízených poptávkou, zlepšení investičních možností pro inovativní podniky a malé a střední podniky, včetně jejich přístupu k financování.

Za páté je třeba zvýšit aktivitu EU ve vztahu k vnější obchodní politice. Potenciál skýtá otevření globálních trhů, především pokud se jedná o obchod se strategickými partnery, Indií, státy Mercosuru, USA, Ruskem, Čínou a Japonskem. Signatáři zdůrazňují, že reciproční protekcionistický přístup není řešením a je naopak třeba výrazněji podpořit otevírání trhů mezi Evropou a zbytkem světa.

Za šesté je třeba přijmout ambicióznější program na snížení regulační zátěže v EU, především s ohledem na malé a střední podniky. Je třeba také věnovat vyšší podporu sektoru průmyslu. Právě v České republice skýtá průmysl nadále významný potenciál růstu a zaměstnanosti.

Sedmou oblastí, v níž je třeba pokročit, je zlepšení fungování trhu práce, včetně vybudování společného evropského trhu práce, samozřejmě při respektování národních kompetencí a role sociálních partnerů. Je třeba pokročit ve vzájemném uznávání profesních kvalifikací a zvýšení mobility pracovníků. Je nutné podnikat koordinované kroky ke zvýšení zaměstnanosti, především u žen a starších pracovníků.

Za osmé signatáři dopisu vyzývají k přijetí opatření na vytvoření dynamického a konkurenceschopného sektoru finančních služeb, který přináší pracovní místa a napomáhá podnikům k růstu a rozvoji. Současně signatáři zdůrazňují, že odpovědnost za své investice by měly nést banky, nikoli daňoví poplatníci.

Česká republika společně s dalšími partnery chápe dopis o „Plánu pro růst v Evropě“ jako významný podnět do diskuse o další podpoře růstu a konkurenceschopnosti v Evropě. Pouhá fiskální opatření, obsažená např. v tzv. fiskálním paktu, nejsou dostatečným řešením současné hospodářské krize. Evropská unie musí být daleko aktivnější v oblasti vnitřního trhu a růstové agendy, tedy tam, kde lze plně využít její potenciál určený jejím právním rámcem. Česká republika dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že řada oblastí vnitřního trhu zůstává nevyužita a vyzývá k jeho dobudování. Současné kroky podnikané v oblasti fiskální disciplíny by neměly odvrátit pozornost od základů, na nichž myšlenka integrace stojí, a od dlouhodobých opatření na podporu konkurenceschopnosti evropské ekonomiky jako celku.

V tomto kontextu Česká republika vnímá výzvu obsaženou ve společném dopise dvanácti členských zemí jako adekvátní doplněk k diskuzi o fiskálním paktu, který by měl být podepsán na okraj nadcházejícího summitu. Pokud budou závěry Evropské rady odpovídat duchu této iniciativy, bude to signálem, že EU je ochotná hledat komplexní řešení neomezující se pouze na oblast rozpočtového řízení v eurozóně. Bez efektivního a dokončeného vnitřního trhu a s ním souvisejících agend, které jsou zárukou hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a tvorby pracovních míst, totiž veškerá opatření zaměřená na stabilizaci současně situace nemohou mít kýžený dopad. Česká republika velmi pozitivně hodnotí, že se svůj náhled na současné výzvy v oblasti růstu sdílí s celou řadou dalších členských států.