V Lucemburku se v úterý naposledy za maďarského předsednictví sešli ministři zemědělství Evropské unie, aby jednali o problematice mořského rybolovu, o vývoji ohledně nákazy bakterií E.coli či o budoucnosti programu potravinové pomoci pro nejchudší. Jednání využil český ministr zemědělství Ivan Fuksa k neformální diskuzi o budoucnosti Společné zemědělské politiky EU a uspořádal setkání s protějšky z Německa, Velké Británie, Slovenska, Rumunska, Bulharska a se zástupci Maďarska jako pozorovateli. Hlavním tématem bylo hlasování Evropského parlamentu o zastropování přímých plateb, které by na zemědělce v řadě zemí mělo negativní dopad.

„Potvrdili jsme si, že přetrvává blokační menšina států EU, pro něž je zastropování přímých plateb nepřijatelné či těžko akceptovatelné i s ohledem na ohrožení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, a dohodli jsme se na další spolupráci, jak s nevládními organizacemi, tak s poslanci Evropského parlamentu. Podle našich analýz je zastropování plateb rizikem i pro další země, které proti němu zatím nevystupují. Vnímáme tento potenciál a budeme s nimi jednat s cílem vysvětlit jim možná rizika, která zatím oni sami nevnímají, a získat je tak na svoji stranu,“řekl po jednání ministr Fuksa. Pokračuje tak avizované úsilí resortu zabránit v Radě ministrů Evropské unie schválení diskriminačních opatření s negativními dopady na české zemědělce.

 
Kromě problémů s umělým štěpením podniků a snižováním jejich konkurenceschopnosti ve srovnání s třetími zeměmi, jako je například Brazílie, panují obavy o nesmyslné bujení administrativy namísto jejího odstraňování, což je od nástupu ministra Fuksy trvalou prioritou ministerstva. „Známe zatím rámcové představy Evropské komise o připravovaném zastropování přímých plateb a chceme být co nejlépe připraveni na jednání o SZP, která se naplno rozběhnou nad konkrétními návrhy již na podzim. Víme také, že zvažovaná čísla se průběžně mění a je těžké přesně odhadnout dopady na naše zemědělství, ale diskriminační a byrokratický princip zůstává. Zároveň věříme, že dlouhodobou aktivní agrární diplomacií můžeme dosáhnout úspěchu,“ dodává k dnešní schůzce náměstek Juraj Chmiel.
 

Pokud jde o epidemii hemorhagické bakterie E.coli, ministři projednali pomoc sektoru ovoce a zeleniny v souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými Evropskou komisí. Od řady zemí zazněly požadavky na zefektivnění systému včasného varování před nebezpečnými potravinami. Komise přislíbila rychlé posouzení požadavků členských států na finanční kompenzace a rovněž informovala o navýšení rozpočtu na propagační opatření o 5 mil. EUR. Projednávání programu potravinové pomoci EU nejchudším pokrok nezaznamenalo, protože přetrvávají zásadní výhrady řady členských států, včetně ČR, a to zejména k právnímu základu takového programu.