Začátkem června 2011 vydala Globální komise pro drogovou problematiku zprávu, ze které jednoznačně vyplývá, že tzv. válka proti drogám je neefektivní. Protidrogové strategie mají globálně dva pilíře – tzv. redukci nabídky (tedy především represivní a kontrolní opatření) a snižování poptávky (tedy opatření směřující k prevenci a léčbě). Válka proti drogám představuje především tvrdší a nákladné přístupy zaměřené na potírání nabídky drog s vírou, že v tomto přístupu bude klíč ke snížení celosvětového drogového problému. Opak je však pravdou. Globálně tento problém významně narůstá (např. počet aktuálních uživatelů opiátů se zvýšil mezi lety 1998-2008 z cca 13 milionů na 17 milionů).

Zpráva dává za příklad dobré praxe některé evropské země nebo Kanadu, které svým přístupem potvrdily, že naopak vyvážený přístup a upřednostňování opatření, která směřují spíše ke snížení poptávky po nelegálních drogách, mají šanci na úspěch. Je to přístup založený na pragmatické drogové politice, který razí cestu dekriminalizace drogově závislých, podpory preventivních programů a minimalizace rizik spojených s užíváním drog (tzv. harm reduction). Zároveň zpráva vybízí k úpravě zákonné regulace ve vztahu k určitým drogám.

„Zprávu Globální komise pro drogovou politiku považuji za důležitou výzvu světových státníků a politiků, kteří jsou pod zprávou podepsáni,“ říká Petr Nečas, předseda vlády ČR. „Protidrogová politika má spočívat především v účinných a ekonomicky efektivních preventivních a léčebných opatřeních, nikoliv v kriminalizaci osob, kteří trpí závislostí na drogách, ale nezpůsobují újmu druhým. Česká protidrogová politika jde v zásadě správným směrem, je však nutné nebát se prosazovat další účinné způsoby řešení a inspirovat se i v okolních státech.“

„Jsem rád, že se předseda vlády České republiky vyjádřil pozitivně ke zprávě Globální komise, podepsané mnohými významnými světovými lídry,“ říká Jindřích Vobořil, národní protidrogový koordinátor. „Výzva k nasměrování politiky směrem účinné prevence a léčby není jistě nová svým obsahem, ale především tím, kdo se tentokrát pod tuto zprávu podepsal. Zdá se, že v některých segmentech drogové politiky je změna stávající zákonné regulace nutná, což samozřejmě neznamená bezbřehou legalizaci. Paradoxním příkladem současného nedostatečného stavu zákonné regulace je na jedné straně dnešní fenomén divokého prodeje nových syntetických drog v tzv. Amsterdam shopech, kde jsou tyto drogy díky děravé legislativě legálně prodávány jako sběratelské předměty bez jakékoliv kontroly, a na druhé straně legislativní zákaz užívání konopí a přípravků z konopí pro léčebné účely s rizikem trestního stíhání pacientů,“ dodává Jindřich Vobořil.