Netypický „budíček“ probudil dnes v 5:00 členy Krizového štábu Zlínského kraje a Povodňové komise Zlínského kraje. Hejtman Stanislav Mišák je totiž cvičně svolal k jednání, které začalo v 8:00 v budově Zlínského kraje. Členy krizového štábu a povodňové komise jsou zástupci základních složek Integrovaného záchranného systému, tedy Hasičského záchranného sboru, Policie ČR a Zdravotnické záchranné služby, dále armády, Povodí Moravy, Lesů ČR, Krajské hygienické stanice a dalších strategicky významných organizací a také odborní pracovníci krajského úřadu napříč různými specializacemi. 

„Důvodem svolání bylo prověřit akceschopnost a odladit případné problémy ve spojení, abychom byli připraveni na mimořádné situace, které mohou nastat. Nejde jen o povodně, s nimiž v našem kraji musíme počítat, ale jde také o další potenciální nebezpečí, k nimž reálně může dojít,“ řekl hejtman Stanislav Mišák, který připomenul například problém s energetickou dodávkou, která potrápila Zlínský kraj během zimy v sezoně 2005/2006.

Svolání krizového štábu jedenkrát ročně hejtmanům ukládá zákon. Hejtman jako předseda krajského krizového štábu má také ze zákona pravomoc vyhlásit na území kraje stav nebezpečí.

„Na ostro“ fungovaly povodňová komise a krizový štáb Zlínského kraje naposledy v roce 2010, a to hned dvakrát. Konkrétně to bylo v květnu a červnu, kdy kraj zasáhly rozsáhlé povodně. Na svém chráněném pracovišti, které se nachází v suterénu budovy Baťova mrakodrapu, se v obou případech po několik dní střídaly v nepřetržitém provozu dvě směny členů krajské povodňové komise. V té figurovali zástupci hned z několika odborů a oddělení krajského úřadu. Největší zátěž a odpovědnost na svých bedrech nesli pracovníci oddělení pro zvláštní úkoly. Komunikovali s krizovými štáby postižených obcí, vyráželi monitorovat situaci přímo „do terénu“ a koordinovali průběh záchranných a likvidačních prací. Jejich úkolem však byly i prvotní odhady škod a spousta dalších povinností. Pracovníci odboru životního prostředí a zemědělství prostřednictvím internetu monitorovali stav vody na všech sledovaných tocích a předvídali možný budoucí vývoj povodňové situace. Zabývali se však např. i nahlášenými sesuvy půdy a rovněž komunikovali se členy krizových štábů v obcích. Úkolem zástupců odboru dopravy bylo získávat zvenčí aktuální informace o průjezdnosti úseků silničních komunikací zasažených povodní a zjišťovat případné objízdné trasy. Pracovníci tiskového oddělení obsluhovali speciálně zřízenou krizovou telefonickou linku pro veřejnost a odpovídali tak na dotazy občanů, které nejčastěji zajímala aktuální předpověď vývoje povodňové situace a průjezdnost silničních komunikací. V době největšího vytížení linky odpovídali pracovníci tiskového oddělení na telefonické dotazy prakticky nepřetržitě. Svoji nezastupitelnou úlohu v povodňové komisi měli i zaměstnanci Odboru kancelář ředitele, kteří vytvářeli potřebné zázemí pro její fungování. Zajišťovali stravu pro její členy, přípravu vozidel, která vyrážela monitorovat povodňovou situaci, či bezchybné fungování technického zázemí (počítačů, telefonů, kopírek,…).